Andrej Babiš (ANO) a maďarský premiér Viktor Orbán FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
FOTO: Úřad vlády ČR / se souhlasem
I když se Andrej Babiš dlouhodobě chlubí přátelstvím s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, pro Čechy je bližším spojencem Německo či Rakousko než právě Maďarsko. Naopak Maďaři mají blíže ke Slovincům než k Čechům a Poláci blíž k Němcům než ke Slovákům. Ukazuje to anketa mezi odborníky na zahraniční politiku ve všech zemích visegrádské čtyřky.
Visegrádská skupina se v EU a debatách o ní stala značkou, která přetrvala i poté, co do značné míry pominulo její hlavní téma – migrace. Od Visegrádu se také často očekává, že bude držet spolu. Do jaké míry jsou tyto představy reálné, zjišťoval průzkum Asociace pro mezinárodní otázky. Obsahuje odpovědi pěti set analytiků, úředníků, politiků, novinářů nebo lidí z byznysu ve všech čtyřech visegrádských zemích.
V první řadě výsledky ukázaly, že ačkoli je pro ně Visegrád důležitý, není vnímán jako žádné osudové spojenectví. Podle názorů respondentů se země V4 „mají rády“, nikoli ale exkluzivně. Kvalita vztahů mezi nimi je většinou hodnocena jako dobrá nebo dokonce velmi dobrá. Výjimkou jsou polsko-české vztahy, které polští respondenti výzkumu hodnotili spíše jako neutrální – důvodem bude i probíhající eskalace ohledně dolu Turów.
Orbán a Babiš vs. realita
Když se ale zahraničněpolitických profesionálů zeptáte na nejbližší spojence jejich zemí v EU, zjistíte, že často vnímají jako silnější vztahy s partnery mimo V4. Podle Čechů je tak bližším spojencem Německo a Rakousko než Maďarsko, což může ve světle intenzivního rozvoje vztahů mezi Andrejem Babišem a Viktorem Orbánem působit jako užitečný „reality check“.
Maďaři zase jako nejbližšího spojence častěji jmenovali Slovinsko než ČR a Slovensko. To není nic překvapivého, v posledních letech vidíme, že Orbánova a Janšova vláda si v evropských otázkách notují. Poláci sice hodnotili své vztahy s Německem nejhůř ze všech visegrádských zemí, i tak ale Německo (a samozřejmě Litvu) zmiňují jak blízkého spojence častěji než Slovensko.
O všeobecně sdíleném entusiasmu nesvědčí ani hodnocení role V4 v EU. V souladu s důrazem, který na visegrádskou spolupráci klade Orbánova vláda Fideszu, hodnotí Maďaři její působení v EU nejoptimističtěji ze všech a většina z nich skupinu vnímá jako jednotnou, vlivnou, dokonce konstruktivní a myslí si, že by země V4 měly být prvními partnery při sestavování koalic v EU.
Češi jsou o poznání skeptičtější – například „pouze“ polovina z nich vidí Visegrád jako přínosný pro prosazení zájmů jejich země, zatímco tento názor zastává 9 z 10 maďarských respondentů.
Pokud Fidesz v čele s Viktorem Orbánem na jaře 2022 vyjde vítězně z parlamentních voleb, což v tuto chvíli není vůbec jisté, na příchylnosti Maďarska k Visegrádu se toho pravděpodobně moc nezmění. Otázkou je, jaký postoj k Visegrádu zaujme nová česká vláda.
Zatímco někteří představitelé TOP 09 se v minulosti o V4 vyjadřovali značně kriticky, v řadách členů ODS či KDU-ČSL je viditelná minimálně neochota se vůči současnému vývoji v Maďarsku a Polsku negativně vymezovat, případně alespoň v některých otázkách přímo ideologické souznění (nezapomínejme, že ODS sedí v Evropském parlamentu ve společné skupině s Kaczyńského Právem a spravedlností).
Klima místo migrace? Těžko
Více než 85 % respondentů očekává, že v příštích pěti letech naroste na úrovni EU význam tématu klimatu a environmentálních otázek, energetické a digitální politiky. To se odráží i v očekáváních ohledně významu témat v evropských politikách visegrádských států a taky v agendě, které by se v příštích pěti letech měla věnovat visegrádská spolupráce.
Naděje na to, že by se Visegrád mohl v jedné z těchto oblastí stát unijním průkopníkem, a nahradit tak své dosavadní „profilové“ téma odporu vůči migraci, případně koheze, nicméně není velká. Působení V4 v environmentálních a klimatických otázkách, energetické a digitální politice bylo jako alespoň do určité míry úspěšné hodnoceno pouze 3-4 z 10 lidí.
Přístup visegrádských zemí ke klimatickým ambicím EU lze označit za přinejmenším vlažný. Zatímco upozorňování zejména ze strany Polska, Česka a Maďarska na to, že vzhledem ke struktuře svých ekonomik a energetických sektorů jsou oproti jiným unijním státům znevýhodněny, je pochopitelné a legitimní, pozice jejich aktuálních vlád jsou zároveň značně defenzivní a nevyznačují se přílišnou snahou o proaktivní přístup.
Á propos energetika – zde visegrádské státy neoddiskutovatelně sdílejí přinejmenším jeden zájem, a to zahrnutí jádra mezi tzv. čisté zdroje. (Skutečnost, že Maďaři budují svou jadernou elektrárnu Paks 2 v úzké spolupráci s Rusy, se kterými je pojí velmi přátelské bilaterální vztahy, zatímco tyto vztahy jsou v případě Polska a Česka na bodu mrazu, je jinou částí příběhu o visegrádské jednotě).
Jsou zde nicméně součástí skupiny deseti unijních států vedených Francií a rozhodně nejde o zájem, který by byl čistě visegrádský, nebo v jehož prosazování by státy V4 hrály hlavní roli.
Visegrád: užitečný, ale ne jediný
Digitalizace je oblastí, v níž by visegrádské státy mohly na unijní úrovni pozitivně přispět. V prohlášení ze začátku letošního roku se premiéři přihlásili k úmyslu podnikat společné projekty, spolupracovat ve výzkumu a vývoji a podporovat relevantní legislativu v EU. Skutečností nicméně zůstává, že např. v celounijním žebříčku tzv. indexu digitální ekonomiky a společnosti se všechny země V4 aktuálně nachází ve druhé polovině.
Ve svých odpovědích se aktéři evropských politik visegrádských států do velké míry shodli v identifikaci výzev, které EU a V4 v blízké budoucnosti čekají. To, jak se k nim visegrádské státy postaví, nicméně zůstává v rukou politických představitelů.
Výsledky výzkumu názorů mezi lidmi, kteří se intenzivně zabývají otázkami zahraniční a evropské politiky v žádném případě neukazují, že visegrádská spolupráce podle nich není důležitá či užitečná. Je ale třeba se na ni dívat kriticky a pouze jako na jedno (více či méně dominantní) ze zahraničněpolitických partnerství zúčastněných zemí, nikoli jako základ pro jejich působení v EU.
Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.
