Profesor Libor Grubhoffer je virolog a ředitel Biologického centra AV ČR. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popsal aktuální boj s koronavirem, co všechno pandemie světu dala a zejména pak jak z ní ven – tedy důsledným proočkováním občanů. Jak vlastně funguje vakcína? Kolik lidí bude třeba naočkovat? Co o koronaviru nevíme? Proč rozhodně nemění DNA, o čemž referuje řada dezinformací? A je dobré s očkováním počkat?

„Když někdo chce čekat s očkováním, tak jinými slovy říká, že by ponechal další příležitost k pronikání pandemie lidskou společností. S tím se výrazně prodlužovala nutná či nouzová opatření, kterými musíme chránit rizikové skupiny před dopadem covidové nákazy. Není čas na čekání, naopak je nejvyšší čas začít s očkováním co možná v nejširším měřítku,“ říká v rozhovoru virolog Grubhoffer.

Pandemie koronaviru překvapila vědce po celém světě. Když to teď budeme zpětně reflektovat – dá se říct, zda byl tento boj globálně úspěšný?

Myslím si, že boj s koronavirovou pandemii je úspěšný. Trpíme možná předsudkem o tom, že věci se spíš nedaří – a to je celkem přirozené, protože v životě vnímáme mnohem silněji neúspěšné události. Nepochybně se vrší spoustu chyb, ale z těch chyb se lidi, včetně odborníků, poučují a věci se pohybují správným způsobem. Mám-li být trochu cynický, tak na nějakou další pandemii, která která doufám nepřijde, by už lidstvo bylo připraveno mnohem lépe.

Klesání počtu nakažených v Česku znovu zpomaluje a situace momentálně není příliš dobrá. Je důvod obávat se třetí vlny?

Obávám se, že skutečně k takovému dalšímu zimnímu vzedmutí epidemie může dojít, ale že to bude vlastně přirozené pokračování druhé vlny. Druhou vlnu jsme nedokázali ztlumit, abychom si mohli vydechnout. A vypadá to, že se nám to v blízké době ani nepodaří. Otázka třetí vlny už zasahuje do období, kdy pevně doufám bude probíhat masové očkování proti covidu, a od toho si slibuji, že tu třetí vlnu eliminuje.

To se bavíme o jaru?

To se bavíme o sklonku jara.

Proč podle vás vznikl ten masivní problém s druhou vlnou?

Byl to důsledek jakéhosi předčasného uspokojení z toho, jak jsme zvládli první vlnu. Došlo k celkové euforii, která vlastně posílila názor, že se nejedná o zase tak nebezpečnou záležitost a že to už máme všechno za sebou. Druhou věcí byly i politické okolnosti, které k tomu negativně přispěly, to jest typický populismus naší vlády před volbami – to vedlo k hrubému podcenění opatření, která bylo třeba udělat. Pro nás to bylo velké ponaučení, že i toto zdánlivě docela krátké zpoždění v opatřeních s sebou následně přineslo velmi závažné důsledky pro další pokračování pandemie.

Řešení, jak dalšímu šíření pandemie zabránit, se skrývá v očkování. V souvislosti s Českem se nejčastěji hovoří o vakcíny Pfizer a AstraZeneca. Jsou tyto vakcíny už na samotném konci testování?

Česká republika má objednáno asi sedm milionů vakcín u těchto společností, jejichž vakcíny jsou na konci klinického testování a v současné době se jedná o jejich schválení. Vakcína společnosti Pfizer byla schválena v USA a ve Velké Británii, kde už stačili zahájit očkovací kampaň, nebyla ale ještě schválena Evropskou lékovou agenturou, schvalovací řízení v současnosti probíhá. AstraZeneca čeká na závěry schvalovacího řízení. Vakcína by měla být schválena do konce roku nebo v průběhu ledna 2021.

Jaké jsou první reakce po spuštění očkování ve Velké Británii?

Reakce veřejnosti ve Velké Británii je myslím veskrze pozitivní. Mám pocit, že s blížícím se uvedením vakcíny na trh se dokonce výrazně zvýšil počet zájemců o očkování až na 70 procent obyvatel.

Jaké typy vakcín proti koronaviru rozlišujeme? 

