Vít Rakušan (STAN) FOTO: STAN / se svolením autora
FOTO: STAN / se svolením autora
Hnutí STAN zahájilo v úterý jarní část komunální kampaně. Při této příležitosti jsme oslovili předsedu Starostů a nezávislých Víta Rakušana. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hodnotí prozatímní působení hnutí a otevírá debatu o prezidentských volbách. Ministr vnitra Rakušan odpovídá i na to, zda se v souvislosti s prezidentským kandidátem neskloňuje i jeho jméno.
Troufám si říct, že v říjnových volbách sklidilo hnutí STAN možná až nečekaný úspěch. Když se za tím s odstupem času ohlédnete, dokážete říct, co za tím stálo? Budete se takového klíče držet i nadále, například právě v rámci dnes zahájené kampaně?
Myslím si, že to byla dlouhodobá práce. To, co jste tu dnes viděla v rámci zahájení kampaně, byl úplný základ. V říjnových volbách jsme na kandidátky důsledně dávali lidi s lokální zkušeností a příběhem. Mnohdy z té pražské perspektivy působili jako neznámí. Jejich individuální volební výsledek pak mnohé překvapil. Řekl bych, že STAN za poslední tři roky velmi zlepšil a zkonkrétnil svůj program pro celostátní úroveň. Myslím, že si nás voliči jasně definovali do středového liberálního proudu, po kterém byla poptávka. A určitě, to nebudu popírat, byli jsme součástí jedné z koalic, která představovala potenciál změny po babišovském období v České republice. To nám určitě úspěch nakonec přineslo.
Původně koaličně silnější strana Pirátů naopak poměrně propadla, nyní o straně v podstatě není slyšet. Šli byste znovu do koalice s Piráty a následně vlastně i do pětikoaliční vlády?
Já začnu tou druhou otázkou. Do pětikoaliční vlády bychom šli určitě, protože tady jiná alternativa toho, aby lidé dostali, co od voleb chtěli, nebyla. Lidé chtěli změnu, ať už hodnotovou, či změnu ve směřování. Každá strana má mít odpovědnost za to, co jejich voliči chtějí. My jsme ve všech předvolebních rozhovorech říkali, že ANO, SPD, KSČM a další obskurní strany vylučujeme. Takže tady určitě ano, do pětikoaliční vlády bychom určitě šli znovu.
Co se týká koalice s Piráty, myslím, že v ten moment to bylo správné rozhodnutí. Do koalic jsme vstupovali ve chvíli, kdy tady byl starý volební systém a kdy hrozilo obrovské propadávání hlasů menších subjektů. Bylo důležité udělat politický krok, který ukáže, že tady je vůle situaci změnit. A to i navzdory tomu, že musíte něco obětovat, například autenticitu, některá místa na kandidátkách, musíte zklamat některé svoje lidi, musíte vést obrovsky složitou vnitřní debatu, aby s tím koaličním projektem vaši lidé byli spokojeni, musíte si to obhajovat mnohem více než samotnou kandidátku… Ale tohle jsme všechno zvládli.
Zaprvé to naše hnutí posílilo uvnitř a ukázali jsme, že jsme schopni nějakého zodpovědného rozhodnutí, a za druhé jsme voličům v této zemi dali volbu: Konzervativnější koalice SPOLU a liberální koalice PirSTAN. Takže ano, bylo to správné rozhodnutí. Teď, samozřejmě, ve chvíli, kdy máme jiný volební systém, strany tím neztrácí svoje hlasy, tak by to záleželo na rozhodnutí členské základny, zda by chtěla. Za nás jako za STAN říkám, že teď cítím mnohem větší vůli k samostatné autentické emancipované existenci.
I vás jakožto hnutí STAN ale od voleb potkalo několik nepříliš chvályhodných okamžiků. Ať už jde o Jana Farského a jeho stáž v USA, Stanislava Polčáka či otazníky nad financováním Starostů… Jak to vnímáte takhle zpětně? Považujete takové přešlapy za selhání a zklamání voličů, nebo to stranu naopak vnitřně posílilo?
