Zhoršující se výkon ekonomiky, nepříznivý vývoj rozpočtu a historicky nejvyšší nárůst státních výdajů vede Babišovu vládu k masivnímu zvyšování daní. Hnutí ANO se s ČSSD přetahuje, kde vzít lidem a firmám víc. Podle premiéra vláda daně snižuje, ale celkové daňové zatížení roste.

[ctete postid=“255258″ title=“Smlouva s občany už neplatí? Babiš v ní chtěl ztížit život lidem vysávajícím veřejné rozpočty“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/06/Babiš-smlouva-3-385×230.jpg“ excerpt=“Andrej Babiš před parlamentními volbami nabízel Smlouvu s občany. Dával v ní své “ permalink=“https://forum24.cz/smlouva-s-obcany-uz-neplati-babis-v-ni-chtel-ztizit-zivot-lidem-vysavajicim-verejne-rozpocty/“]255258[/ctete]

Andrej Babiš často opakuje, že na rozdíl od pravicových kabinetů snižuje daně. To je ale velmi zavádějící tvrzení. Stále zatlouká, že ještě jako ministr financí zrušil předchozí vládou schválené snížení DPH a ponechal druhou sazbu daně z příjmu, což mělo vstoupit v platnost od ledna 2016. Nadále tedy příjmově těžil z kroků zavedených v krizi přechodně na tři roky. Tím ovšem připravil občany o desítky miliard ročně.

Náraz na ekonomickou realitu

Vláda naráží na ekonomickou realitu a žádná sebechvála na tom nic nezmění. Květnový schodek rozpočtu ve výši 50,9 miliardy korun je nejhorší od ekonomické krize, a to je do něj ještě započítáno 18 miliard z rozpuštěných rezerv. Meziroční výdaje státu stouply o 66 miliard korun, hlavně díky skokovému růstu penzí nad zákonnou valorizaci a platů stále početnější armády státních zaměstnanců.

[ctete postid=“254466″ title=“Vychází nové číslo Revue FORUM. Je věnováno protestům proti Babišovi“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/06/RF-6-Hlavní-téma-385×230.jpg“ excerpt=“V pondělí 10. 6. vychází nové číslo Revue FORUM. Hlavní téma jsme věnovali masovým “ permalink=“https://forum24.cz/vychazi-nove-cislo-revue-forum-je-venovano-protestum-proti-babisovi/“]254466[/ctete]

I zákonem zřízená Národní rozpočtová rada varuje, že si žijeme nad poměry. Absentují potřebné reformy, a pokud se do budoucna nic nezmění, Česká republika vykročí řeckou cestou. Vláda se tváří, že nic neslyší, a názor nezávislých expertů přehlíží jako jeden z mnoha. Ministryně financí Alena Schillerová o úsporách jen hovoří, zatímco provozní výdaje státu pořád rostou.

Na čem se ale dnes vláda Andreje Babiše shodne, že je nutné vyspravovat děravý rozpočet dalším růstem příjmů. Zatím známé navýšení daní celkově přesahuje 30 miliard korun ročně. Které to jsou?

Zvýšení spotřební daně z lihu a tabáku: Vláda schválila zvýšení spotřební daně u cigaret a tabáku o 10 procent a z alkoholu o 13 procent s odhadovaným výnosem 10 miliard korun. Cena krabičky cigaret stoupne až o 13 korun, což už je v peněžence znát. Kritici poukazují na negativní zkušenosti ze zahraničí, že takto razantní zdražení povede k přeshraničním nákupům či rozvoji nelegálního obchodu. Těmto „neřestem“ totiž často holdují lidé s nižšími příjmy, a ti dají raději přednost levnější nabídce.

Zdanění technických rezerv pojišťoven: Vláda chce zdanit rezervy, které pojišťovny ukládají povinně stranou na budoucí výplaty pojistného plnění. Podle ní jsou příliš vysoké a chce změnit jejich nastavení. V letech 2021 a 2022 by tak získala 10,5 miliardy korun. Zástupci pojišťoven tento návrh podrobili ostré kritice. Tvrdí, že se promítne do cen jejich služeb, zejména do životního pojištění.

„Za loňský mimořádně klidný rok pojišťovny vydělaly asi 12 miliard korun. Navrhovaná daň vymaže zisk pojišťoven skoro za celý rok,“ říká hlavní ekonom Generali CEE Holdingu a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer. Podle něj na to nejvíce doplatí ty pojišťovny, které jsou nejopatrnější a tvoří největší rezervy.