Vyvíjeno je o něco více než 120 vakcín, do třetí fáze klinických testů se dostalo celkem třináct vakcín a sedm z nich už bylo schváleno pro časné limitované použití. Znamená to, že jsou žhavými kandidáty, aby se dostaly velmi brzy na trh. Z toho je tři až pět vysloveně horkých kandidátů, kde už vidíme, že je možné očekávat jejich uvedení na trh během roku 2021.

Z hlediska současných biotechnologických možností, které jsou zcela nevídané, jsou to vlastně možné všechny typy vakcín, kromě tzv. atenuovaných, využívajících oslabený živý virus. Od těch se postupně upouští a jsou nahrazovány moderními vakcínami, které už vylučují rizika vakcín založených na oslabených kmenech životaschopných virů v organismu očkovaných jedinců.

Ve hře jsou tedy vakcíny veskrze moderní, které lze rozdělit do několika skupin – genetické, vektorové a proteinové vakcíny. To už jsou imunizační nástroje velmi vzdálené původnímu viru, proti kterému mají chránit. Využívají zpravidla jednu jeho imunogenní součástku z povrchu virové částice (antigen) s imunogenní schopností aktivovat imunitní systém očkovaného jedince proti koronavirovému původci onemocnění covid-19.

V tomto pohledu velmi úspěšně probíhal vývoj RNA vakcín proti novému čínskému koronaviru SARS-CoV-2, které se dokonce staly vítězi pomyslného závodu o vakcínu proti covid-19. Taková je právě vakcína americké společnosti Pfizer vyvinutá v laboratořích německé firmy BioNTech. Jako první dokončila třetí fázi klinických testů s vynikajícím výsledkem 95% účinností. To ji řadí mezi vakcíny vysoké účinnosti i kvality.

Mají tyto vakcíny nějaké zásadní nevýhody? 

Vlastně jediným problémem těchto RNA vakcín je, že jsou ze své podstaty citlivé na teplotu a vyžadují skladování při hlubokém zmrazení. V případě očkovací látky firmy Pfizer je teplota požadovaná pro její bezpečné uskladnění a transport -78 stupňů Celsia.

Jak tyto vakcíny pracují v mém těle? Vyrobí v něm protilátky, nebo virus zabíjejí? Jak to mám chápat? 

Do organismu očkovaného jedince je vnesen kousek koronavirové RNA kódující syntézu výběžkového glykoproteinu S z povrchu koronaviru. Předem je zabalen do lipidické nanočástice imitující přirozenou virovou částici, aby se následně dostal přímo do lymfatických uzlin, periferních center imunitního systému. V lymfoidních buňkách uzlin je RNA z lipidických nanočástic vakcíny uvolněna a použita jako genetická předloha k syntéze výběžkového proteinu S koronaviru v proteinové továrně lymfoidních buněk.

Nově syntetizovaný výběžkový protein S přichází v další fázi do kontaktu s rozpoznávacími faktory imunitního systému očkovaného člověka a k aktivací jeho protilátkové a buněčné imunity. Vzniklé protilátky proti výběžkovému proteinu S spolu s faktory buněčné imunity následně chrání očkovaného člověka před přirozenou infekcí koronaviru. Vakcína nezabíjí přímo koronavirus, ale chrání očkovaného jedince před nákazou původcem onemocnění covid-19, chrání jej před vstupem do vnímavých buněk a neumožní mu se rozmnožit ve vnímavých buňkách dýchacího ústrojí.

Stimuluje nejenom syntézu specifických protilátek proti novému koronaviru včetně takzvaných virus neutralizucích protilátek, ale stimulují též tvorbu faktorů buněčné imunity.

V České republice budeme mít vakcíny v lednu, potažmo v únoru. Podle předchozích informací bude potřeba naočkovat 60 procent obyvatel. Znamená to, že pak se budou moci odložit roušky, rušit opatření a tak dále? 

Kéž by tomu tak bylo. Ještě pořád máme v rovnici některé neznámé. Ani teď, po necelém roce, například nevíme jak dlouho vydrží imunita u lidí po prodělaném onemocnění covid-19.

Garantujeme docela opatrně tříměsíční imunitu pro uzdravené pacienty. Během těchto tří měsíců nemusí do karantény, pokud jsou vytrasováni po kontaktu s nakaženým jedincem, mají doslova „imunitu ze zákona“. My ale nevíme přesně, jak dlouho trvá ochrana uzdraveného člověka získanou specifickou imunitou. Je to různé s individulání odlišností obranyschopnosti každého z nás.

