Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
KOMENTÁŘ / Zatímco v některých politických kruzích zaznívají názory, že se nedá dobře definovat, co jsou dezinformace, a že postupovat proti nim by mohlo ohrozit svobodu slova, proruští (tedy proputinovští) mloci lezou z Vltavy a odhodili všechny zábrany. Některým lidem připadá postup vlády proti otevřeně proruským silám bezzubý. Ministr Vít Rakušan o problému vedl v sobotu ráno spontánní twitterovou debatu.
„Občas se doslechnu, že dělám málo proti ‚dezinfoscéně‘. Dezinfoscéna si to evidentně nemyslí, protože si ze mě udělala nepřítele číslo jedna. Z pozice ministra vnitra budu dál dbát na to, aby policie důsledně postupovala proti těm dezinformacím, které ohrožují bezpečnost státu. Ať vyznavači Kremlu třeba puknou vzteky. A u těch ostatních, ‚běžných‘ dezinformací apeluji na osobní odpovědnost každého z nás,“ napsal Rakušan.
Diskuse byla vedena v zásadě věcně, ačkoliv se do ní zapojilo i několik typických entit. Nejhezčí byla jedna jménem „z Boží vůle frajer“ s adresou @son_of_satanism. Přispěvatel sám sebe charakterizuje: „Asociál s odporem k dnešní dekadentní společnosti, jejíž morální dogmata jsou směšný, protože na ně odkazujou pseudoprogresivní pokrytci a deviantní minority.“
Takovými nemá cenu se zabývat. Zajímavé je to, co se týká jádra věci.
„Chápu, pane ministře, teď správně, že jdete po placených trollech, provozovatelích trollích farem, dezinformačních webech, že policie žene k odpovědnosti lidi, kteří vyrábí hoaxy a smyšlené e-maily, které lidem chodí, že vyhošťujeme ze země závadné cizince, kteří se přímo cílí na vyvolávání nenávisti mezi lidmi i na sítích? To by totiž pro začátek stačilo. Pokud se to děje, a pokud je to možné, uvítali bychom, kdyby MV o těch úspěšných záchytech informovalo. Klidně bez uvádění jmen,“ píše paní M. K.
Rakušan na to odpověděl.
„Dělám, respektive policie dělá, co jí umožňují zákony. Hoaxy, smyšlené e-maily, trolí farmy jsou nešvar, který může policie řešit – a řeší – v okamžiku, kdy jejich výsledek, výstup, výplod poruší zákon. A v poslední době o tom policisté i mnohem častěji informují, i to je součást prevence (jo, i stupidní lež na FB může být trestný čin nebo přestupek). Nemám ale kouzelný proutek, kterým bych vymýtil z naší země zlo, hloupost a nenávist. To není řešitelné policejní represí, ale každodenní mravenčí prací. Ale nás všech, a to někteří neradi slyší. Jako člověk považuju všechny ty výše uvedené věci za problém a celý život proti nim bojuju a vystupuju. Jako ministr dokážu řešit jen ty, které jsou ‚trestné‘.
„A řekl vám někdo, že jako vláda můžete zákony navrhovat a dokonce také schvalovat? To jen k tomu, co umožňují ‚meze zákonů‘,“ poznamenává pan M.G.
„Jasně. Jen musejí být v souladu s ústavou a listinou základních práv a svobod. Což třeba ‚posviťte si na Rajchla a Hamplovou‘ není. Fakt nám to není jedno. Ale vylít s vaničkou i dítě, tedy skutečnou neokleštěnou demokracii se základními svobodami, nechci,“ píše Rakušan. V další reakci to ještě rozvedl.
