Představte si, že sedíte ve své honosné vile v Průhonicích. Jsou Vánoce 2008. A říkáte si, že to nebyl špatný rok. Zdá se, že investice do politiky nemusí být nevýhodná. Pomohl jste s přítelem Jurajem Širokým a kamarády z Penty svému Ficovi do premiérského křesla na svém rodném Slovensku. Tak to bychom měli, a co dál? Určitě by bodla nějaká slušná dotace, třeba pro Duslo Šala. Uvidíme. A dál? Jste miliardář, řídíte spoustu firem, které jste s predátorským instinktem převzal a začal vést. Proč něco budovat na zelené louce, když přece stačí si jenom zajít pro kořist. Máte velký zákulisní vliv. Máte okruh svých nejbližších spolupracovníků, většinou s bohatou zkušeností z předlistopadové i polistopadové éry. Máte blízké vztahy s důležitými lidmi z politiky a exekutivy, máte své vazby do médií. Ano, vliv máte. Ale z byznysu dobře znáte, že je to něco jiného – přímo něco vlastnit, že je to jiný level, než to jen skrytě ovládat. Ano, máte vliv, ale vy chcete víc, chcete moc a chcete ji moc, chcete moc moci.
A tak vás napadne, že vstoupíte přímo do politiky. Politika je v krizi. EU už netáhne. Tradiční strany jsou v rozkladu. Slovensko už máme, tak teď ještě to Česko. Češi potřebují krizového manažera, který bude stát řídit jako jeden velký Agrofert. Ale je třeba na to jít opatrně, postupně. Je třeba přetrhat některé vazby na ty modráky a oranžády a spustit kampaň o tom, jak všichni kradou. Určitě bude potřeba zapojit do projektu lidi s praxí na policejních, justičních a zpravodajských pozicích, a také některé elastické žurnalisty. Někteří se určitě rádi předvedou a motivace může být i ušlechtilá, třeba páchat dobro a sjednat nápravu. Ostatně, vy to samozřejmě chcete také, že ANO? To je skvělý nápad, bude se to jmenovat ANO, jako akce nespokojených občanů. My, nespokojení občané proti všem. A vy v čele. Vy přece už nepotřebujete krást. Máte všechno, jste zkušený, rozený lídr a hrajete fair play. To je artikl pro další volby.
Ještě bude třeba nějak ošéfovat ten drzý slovenský Ústav paměti národa. Ale to nebude problém. Musí se jen najít nějaký vhodný a vlivný pisálek a ti správní svědci. Však oni už budou vědět, co a jak mají říkat. A pak, vždyť už je to čtvrt století, co jsme porazili ten hnusný komunismus, tak vám přece nikdo nebude předhazovat nějaké bezvýznamné členství v KSČ či dokonce údajnou spolupráci se Státní bezpečností. Fuj.
Tak a jde se do akce. Najmete si špičkovou americkou agenturu PSB, která pracovala už pro kdekoho, třeba i pro Paroubka, ale jsou fakt dobří. Naučí vás fíglům politického marketingu a PR. Neříkat lidem nic jiného, než to, co sami chtějí slyšet. Zostudit konkurenty všemi způsoby a získat kontrolu nad klíčovými médii a průzkumy veřejného mínění. A hlavně je třeba se dostat lidem pod kůži. Stanete se jejich novou nadějí. Musíte se ještě naučit mluvit, trochu lépe regulovat emoce a být jakoby expert i lidovka zároveň. Začne vás to bavit, a začne to bavit lidi. Objedete okresy i venkovské bály. Koho si nechytíte, toho si koupíte. Vaše stáj se začne rozrůstat. Někteří soupeři kapitulují a svými chybami vám zvyšují body. Jde to jako po másle. Svou podporu vám nepřímo dávají i některé naivní protikorupční iniciativy. Jednomu nabídnete budoucí post ministra vnitra a jiné zase pražskou primátorku. Vy Slovák, ona Slovenka. To je přece dobrý fór.
A teď ještě pár komediantů. To mají lidi rádi. Co třeba ten Martin, co teď hraje toho oblíbeného detektiva. Fajn, toho si pak můžete vzít do vlády. Užitečný bude i frontman populární ostravské kapely. A pak samozřejmě hokejová legenda, kterak jakoby baští vaše rychloobrátková kuřata. To musí zabrat. A navrch ještě pár intošů, jednoho z italského Milána a druhého z Mladé fronty. To se nám to puzzle pěkně skládá.
Ale ani to nestačí. Zásadní je dohoda s dalšími velkými slovensko-českými rodinami. Především s Pentou, JaT, a tím pádem přes Energetický průmyslový holding i s PPF. Přihodíte k tomu i druhý sled – Krúpa, Chrenek, Komárek a k tomu ještě dočasnou dohodu o neútočení s chlapci z Appianu, včetně Romana, a nezapomenete ani na klid zbraní s Tykačem. Mimo hru zůstává Bakala, kterého vyautoval jeho průšvih s byty OKD. Za chyby se platí, a platí to i pro uhlobarony. Krom toho se tato třaskavá karta bude hodit pro následující volby. Zasvěcení vědí své a lid bude mít v pravý čas pořádnou porci mediální potravy.
