Řady obhájců sochy maršála Koněva rostou. Teď se ještě přidal Institut Aleny Vitáskové a podal trestní oznámení na starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře. Člověk by ani neřekl, jak může být trestní oznámení zábavné.
V dokumentu zveřejněném na stránkách instituce čteme:
„Podatel tímto oznamuje podezření ze spáchání trestných činů
Zneužívání vlastnictví dle § 229 TZ a Zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 TZ, které podatel pojímá ze skutku odstranění sochy – pomníku Maršála Sovětského svazu generála Ivana Stěpanoviče Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6, ke kterému došlo dne 03.04.2020, a které měl zosnovat Ondřej Kolář – starosta Prahy 6.
Podatel má za to, že výše uvedeným skutkem se pachatel dopustil zašantročení věci důležitého kulturního významu požívající ochrany podle jiného právního předpisu a v případě angažmá Ondřeje KOLÁŘE – starosty Prahy 6 mohlo dojít k zneužití pravomoci úřední osoby, a to výkonem pravomoci způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, kterým pro obě skutkové podstaty je nepochybně Smlouva o spolupráci s Ruskem ze dne 26. 8. 1993 (…), kde je v článku 21 jasně uvedeno: Každá Smluvní strana bude na svém území zajišťovat péči o vojenské hroby a vojenské pomníky druhé smluvní strany, jejich udržování a přístup k nim. Budou rovněž spolupracovat při zjišťování a udržování pohřebišť občanů druhé Smluvní strany, výměně informací o zemřelých a nezvěstných na svém území.
Podatel žádá o vyrozumění o učiněných opatřeních.
V Praze dne 8. dubna 2020
Za podatele: Ing. Alena Vitásková, statutární orgán.“
Pozoruhodné je to „zašantročení věci důležitého kulturního významu“. To slovo znamená, že se něco schovalo. Jak lze dalším zkoumáním zjistit, je starého původu: „Dnešní sloveso zašantročit pochází ze staročeského šantročit, které znamenalo šidit, nepoctivě obchodovat. Podstatné jméno šantrok pak mělo význam podvod, lež, lichva. Z čehož plyne, že ten nevinný význam slovesa zašantročit, to zašantročení brýlí, je až druhotný, původně sloveso šantročit označovalo činnost značně nebohulibou.“
Tady není jasné, co má „statutární orgán Vitásková“ na mysli. Socha Koněva nezmizela, byla jen přemístěna. Také nejde o žádný podvod, protože o přemístění bylo řádně rozhodnuto z dobrých důvodů. Že je za dobré nepovažují komunisté, pseudovlastenci obdivující Putinovu fašistickou juntu a „statutární orgán Vitásková“, je celkem jedno. To je jejich problém.
Taky lze pochybovat o tom, co „statutární orgán Vitásková“ o soše maršála tvrdí, totiž že je to věc „důležitého kulturního významu“. Věcí důležitého kulturního významu je spíše odstranění sochy někoho, kdo nechal střílet lidi v Maďarsku, protože už nechtěli žít pod vládou moskevského komunistického režimu.
Už se nám pomalu (vlastně spíš rychle) tvoří nová Národní fronta, jejíž směřování a sympatie jsou jasné. Ať se hlásí k čemukoliv, na některých věcech se pozoruhodně shodnou. Tak prezident Zeman jistě věděl, proč si paní Vitáskovou naložil do letadla, když letěl v roce 2017 do Moskvy. Neměla tehdy už jinou funkci, než že založila svůj institut. Ona sama ani lidé z Hradu o tom, co vlastně bude v Rusku dělat, nechtěli nic bližšího říct. V takových případech platí, že kdo se moc ptá, nedozví se nic.