“’Zaměřit se‘ na někoho, s kým politicky ZÁSADNĚ nesouhlasím, je cesta k nějaké politizované verzi spravedlnosti. Děkuji, nechci. Zaměřím se rád, resp. policie se zaměří, na činy a slova kohokoliv, kdo porušuje zákon. Ale proto, že porušuje zákon, ne proto, že je mi krajně nesympatický. Ti, které jmenujete, si dávají dobrý pozor, aby se pohybovali na hraně.“
Rakušan má pravdu, že poslední dobou policie často informuje o tom, že se zabývá případy otevřeného hlásání nenávisti na sociálních sítích. Tam jde především o nenávist k Ukrajincům a výplody některých lidí dávají tušit, že ti lidé jsou zjevně jaksi „alternativně inteligentní“ a nejspíš jim ani nedochází, že se dopouštějí trestného činu. Jiní si asi myslí, že není možné dohledat anonymního autora takových výkřiků. Těm o pár procent bystřejším to dojde, když je na to někdo upozorní, a příspěvek raději smažou, ale neděje se to často.
Za rozbor stojí ono „zaměřit se na někoho“, a jestli by to nebylo použití práva k politickým účelům. Jde hlavně o politiky, kteří opakovaně hlásají přesně takové názory, které jsou zcela v zájmu Ruska při provádění jeho zločinného válčení na Ukrajině. Základní linie jsou zhruba tyto: nedodávat Ukrajině zbraně, zrušit sankce proti Rusku, nepodporovat ukrajinské uprchlíky. V praxi to znamená nechat Putinovi a spol. volnou ruku k vraždění. To samo o sobě za trestné považovat nelze. Někdo třeba chce následovat Ježíše a Gándhího, byť zrovna u Tomia Okamury a Zwyrtek Hamplové se nám to nějak nezdá. Je také fakt, že mezi údajnými „mírotvorci“ se najde pozoruhodné množství advokátů, kteří si, jak Rakušan připomíná, dávají pozor a pohybují se „na hraně“.
Kromě toho tady ale máme řadu výroků, které dělají dojem, že by mohlo jít o popírání nebo ospravedlňování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Tam patří všechna ta „vysvětlování“, jak Rusko muselo na Ukrajině zasáhnout, protože mu hrozilo napadení, že je v Kyjevě vláda loutek držená u moci zbraněmi a penězi ze Západu, popírání, že masakr v Buči a jinde provedly jednotky ruské armády. Václav Klaus otevřeně tvrdí, že hlavním viníkem této války je Západ. Skoro jako bychom v tom viděli jisté ospravedlňování. Klaus je samozřejmě rafinovaný a může vždycky vytáhnout nějakou svou větu zamumlanou jaksi z povinnosti někde na okraj, že ta invaze není dobře. Celkový smysl jeho sdělení je ale jasný. U takového Petra Hájka, jeho bývalého ouřady z Hradu, je to už dost jasné.
Ne všechno, co je nemorální, je trestné, něco ale budí podezření, že by být mohlo. Přinejmenším je nezdravé, že některé nehoráznosti procházejí dotyčným tak snadno. Po aféře AfD v Německu, kdy politici dostávali peníze a pokyny z Ruska, jak si mají počínat, aby znemožnili dodávky německých zbraní Ukrajině, by také bylo dobré se podívat na to, jestli se u nás neděje něco obdobného. Možná to někdo řeší a jen to nevíme. V každém případě mají kolaboranti nějakou silnou motivaci, proč dělají to, co dělají. Něco je záležitostí pro psychiatra, něco už možná pro policii.
Postup vlády proti dezinformacím je, s prominutím, dost impotentní. Zatím se politikům povedlo poškodit nezávislá média zpackanou novelou autorského zákona, což vedlo k tomu, že Google a Facebook (kterým hrozily absurdně velké pokuty) omezily náhledy ve vyhledávání, což vedlo k poklesu čtenosti a tedy finančním ztrátám. Bez normálních médií (tam Parlamentní listy rozhodně nepatří) se ale nedá s dezinformacemi dělat skoro nic. Státní peníze za reklamu ale plynuly do Babišovy Mafry, jako by agrofertí produkt byl to samé jako normální noviny. Důležitá je také prevence. Hasit už vzniklé požáry a dělat fact checkingy, které nikdy nebudou mít dosah jako původní lži, je nedostatečné.
Vít Rakušan je terčem prolhané stoky celkem pochopitelně, protože dezinformátorům vadí i to málo, co se dělá. Vláda by ale měla mít aspoň pud sebezáchovy, protože cílem celého tažení je ona sama jako celek.