Jaká je ta další neznámá?

Trvanlivost imunity získané po očkování příslušnou vakcínou. Je dostatek důvodů se domnívat, že imunita po očkování bude silnější a trvanlivější než po prodělaném onemocnění. Důvodem pro toto tvrzení je obecně výraznější aktivace imunity imunizací lidského organismu očkovací látkou než přirozenou infekcí během prodělávaného onemocnění. Aktuální množství koronavirového antigenu v dávce očkovací látky je větší než během covidového onemocnění. Většina chystaných vakcín bude podávána ve dvou injekcích po třech týdnech až měsících s předpokládanou trvanlivostí ochranného účinku před onemocněním covid-19 v délce nejméně jednoho roku.

Co z toho vyplývá pro budoucí vývoj situace v Česku?

S očkováním proti covidu-19 se budeme moci v průběhu roku 2021 zklidnit a zbavit se tísně a obav z nakažení. Plošným očkováním proti koronaviru změníme postupně pandemický charakter komunitního šíření covidové nákazy nejprve v ohniskové epidemie a poté v jednotlivé epidemické epizody. To ještě nebude znamenat úplné vymýcení covidu-19, ale zcela jistě epidemiologicky bezpečnou situaci zajištěnou opakovaným očkováním proti covidu-19.

Bude k tomu avizovaná 60procentní proočkovanost stačit?

K tomuto cíli skutečně postačí 60% proočkování, pokud bude použita vakcína s účinností alespoň 80%. Očkovací látky na bázi RNA od firem Pfizer a Moderna s 95% účinností by měly stačit bohatě. Pokud by byla účinnost nižší – u takvané oxfordské vakcíny firmy AstraZeneca je uváděna aktuálně účinnost 70 %, to by znamenalo naočkovat přibližně 90% lidí k dosažení kolektivní nebo skupinové imunity.

Jak je to se skupinovou imunitou? Po jaké době začnou vznikat?

Té dosáhneme v návaznosti na plošný průběh imunizace. V dávné minulosti se jí dosahovalo přirozenou nákazou divokým virem, chcete-li promořením lidské populace. V moderních dějinách si umíme pomoci k dosažení kolektivní imunity právě očkováním. To jsou jediné dvě možnosti, které jako lidstvo v ohrožení pandemií novým čínským virem SARS-CoV-2 máme. Jinak skupinové či kolektivní imunity nedosáhneme a my musíme dělat všechno pro to, abychom jí dosáhli právě očkováním při současném důsledném dodržování všech protiepidemických zásad a opatření.

Do celkové bilance přispívající ke kolektivní imunitě musíme připojit i procento lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali a získali tak imunitu přirozenou imunizací. Právě o ně může být ponížen celkový minimální počet dobrovolníků pro očkování proti covidu-19, aby bylo dosaženo kolektivní imunity.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Jakou komplikaci může způsobit vliv mutací koronaviru? 

To je vždy důležitá okolnost. Koronaviry jsou ale jediné viry, které mají opravný mechanismus přirozeně se hromadících mutací neboli chyb při syntéze jejich genomové RNA. Tento opravný aparát snižuje frekvenci mutací pětkrát až desetkrát v porovnání s jinými RNA viry.

Přesto nelze úplně vyloučit možnost, že některá z mutací se trvale uplatní. Proto je vždy dobré, aby na trhu bylo dostupných hned několik vakcín různého typu a provenience. Sníží se tak obecné riziko, jakkoliv malé, že původně fungující vakcína přestane očkované jedince chránit.

Setkal jsem se s názorem některých odborníků, byť nutno podotknout menšinovým, že by s očkováním ještě počkali. Je na místě takováto obava? 

Domnívám se, že ne. Netuším, co tím tito odborníci mají na mysli – zda by počkali, až bude otestováno více lidí ve třetích fázích klinických testů a budeme mít větší jistotu o bezpečnosti takové vakcíny, nebo by počkali, až by se nakazilo ještě větší množství lidí a promořenost lidké populace se zahájením očkování byla větší.

V momentě, když někdo chce čekat s očkováním, tak jinými slovy říká, že by ponechal další příležitost k pronikání pandemie lidskou společností. S tím se výrazně prodlužovala nutná či nouzová opatření, kterými musíme chránit rizikové skupiny před dopadem covidové nákazy. Není čas na čekání, naopak je nejvyšší čas začít s očkováním co možná v nejširším měřítku.

