Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová FOTO: Evropský parlament
FOTO: Evropský parlament
Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla v úterý během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropská unie podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.
„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.
Kallasová ve svém úvodním projevu nehovořila jen o Ukrajině, ale zmínila se i o řešení konfliktu na Blízkém východě, kde „je třeba dosáhnout okamžitého příměří a propuštění všech rukojmích“. „Hráči jako Rusko, Čína, Severní Korea a Írán chtějí změnit mezinárodní pořádek,“ uvedla s tím, že EU musí být připravena společně se svými spojenci a partnery odpovídat na veškeré hrozby. „Udělám všechno pro to, abych sloužila zájmům EU a posílila pozici Evropské unie ve světě,“ dodala během takzvaného grilování, které má trvat tři hodiny.
Čínu rovněž Kallasová zkritizovala za její pomoc Rusku při vedení války proti Ukrajině. „Bez podpory Číny by Rusko ve válce nemohlo pokračovat se stejnou intenzitou,“ uvedla kandidátka na výkonnou místopředsedkyni EK. „Rusko, Severní Korea, Írán vyrábí více munice než celé transatlantické společenství, tak to nesmí být. Musíme investovat více do obrany. Musíme pracovat na zastrašení,“ dodala.
„Každý chce mír, je ale rozdíl mezi mírem a mírem, my chceme udržitelný mír, a pokud ustoupíme agresorovi a řekneme mu: Vezmi si, co chceš, tak to bude znamenat povzbuzení pro všechny agresory,“ reagovala Kallasová na dotaz krajně pravicového německého europoslance Alexandra Sella z frakce Evropa suverénních národů (ESN). „Musíme Ukrajinu podporovat a neustupovat Rusku,“ dodala. Sell rovněž zmínil obvinění, že manžel Kallasové ještě po invazi podnikal v Rusku. „Tato obvinění nejsou pravdivá, byla důkladně prošetřena v estonských médiích a každý, kdo chce, si může zjistit fakta,“ reagovala budoucí šéfka unijní diplomacie.
Kallasová zmínila i téma rozšíření Evropské unie. Snahy o rozšíření bloku do roku 2029, kdy skončí její funkční období, musí podle ní „přinést jasné výsledky“. Zvýšení počtu členských států současné sedmadvacítky je „geostrategickou investicí“, dodala. Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.
Během úterý je na programu slyšení šesti navržených výkonných místopředsedů Evropské komise před europoslanci, takzvané grilování. Současně s Kallasovou poslanci z jiných výborů projednávají kandidaturu Itala Raffaelleho Fitta. Odpoledne čekají slyšení Rumunku Roxanu Minzatuovou a Francouze Stéphaneho Sejourného a večer Finku Hennu Virkkunenovou a Španělku Teresu Riberaovou.
Proces „grilování“ všech 26 kandidátů na nové eurokomisaře, který začal 3. listopadu, tak končí. Pokud všichni uspějí, mohla by nová Evropská komise po schválení europarlamentem začít fungovat už 1. prosince.