Vždycky určitou část voličů každým přešlapem, skandálem, či ať už to nazveme jakkoliv, zklamete. Každé zklamání se ale musí dvakrát tak odpracovat. Získávat zpátky důvěru nikdy není jednoduché. Já bych jen řekl jednu zásadní věc: Za žádnou z těch věcí není žádné kriminální pozadí, korupce, úplatkářství a každou z těch věcí jsme velmi rychle řešili. Na českou politickou kulturu neuvěřitelně rychle. Nenechali jsme na sobě stín pochybnosti. Něco bylo třeba dáno nezkušeností a špatným odhadem.
Chci zdůraznit, že Jan Farský je velmi kvalitní politik, který se nikdy ničeho špatného v politice nedopustil a byl dokonce důvodem, proč jsem šel do politiky. Jan Farský skvěle starostoval v Semilech a mě to o čtyři roky později inspirovalo pro Kolín. To jsou prostě fakta. A to, že jsme neodhadli, že člověk, který získal prestižní stipendium, si nemůže nechat poslanecký mandát, to bylo neodhadnutí situace.
Co se týká financování politických stran, chci říct, že jsme nikdy neporušili žádný zákon. Měli jsme i přísnější vnitřní regule než většina jiných stran. Na druhou stranu byla tady určitá pochybnost, peníze jsme vrátili a navíc teď přicházíme se zákonodárnou iniciativou, která má změnit systém financování politických stran v České republice, aby už se tady nikdy nestalo žádné straně to, co nám. My jsme dodrželi zákon, nikdy jsme ho neporušili, přesto to nestačilo, proto se ta pravidla snažíme definovat přísněji. Suma sumárum, je to poučení. Jsme novou stranou a určitě mnohými ostřelovanou a hledá se náš přešlap. Nejsme žádná tradiční strana s dlouhou historií. Na druhou stranu, je to v diametrálním protikladu k tomu, jaký výkon naši ministři ve vládě předvedli.
Když už jsme u takového tématu, myslíte si, že by měl Stanislav Polčák znovu kandidovat na post europoslance?
Já jsem se nechal jednou vyprovokovat k nějaké odpovědi na plénu poslanecké sněmovny, jsem si toho vědom, ale myslím si, že o tom musí rozhodnout jen a pouze hnutí STAN. My nejsme hnutím Andreje Babiše, nejsme součástí holdingu, nejsme populistickým výtvorem byznys politiky Tomia Okamury. Jsme hnutí, které vzniklo odspodu, a vždy tam budou rozhodovat lidé. Takže pokud se Stanislav Polčák přihlásí do primárek, tak mu to nikdo v hnutí STAN nemůže zakázat. Otázkou je, zda jeho startovací pozice nebude po takové věci těžší. A já dodávám, že v hnutí vyrostla řada osobností, které se zabývají evropskou politikou, mají vynikající jazykové kompetence, vynikající vzdělání a není nic špatného na tom, že i oni se o to budou ucházet. Rozhodnou primární volby u nás ve STANu.
Před nedávnem jste se nechal slyšet, že v hnutí STAN musí proběhnout změny. Už nějaké probíhají?
Naše změny probíhají vždy celkem kontinuálně. Probíhají krajské konference a výbory, vyhodnocují se nejrůznější trendy, které tady jsou, a určitě ty změny probíhají přirozeně v tom, že v poslaneckém klubu se etabluje celá řada osobností, které ještě nejsou mediálně vidět, ale jistě tvoří budoucnost STANu. STAN prostě není krátkodobý projekt. Není závislý na tom, zda je ve sněmovně, či není. Kdyby STAN nedej Bože někdy vypadl ze sněmovny, tak bude žít dál. My jsme v regionech, v krajích, jsme v senátu. A tam budeme vždycky. Změny jsou přirozené v tom, že nám vyrůstají osobnosti. A tyto osobnosti zajisté budou mít chuť se spolupodílet na tom, aby hnutí šlo dál a třeba se i částečně očistilo. Až budeme mít sněm, troufám si říct, že to bude jeden z nejzajímavějších sněmů, který Starostové a nezávislí měli. Bude obrovská konkurence o různé funkce, třeba i té předsednické, a byl bych rád, kdyby ta konkurence byla. Hlavně si myslím, a je to můj sofistikovaný odhad předsedy, že ze sněmu vyjde nová generace politiků, kteří ve STANu vyrostli.