Dílo se podařilo. Po podzimních volbách 2013 můžete slavit. Termín konání voleb urychlilo dramatické vyšetřování carevny Nagyové a její údajné skupiny. Jako by to spadlo z nebe, že ANO? Na pásce končíte těsně druhý a začínáte sestavovat vládu s oslabenou ČSSD. Nic výhodnějšího vás nemohlo potkat. Máte štěstí. Jste schopný, ne všichni už vědí, že také všehoschopný. ANO, život není peříčko. Držíte dohody s rodinami a rovněž s velkými bankami, které jen úplnou shodou okolností také úvěrují váš byznys. Stáváte se místopředsedou vlády a ministrem financí. Fandům říkáte, že jste se kvůli nim obětoval, že bude trpět váš byznys a vaše rodina, ale děláte to kvůli nim, aby bylo líp. Uděláte pořádek po těch zlodějích a flákačích z tradičních stran. Chytré. A zabírá to. Dávný mentor ze Švýcarska Mark Rich, který v létě 2013 umírá, by byl na vás pyšný. Stejně jako na tu starou story o údajných spolužácích ze švýcarských studií, kteří prý stáli za Ameropou a OFI.
Stáváte se vlivnou opozicí ve vlastní koaliční vládě.
Do klína vám padá další šťastná hvězda, a sice spojenectví s prezidentem republiky. Velmi výhodné. Jeho žene zarputilá mstivost a v kombinaci s vaší tvrdou lstivostí na vás nikdo nemá. Lid je nadšen. Konečně na něj někdo myslí a hájí jeho zájmy. Teď se hodí ten nákup klíčových médií. Co nemáte vy sám, to mají kamarádi. Mediální obrazy určují realitu. Kritiky a kverulanty jste zahnal do kouta. Stejně to jsou jen ztroskotanci, kteří vám závidí váš úspěch. Pan prezident vás naučil dovednostem umělého třídního boje. Kavárna proti hospodě, venkov proti Praze, obyčejní lidé proti samozvaným elitám, zaměstnanci proti živnostníkům, korektní vůči nekorektním, prozápadní proti provýchodním atd. A je-li výhodnější chvíli takticky mlčet a nechat part odehrát někoho jiného, pak to uděláte a počkáte si na většinový názor. Podle toho korigujete své kroky. Nejste svázán žádnou ideologií, programem či hodnotami. To by jen zdržovalo a omezovalo váš rozlet. Vaší politikou je antipolitika, ostatně ten parlament je jen žvanírna, která projídá prachy vašich voličů.
Dohody s rodinami a bankami držíte po celou dobu velmi pevně a zároveň tiše v zákrytu přehlušujících mediálních obrazů. Nedovolil jste sektorovou daň pro banky a velké IT společnosti. Nedovolil jste žádné změny v korporátním zdanění. A máte další bonusy – kontrolu nad firmami s účastí státu, kontrolu nad Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, kontrolu nad čerpáním dotací a jejich kontrolou, kontrolu nad daňovými odpustky, kontrolu nad finančně-analytickým útvarem vašeho ministerstva, kontrolu nad celníky a finančáky, kontrolu nad správou státních aktiv a rezerv, kontrolu nad správou státních a veřejných účtů atd. A samozřejmě máte totální kontrolu nad svými 250 firmami, včetně svých médií. Říká se tomu koncentrace moci politické, ekonomické a mediální. No a? Vy přece pracujete pro blaho svých dnešních, a zejména budoucích voličů. Oni to chápou.
Na ruku vám jdou i někteří nominanti vašich koaličních partnerů, zejména pro vás důležitý resort zemědělství, ale i další. Činí tak ve slepé víře, že na ně po příštích volbách nezapomenete. Případné chyby a problémy jdou na vrub vašich předchůdců anebo některých podřízených, kteří zklamali. Nepřítelem je roztahovačná EU, která žárlí na vaše úspěchy. Stačí si přece přečíst odezvu na vašich sociálních sítích a všem je jasné, kdo je tady vítěz. Evropa je v dezolátním stavu, ale její dotace zlepšují domácí bilanci, stejně tak i zásadní pouto na vývoz a dovoz se silnou německou ekonomikou. Šťastné období. Ale znáte to, štěstí přeje připraveným. Body vám přináší i tzv. lex vašeho jména. Co si přát více nežli roli spasitele a mučedníka, kterého se ostatní bojí a kterému závidí.
Pochopil jste, že volební kampaň začíná den po volbách, a jistě se vám to letos na podzim sečte do plusového skóre. Soupeři budou mít ještě letos velké potíže. A ne se všemi byste chtěl sestavovat příští koaliční vládu. Bude asi výhodnější si koaličního partnera připravit a vyrobit. ANO, je to realistická úvaha. No vida, to je zase další skvělý nápad. Co kdyby se to jmenovalo REALISTÉ. Bude se to tvářit pravicově, akademicky a odborně a bude to řešit hlavně tvrdou kritiku Evropy, do které se vám samotnému moc nechce, mimo jiné kvůli různým hnízdům. Na projekt mohou přispět staří známí, třeba z Penty. Musíte respektovat i zahraniční byznysové priority spřízněných rodin, tedy směr Rusko a Čína. A pak by tedy neměla vadit ani podpora jednoho vlivného ruského oligarchy a jeho banky. Test s vizí 2080 dopadl dobře a mohou se nahodit motory. Do příštího parlamentu se jistě dostanou i komunisté, a tudíž není třeba je předem zašlapávat do země. Ještě se mohou hodit. Na komunální a regionální úrovni to přece funguje, tak v čem je problém?
Vážení přátelé, vítejte v Babišlandu aneb v ČR v roce 2017. Na nějaké řeči o svobodě, demokracii, rovných šancích a férové soutěži zapomeňte. Je třeba normálně (normalizačně) držet ústa a krok a jít s dobou. Však víte, kdo nejde s nimi, ten jde proti nim. Tak bacha. Složky jsou již připraveny.
P. S.: Moc moci má mnohé výhody, mimo jiné i beztrestnost. A to je sakra silný motiv. Nic nového.
