Už jsem psala dopisy Milošovi, vzkazy Andrejovi i výzvy senátorům, ale bylo to špatně. Moc, kterou tihle lidé mají, mají díky nám. A proto, když ji zneužívají, nejsou protesty naším právem, jsou naší povinností.
Na Slovensku to jde. V Rumunsku to jde. Dokonce to jde i v Rusku nebo Bělorusku, kde kvůli tomu hrozí vážné problémy.
V Česku, pokud zrovna není 28. října nebo 17. listopadu a někdo nenasype pár set tisíc do propagace, to ovšem nejde.
Lépe řečeno, my protestujeme taky, ale zásadně jen z gauče.
Co by se muselo stát, abychom se z obýváků přesunuli na náměstí?
[ctete]115211[/ctete]
Ano, prezident má spousty oddaných příznivců, ale stejně tak tu jsou bez přehánění statisíce lidí, kteří dostávají psotník pokaždé, když ho zahlédnou ve zprávách, jak v rámci nekampaně pronáší dvojsmyslné bonmoty.
A ano, jsou tady lidi s koblihou místo mozku, ale nejmíň milion dalších moc dobře ví, jak moc je Andrej nebezpečný.
Nestačí ale nadávat na facebooku, nekoupit si náhražkový párek, nevzít účtenku nebo si dát na auto nálepku.
Proč aspoň desetina lidí, kterým z toho bylo na zvracení, na pár hodin nevystoupila z komfortní zóny a nešla říct, že to už vážně stačilo, když Miloš se svou neskutečnou bohorovností, jen aby byla nějaká legrace, klidně odstartoval nechutnou a trapnou aféru s lhaním o dětské pornografii instalované alabamskými hackery?
Proč posunutí termínu vyšetření kauzy Čapí hnízdo nespustilo lavinu protestů?
Víte, že to vypadá, že je nám to jedno?
Že je nám jedno, že nám prezident dělá ostudu? Že je nám jedno, že budeme muset kvůli Andrejovým střetům zájmů platit obrovskou pokutu? Že je nám jedno, že ministr financí díky kličkám na hraně legálnosti šetří na daních stovky milionů, když se na vesnicích zavírá jeden obchod za druhým, protože se lidi nechtějí nechávat šikanovat kvůli pár korunám? Že je nám jedno, že tady existují lidé stojící nad zákonem?
Víte, jak bude, když se konečně všichni nezačneme trochu starat?
Líp teda rozhodně ne!