Je tedy nyní situace mezi Starosty klidnější? Považujete váš aktuální postoj na politické scéně za stabilní?
Situace v žádném politickém hnutí klidná být ani nemá, to by svědčilo o tom, že neprobíhá žádná politická diskuse, a u nás je vždy čilá, hlasitá, bouřlivá a dlouhá. Já bych nechtěl být v hnutí, kde to funguje jinak. Já nechci být diktátor, STAN nikdy nebude hnutí jednoho muže. Je to hnutí zajímavých osobností, které vyrostly v regionu. Takže situace klidná určitě není. Vedou se diskuse o tom, jaké je naše působení ve vládě, kde si troufám říct, že si to všichni obhájíme s velmi dobrou výslednou známkou. Vedou se diskuse o tom, jak zareagovat na věci, které nás od voleb potkaly, jakým způsobem zlepšit fungování našeho centrálního týmu, naší hlavní kanceláře, jak nominovat ty nejlepší lidi do senátu…
Jsme opět ve volebním roce, je tady jistá míra neklidu, ale my se rozhodně nehroutíme z toho, že nás potkala i negativní mediální zkušenost. Je to naopak možnost se poučit a některé věci zlepšit. Aktuálně se soustředíme na to, abychom obstáli ve vládě a ve sněmovně, a to se nám daří.
Pomalu se blíží prezidentské volby. Diskutuje se ve vládní koalici o vlastním kandidátovi, jak zaznívá z ODS?
Diskuse se zatím vede spíše uvnitř jednotlivých stran. Zcela otevřeně odpovídám, že hromadně se vede diskuse spíše o tom, že by se o tom měla vést diskuse. Doufáme, že se povede vygenerovat kandidát, a neříkám, že musí být jeden. Spíše budeme schopni se shodnout na osobnosti, která nebude třeba ani pocházet z nějakého stranického tábora, ale které dáme naši důvěru. Nemám ambici teď diskutovat v rámci STANu o tom, zda postavíme našeho prezidentského kandidáta. Myslím si, že naší ambicí by naopak mělo být přesvědčit mnoho lidí o tom, aby nekandidovali. Situace za rok nemusí být jednoduchá a při přílišném počtu kandidátů toho demokraticko-liberálního spektra se může stát, že druhé kolo nedopadne tak, jak by si volič přál.
Není na dalšího kandidáta už pozdě? Přeci jen novou hlavu státu budeme volit už v lednu, navíc spousta osobností už kandidaturu oznámila…
Myslím si, že ne. Nejrůznější typy voleb, a i zkušenosti ze zahraničí, nám ukazují, že silný kandidát je schopný oslovit efektivní kampaní velmi rychle. Nechci teď konkretizovat, protože politický polibek je občas polibkem smrti, ale já si ani nemyslím, že ve jménech, která se objevují, nemůže už teď být budoucí prezident.
Dovedete si představit, že by kandidátem byl Petr Fiala, nebo jde pro vás o nereálnou myšlenku?
Petr Fiala by byl jistě velmi silným kandidátem, ale ze zkušeností, které s ním mám, a to si troufám říct, že jsem mu pracovně velmi nablízku, mám pocit, že tu svou vládní misi v čele vlády bere opravdu velmi vážně a že nemá chuť ji opouštět. Znovu ale říkám, že Petr Fiala by byl jistě obrovsky silným kandidátem. Ale to je čistě můj dojem, nemám pocit, že on sám by na to měl chuť.
Diskutuje se v souvislosti s kandidaturou na prezidenta i vaše jméno?
Ne, mé jméno se nediskutuje od té doby, co jsem vydal jasné prohlášení o tom, že si na to připadám nedostatečně životně zkušený. Musím ještě dozrát. A třeba časem…