Existují nějaká rizika při očkování dětí? 

U dětí je třeba rozlišovat věkové kategorie. Zpravidla hovoříme o dětské populaci do 12 let a od 12 do 18 let. V době dospívání se objevují receptory na povrchu vnímavých buněk dýchacího ústrojí, které představují pomyslné zámky, které koronaviroví vetřelci odmykají při vstupu do vnímavých buněk napadeného jedince.

Mladší děti tyto receptory postrádají, přesto mohou být bezpříznakovými nosiči a šiřiteli nového koronaviru. Dosud s jistotou nevíme, jakým způsobem se koronavirus udržuje v populaci nejmenších dětí. Jedním z důvodů naší neznalosti je i skutečnost, že nezbytné odběry stěrů z nosohltanu jsou pro děti bolestivé. S očkováním nejmladších dětí proti covidu-19 až do věku dvanácti let se zatím nepočítá.

Na internetu se ohledně vakcín objevuje spousty různých konspirací. Jednou z nich například je, že jde o látky, které mění lidské DNA. Na jakém základě se taková informace objevuje a vysvětlíte, prosím, proč je to hloupost?

Takové fámy se rodí v hlavách lidí, kteří záměrně zneužívají k jejich šíření genetické vakcíny na bázi DNA nebo RNA.

Taková dezinformace může znít docela věrohodně pro laickou veřejnost, pro obyčejné lidi, kteří nemají ponětí o struktuře a funkci genů v samotné podstatě sdílení genetické informace. Je zcela vyloučené, aby se fragmenty DNA nebo RNA obsažené v genetických či vektorových vakcínách zabudovaly do genomu lidských buněk, do kterých tyto moderní vakcíny míří, a v jejichž proteinových továrnách (ribozomech) se vyrábí koronavirový výběžkový protein S pro indukci protilátkové odpovědi a odpovědi buněčné imunity. Lipidické nanočástice vakcíny s virovou RNA se vůbec nedostanou do buněčného jádra. Virová RNA kódující výběžkový protein S koronaviru poslouží jako děrný štítek či návod k syntéze virového výběžkového proteinu S. Je tedy zcela vyloučeno, aby došlo k jakékoliv změně lidské DNA či zásahu do lidského genomu.

Poslední otázkou se vrátím k tomu, co jste říkal na začátku. Ohrožuje svět riziko něčeho dalšího a podobného, jako byla pandemie koronaviru?

Já doufám, že lidstvo nashromáždí dostatečné množství unikátních poznatků z probíhající pandemie, které se budou hodit lidstvu pro řešení pandemií příštích. Pevně doufám, současné generace nic podobného nečeká, ale to nemůžeme s jistotou říci. Know-how, které jsme takto získali, by se rozhodně mělo stát mezigeneračním dědictvím. Právě ve vědeckém poznání je jistota udržitelnosti lidské společnosti.

Před sto lety de lidstvo muselo vypořádat se španělskou chřipkou. A vypořádalo. Během necelých tří let. Byla to pandemie, planetární událost a možnosti, jak ji čelit, byly jenom v základních epidemiologických a hygienických opatřeních. Tehdy se dokonce ještě ani nevědělo, že původcem chřipky je virus.

V budoucnu musíme počítat s nějakou další chřipkovou epidemii. Měli bychom na ni být připraveni. Může též znova dojít k přeskoku nějakého zvířecího viru na člověka, jako tomu nejspíše bylo i v případě nového čínského koronaviru SARS-CoV-2.

Takže je nutné se mít na pozoru.

Přesně tak. Je třeba se mít na pozoru, ale přiměřeně, ne úzkostlivě. Nesmí se z nás stát vystrašené bytosti, které nejsou schopny se pohybovat v přírodě a raději se uzavřou do městských bytů či venkovských samot, jenom aby se vyvarovaly jakémusi hypotetickému nebezpečí neznámé infekční nákazy.

Jako lidstvo, tedy i každý z nás, musíme být mnohem pokornější ve vztahu k přírodě. Musíme se vyvarovat přezíravého pohledu, jenom proto, že jsme na vrcholu vývoje života na naší planetě. Jsme inteligentní bytosti a to je předpokladem i závazkem k pokornému vztahu k přírodě, k životu, k naší planetě Zemi.