Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu ráno oznámil, že vláda zřejmě opět požádá o prodloužení nouzovém stavu. Důvodem je kritická epidemická situace v Česku. Kvůli koronaviru vláda vyhlásila stav nouze poprvé 12. března minulého roku, celkem v něm 28. února budeme už 212 dnů.

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných živelních, ekologických nebo průmyslových katastrof, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vyhlášení nouzového stavu (a také stavu ohrožení státu a válečného stavu) upravuje ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR.

Nouzový stav vyhlašuje vláda, v případě nebezpečí z prodlení premiér, přičemž vláda jeho rozhodnutí do 24 hodin od vyhlášení schválí, nebo zruší. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí neprodleně informovat poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může být vyhlášen na celém území státu, nebo jen někde. Trvat může až 30 dnů, se souhlasem poslanecké sněmovny i déle.

Dále čtěte

Vláda o zpřísnění opatření nerozhodla, jednat chce po prodloužení nouzového stavu

Vláda požádá poslance o zrušení usnesení, podle kterého má současný nouzový stav v Česku skončit spolu s účinností pandemického zákona…

Loni poprvé vyhlásila vláda nouzový stav kvůli šíření koronaviru 12. března na 30 dnů. Šlo o první nouzový stav v novodobé historii, jehož příčinou nebyly živelní pohromy. Vláda na jeho základě přijala řadu opatření – od uzavření většiny obchodů a služeb přes omezení fungování škol až po restrikce týkající se překračování hranic. Nouzový stav využilo ministerstvo vnitra k centrálním nákupům ochranných pomůcek, umožňuje i jednodušší nasazení armády.

Jarní nouzový stav byl dvakrát prodloužen a nakonec skončil po 66 dnech 17. května. Byl do té doby nejrozsáhlejší v historii samostatné ČR (předtím byl vyhlášen například po záplavách v srpnu 2002, dubnu 2006 a červnu 2013 či po orkánu Kyrill v lednu 2007). I po jeho skončení v zemi zůstala v platnosti některá opatření týkající se nošení roušek, provozu škol, stravovacích a ubytovacích služeb či omezení konání hromadných akcí, vycházela ale ze zákona o ochraně veřejného zdraví.

V souvislosti se zhoršením pandemie se o vyhlášení nouzového stavu začalo opět mluvit koncem září. Opozice tehdy vládě a jejímu předsedovi Andreji Babišovi (ANO) vytýkala, že podcenili příchod druhé vlny a nepřipravili se na ni. Návrh tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) na vyhlášení nouzového stavu schválila vláda 30. září. Stav začal platit od 5. října na 30 dní (do 3. listopadu). Důvodem byla snaha zbrzdit tempo růstu počtu nemocných.

Opětovné vyhlášení nouzového stavu doprovázela od podzimu znovu řada opatření jako uzavírání škol, zákaz hromadných akcí, omezení pohybu a kontaktu s lidmi, uzavření většiny prodejen a služeb. Sněmovna nejprve souhlasila s prodloužením do 20. listopadu, poté do 12. prosince, potřetí do 23. prosince, počtvrté do 22. ledna a popáté a zatím naposledy do 14. února. Nouzový stav tak platil 132 dní; vláda sice požádala o další prodloužení do 16. března, sněmovna je ale odmítla.

Poté, co poslanci odmítli další pokračování stavu nouze, začala intenzivní jednání o tom, jak budou od pondělí 15. února vypadat opatření proti koronaviru a na základě jakého zákona budou vyhlášena. Mluvilo se i o tom, že by vláda mohla vyhlásit nouzový stav znovu, to však odmítla řada ústavních právníků s odůvodněním, že by šlo o obcházení ústavy. Objevila se také možnost, že by nouzový stav platil jen na části území, tedy v těch krajích, které o jeho vyhlášení požádají.

V neděli 14. února se ale hejtmani dohodli na tom, že vládu požádají o vyhlášení nouzového stavu, a to na dva týdny. Měli několik požadavků, prioritou je návrat dětí do škol, vláda by také měla změny opatření konzultovat s kraji. Vláda pak znovu vyhlásila nouzový stav od 15. února, bezprostředně tak navázal na ten předchozí. Premiér Babiš uvedl, že podle analýzy kabinetu je postup v souladu s ústavou. Podle některých právníků či šéfa senátu Miloše Vystrčila (ODS) však ústavu a sněmovnu obchází, část senátorů ohlásila, že se obrátí na Ústavní soud.

Nynější nouzový stav měl původně skončit 28. února, a ČR tak měla v tomto režimu od loňského 12. března strávit celkem 212 dnů z roku, který v tu dobu uplyne od prvních potvrzených případů nákazy. Minulý týden se ale sněmovna usnesla na tom, že by nouzový stav měl skončit k účinnosti takzvaného pandemického zákona, schváleného poslanci 18. února ve stavu legislativní nouze, nejpozději ale v sobotu 27. února (v tom případě by nouzový stav v ČR platil celkem 211 dní). Zákon ale nebyl dosud schválen v senátu.

V pondělí vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) vyloučil možnost, že by mohla vláda požádat o prodloužení nouzového stavu. Ve středu nicméně premiér Babiš oznámil novinářům po ranním zasedání kabinetu, že vláda se večer sejde k dalšímu jednání a požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu i po sobotě. Situace jako nyní v ČR podle něj dosud nebyla a je nutné odvrátit totální katastrofu.