Ve středu se v senátu konalo veřejné slyšení Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, k „Petici za zrušení zákona 112/2016 Sb., o evidenci tržeb“. Promluvil na něm také předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radomil Bábek – a deník FORUM 24 přináší celý jeho projev.

EET: Nástroj posilování moci státu

Ještě začátkem roku 2015 jsem byl rezervovaným příznivcem nějaké formy elektronické komunikace podnikatelů se státní správou. Potom jsem na konci února dostal k posouzení návrh zákona o evidenci tržeb a zhrozil jsem se. Z návrhu ministerstva financí bilo do očí, jak je zákon nepřátelský vůči podnikatelům a živnostníkům, s jak špatnými úmysly byl připraven. Je to zákon bezohledný, špatný a nepotřebný. Proto jsem začal vystupovat proti jeho přijetí a dnes, kdy již platí, podporuji zcela jednoznačně jeho zrušení.

EET je něco, co tady ještě nebylo. Liší se od všech ostatních zákonů či nástrojů státní správy vším – tím, kdo že vzorem nám byla země s rozvrácenou ekonomikou, tím, jak si musel ministr vymýšlet, aby ji prosadil, tím, jak lhali vysocí úředníci, tím, jak špatný je zákon, až po to, kolik to stálo a komu to prospívá. EET je jen klacek na malé podnikání.

Ministerstvo financí nepodepřelo záměr elektronické evidence tržeb téměř žádnými pravdivými ani věrohodnými argumenty. Téměř vše, co o EET říkají, jsou zkreslené údaje, zmanipulovaná data, nedoložená tvrzení, polopravdy a dokonce nepravdy.

V důvodové zprávě ministerstvo financí například píše o daních za krácené tržby hospod, maloobchodních prodejen a řemeslníků, toto: „Neodvedené prostředky zásadně ztěžují možnost snižovat schodek státního rozpočtu.“ I bez snahy o expresivní výrazivo se tento výrok dá nazvat jedině lží. Pokud by, i jen hypoteticky, přinesla EET Andrejem Babišem slibovaných 18 miliard Kč ročně, nemělo by to na rozpočet ČR a jeho schodek téměř žádný vliv. A to pomíjím, že částka 18mld Kč je pouze propagandistickou chimérou. Jaký je to asi zákon, když k jeho prosazení potřebuje stát lži a manipulace? Dobrý a potřebný? Dobrý jistě ne a potřebný jen pro někoho.

Stát zavedením EET zvolil pohodlné řešení, kdy pro protiprávní chování malé nedefinované menšiny omezil všechny. To je pro oblast podnikání stejné, jako by se stát rozhodl uzákonit umístění kamery do každé domácnosti, aby snadno odhaloval případy domácího násilí.

Podívejme se na kvalitu zákona o evidenci tržeb prostřednictvím komentářů dvou právníků, zpravodajů Legislativní rady vlády, doc. Havla a doc. Mrkývky (květen 2016):

„Základním problémem je, že bez věcného záměru lze jen stěží pochopit, oč předkladateli vůbec šlo. Text má na mnoha místech triviální vady, které vzbuzují pochybnosti o základní orientaci v reáliích fungování podnikání a konec konců i v právu.“ (Mrkývka)

„Zdůvodnění v důvodové zprávě je politické, věcně staví na hypotézách, které jsou obtížně verifikovatelné, a to včetně knowledge transferů z Chorvatska (…) – zkušenost jednoho státu nezakládá funkční model“. (Havel)

„Je zjevné, že cílem celého procesu je primárně posílení kontrolní role státu, a to z velké části na náklady soukromých osob, což je v rozporu s principy i práva evropského.“ (Havel)

„Problémem není jen srozumitelnost jednotlivých ustanovení. Problémem je srozumitelnost celého zákona.“ (Havel)

„Je otázkou, zda generální zavedení evidence tržeb v on-line informačním systému je opravdu nezbytnou nutností a nenabízí-li staré demokracie jiné možnosti, které nezatíží zejména drobné podnikatele dalšími povinnostmi a sekundárními investicemi bez efektu pro jejich podnikatelskou činnost“. (Mrkývka).