Sociální demokracie naivně provokuje vládního partnera ANO snahou zvýšit bankám daně. Premiér Babiš to nikdy nepřipustí. Nejenže to je věcně sporný nápad, ale především by šel proti vlastním zájmům. Agrofert patří mezi nejzadluženější firmy v zemi, a mohl by to pocítit.

V situaci koaličního přetahování, kde vzít další desítky miliard korun na prudce rostoucí vládní výdaje, objevila sociální demokracie jako téměř všespasitelný šém zavedení bankovní daně. Oprašuje tím vlastní program, který nebyla schopna prosadit v Sobotkově vládě v době, kdy měla mnohem silnější postavení, než dnes.

Nemravné zisky bank

Vlajkonoškou zdanění „nemravně bohatých“ bankéřů poté, se podařilo obrat „hamižné preláty“ šestnácti církví a židovské obce, se stává ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. K tomuto tématu se vyjádřila v článku pro portál Info.cz (25. 4. 2019). Neváhá přitom používat slovník minulé doby, podobně jako odpůrci církevních restitucí.

Podle Maláčové je nutné zbourat tabu bankovní daně, tedy vyššího zdanění bankovního sektoru. Mělo by vynést zhruba 11 miliard korun na další růst plošných sociálních dávek a důchodů nad rámec zákonné valorizace. Banky u nás podle ní extrémně vydělávají a naše země je pro ně „rájem a skutečným eldorádem“.

„Je podle mě nemravné, aby takto rostly zisky bankám, zatímco my se ve vládě dohadujeme, zda najdeme několik miliard korun na to, aby se lépe dařilo rodinám s dětmi nebo důchodcům,“ tvrdí Maláčová, a proto navrhuje odstupňované zdanění bank podle velikosti.

Daň pocítí zákazník

Zní to líbivě a populárně. To je přece v očích socialistů neomalenost, aby někdo v soukromém sektoru dosahoval „nemravných“ zisků, a bránil v další expanzi „sociálního státu“, který se ovšem i v některých vyspělých zemích dostává do krize s financováním, zejména v době hospodářské recese.

Jenže Maláčová nebere na vědomí, že banky tyto zvýšené náklady přenesou na zákazníka, což se může projevit ve vyšších poplatcích a úrocích úvěrů a hypoték. Nechce ani slyšet, že Česká republika se díky stabilitě bankovního sektoru jako jedna ze tří zemí vyhnula globální bankovní krizi, což se někde projevilo i bolestivými krachy některých velkých bank.

V tomto případě však ČSSD narazí a její opakované pokusy nadstandardně zdanit banky nemají žádnou šanci. Téhož dne, co ministryně práce a sociálních věcí horovala za boření tabu bankovní daně, její zavedení vyloučila ministryně financí Alena Schillerová v týdeníku Ekonom.

Bankovní daň nebude

Schillerová odmítla názor sociální demokracie, že banky po zavedení nové daně kvůli konkurenci nezdraží svoje služby. „A druhé proti je nepředvídatelnost, když se zavádí nové daně. Banky mohou své dcery přesunout jinam a nechat zde jen pobočky, které neplatí všechny daně. A výsledek? Poškodí to českou ekonomiku,“ tvrdí.

V předvídání těchto rizik je ve shodě s míněním pravicové opozice a řady ekonomických expertů. Jenže pokud takto argumentuje Babišova ministryně, má tento výjimečně pevný postoj programově amorfního hnutí ještě jiné, nepřiznané aspekty.

Premiér Babiš sice odmítá bankovní daň, ale není mu proti mysli zvyšovat daně v jiných sektorech. Tyto možnosti připomněla Schillerová v rozhovoru pro Ekonom, a na rozdíl od bankovní daně by zde mohli koaliční partneři najít shodu.

Vláda uvažuje o skokovém zvýšení spotřební daně z cigaret a alkoholu, o vyšší dani z hazardu a o nové digitální dani, která by postihla zejména internetové giganty typu Google a Facebook. Dále ministryně financí potvrdila, že chce zdanit rezervy pojišťovnám, což by mělo přinést státní kase další 4 miliardy korun.

Úvěry 35 miliard

Co mají tyto plány společného kromě porušení Babišova slibu, že jeho vláda nebude daně zvyšovat?

Je trochu nápadné, že ani v jedné z těchto oblastí nepodniká Agrofert. Nepodniká sice ani v bankovním sektoru, ale Babišův holding, toho času ve svěřenském fondu, patří mezi nejzadluženější firmy v České republice.

Objem jeho úvěrů dosáhl rekordních 35 miliard korun a bylo by jistě velmi nevděčné, kdyby výhodné úvěrové podmínky u některých bank oplatil vyšším zdaněním. Konflikt zájmů hraje určitou roli i v tomto případě, jakkoli může hnutí ANO snášet na stůl jiné racionální argumenty.

Kdyby vláda Agrofertu měřila všem stejně, musela by řezat do živého, například nebojovat tak okatě za vyšší evropské dotace pro velké zemědělské firmy. Tady Maláčové „nemravné“ zisky agrobaronů z kapes daňových poplatníků nevadí.

Vyšší daně nepocítí Agrofert

Přestřelka o bankovní daň probíhá v kulisách zhoršující se rozpočtové situace. Jednání ve sněmovně k tomuto tématu jen potvrdilo neochotu vlády vnímat ekonomickou realitu.

Andrej Babiš se přímé konfrontaci vyhnul a sehrál nedůstojnou komedii s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem, který jistě nikoli náhodou svolal jednání o mimořádné schůzi sněmovny na totožný termín, kdy premiér raději odletěl na schůzku visegrádské skupiny s Japonskem.

Ministryně financí dostala za úkol odehrát nemožné. Nalakovat situaci narůžovo v době, kdy ekonomika zpomaluje, stejně jako příjmy rozpočtu, a zároveň prudce rostou mandatorní výdaje, tedy pověstné úplatky voličům. Přečetla dlouhý úřednický text, kde se ve změti čísel a demagogické propagandy ztratilo to podstatné.

Vláda nepřipravuje žádné nutné reformy pro horší časy, naopak je ruší, neumí šetřit, naopak rozpouští rezervy v době růstu, populisticky rozdává peníze vybraným cílovým skupinám, ale stále investuje méně než v době krize, a její investiční plán za 3,5 bilionu korun je pouhou číslovkou v powerpointové prezentaci.

Rozpočtové díry chce látat zvyšováním daní, což premiér Babiš stále paradoxně popírá a neustále opakuje, že daně naopak snižuje. Je tu však jedna jistota. Vláda pod jeho vedením nebude daně spolehlivě zvyšovat a současně osekávat výdaje tam, kde se nacházejí průsečíky zájmů Agrofertu.

 

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora