Přijede čínský prezident Si Ťin-pching a k uvítání bude patřit i to, že po Praze byly vyvěšeny billboardy s nápisem „Vítejte v České republice“ a to česky a čínsky. Zařídila to Smíšená česko-čínská komora vzájemné spolupráce. V pondělí se bude prezident moci potěšit i pohledem na české a čínské vlajky, které budou na trase z ruzyňského letiště na Hrad.
Prezident komory Jaroslav Tvrdík řekl server iDNES: „Je to asijská tradice a velmi podobnou kampaň, bez zájmu médií, nedávno připravily jihokorejské firmy a instituce pro svoji prezidentku.“ Kdo to všechno zaplatil, už neřekl.
To je skutečně potěšitelné, že už jsme začali s asijskými zvyklostmi. Můžeme čerpat z bohatých tradic, asijské zvyklosti v ruské verzi jsme tady měli čtyřicet let a ještě jsme se z toho nevzpamatovali. Můžeme tedy pružně navazovat.
Žijeme samozřejmě ve svobodné zemi. Pokud chce někdo vítat čínského prezidenta, ať to klidně dělá. Ať si třeba objedná vzducholoď, která bude nad Prahou vozit portréty celého čínského politbyra a ústředního výboru, nebo jak se to tam jmenuje. (Nejvýznamnější komunističtí miliardáři mohou být označení třeba nějakou zlatou hvězdičkou, abychom mohli vzdychat obdivem. Prozatím ještě dobrovolně.)
Některé záležitosti jsou věcí vkusu. Vkus se ze své podstaty těžko hodnotí, protože je to velmi subjektivní záležitost. Čína je jistě v některých ohledech úspěšná země. Čína možná bude, až Česko nebude. Britská královna čínského prezidenta vozila v kočáře a v Paříži nasvítili kvůli němu Eiffelovku rudě. Tu královnu ještě lze pochopit, je to konec konců královna. Francii už moc nechápeme. Zemanovo vystoupení v čínské televizi šlo ale i za to, co patří k popisu klaunské role. Choval se jako směšný kašpárek a jeho obdivné výkřiky na adresu ekonomického růstu a vyjádření, že se od Číny můžeme učit společenské stabilitě, byly nechutným představením. O politických vězních, cenzuře, používání politických vězňů jako zdroje orgánů pro transplantace a devastaci životního prostředí neřekl nic.
Trpaslíci si svoji důstojnost musí hlídat obezřetněji a některé kousky nedělat. Naše země je trpaslík, ale nemusí být hloupý a ošklivý trpaslík. Emil Hácha se takhle nechoval a vstoupil do povědomí národa jako tragická postava, kterou mocní ponižovali, ale rozumný člověk ví, že se obětoval za národ a že to nedělal dobrovolně. Chránil Čechy před fyzickou smrtí. Zeman je nechrání před ničím.
Pokud jde o srovnání s Jižní Koreou, lze snad jen dodat, že tento stát není totalitní režim. Pokud ten rozdíl někoho zajímá.
Návrat k brežněvovskému stylu vítání v dnešní době už ale nikoho nepřekvapuje. Je to dost úpadkové období naší státní existence.