Zvýšení zdanění hazardu: Vláda chce získat 3,6 miliardy korun dalším zdaněním hazardních her a nově i výherců sázkových her s výhrami nad 100 tisíc korun. To se bude týkat i loterií, včetně státní Účtenkovky, pokeru nebo rulety. Ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola považuje tyto plány za nereálné, což prokazují i zahraniční zkušenosti. V Chorvatsku vedlo zdanění výher k poklesu celého trhu o více než pětinu a  rozmachu nelegálních provozovatelů, kde se výhry nedaní.

Digitální daň: Podle vlády by měly internetové giganty typu Google a Facebook odvádět 7 procent z příjmů za služby poskytované v České republice. Odhadovaný výnos je 5 miliard korun. Problém spočívá v tom, že neexistuje jednotná úprava digitální daně v zemích OECD, což vede k nerovnému postavení těchto firem v různých státech. Někteří ekonomové upozorňují, že selektivnost takového přístupu může vést k soudům a arbitrážím. Navíc není jasné, jak by se daň promítla uživatelům internetu.

Zdražení vytápění bytových domů: Vláda do daňového balíčku propašovala konec osvobození od spotřební daně týkající se využití zemního plynu pro vytápění bytových domů společnými domovními kotelnami. Stát získá 200 milionů korun. Zhruba 400 tisícům domácností by tak mohly stoupnout náklady na vytápění bytů a ohřev vody až o tisíce korun ročně. Snaha dotčených bytových jednotek (s výjimkou rodinných domů) ušetřit budováním vlastních kotelen vyjde naprázdno.

Zdanění církevních restitucí: Na návrh komunistů už vládní koalice prosadila zdanění finančních náhrad církevních restitucí. Okradla tak církve podruhé, jelikož bezprecedentně zasáhla do jejich smluv uzavřených se státem. Ročně přijdou o 380 milionů korun, celkem o 11 miliard. Zákon skončil u Ústavního soudu kvůli jeho patrné protiústavnosti, ale v dnešní abnormální situaci nikdo neví, jak tento spor dopadne.

Bankovní fond: Nejasná je zatím situace kolem Babišova nápadu zřídit Národní fond rozvoje na vládní investiční projekty. Podle jeho představ by do něj banky přispívaly 7 miliardami korun z dividend. Zástupci nejsilnějších bank tento nápad podporují jako schůdnější řešení než sektorovou daň z dílny ČSSD. Ta má vynést 14 miliard, ale zdražila by bankovní služby. Banky podporují dobrovolnou účast ve fondu formou zvýhodněných úvěrů na projekty. Jsou proti tomu, aby šlo o nenávratné vklady, jak si představuje vláda, jelikož by se jednalo o jinou formu zdanění dividend.

Dvojnásobné zdražení vkladů do katastrů: Do kategorie zvýšení odvodové zátěže lze zařadit návrh vlády na zdvojnásobení poplatku za vklad do katastru nemovitosti. Dnes činí 1000 korun, nově by lidé zaplatili dva tisíce. Opozice tento návrh kritizuje už jen kvůli jeho odůvodnění, že se zvýšily administrativní náklady. To je zarážející v době, kdy se katastr digitalizuje, a náklady by měly naopak klesat.

[ctete postid=“255410″ title=“Ficův poslanec torpéduje slovenský registr firem. Pomohl by tím i Babišovi“ image=“https://forum24.cz/wp-content/uploads/2019/06/Babiš-Fico-Kondrót-385×230.jpeg“ excerpt=“Poslanec Ficovy strany Smer-SD Maroš Kondrót chce znefunkčnit slovenský registr “ permalink=“https://forum24.cz/ficuv-poslanec-torpeduje-slovensky-registr-firem-pomohl-by-tim-i-babisovi/“]255410[/ctete]

Vyšší poplatky za ubytování: Vláda prosadila novelu o místních poplatcích, která zvyšuje poplatky za ubytování až na 50 korun za den, přičemž rozpočtový výbor navrhoval dvojnásobek. Platit budou nově i pro soukromé ubytování Airbnb. Poplatky hradí turisté a ubytovací zařízení je odvádějí obcím, které si samy stanovují jejich výši do zákonem stanoveného maxima. Podle Asociace hotelů a restaurací hrozí zdražení domácích dovolených a úbytek českých turistů využívajících vícedenní pobyty.

Zvýšení daně z nemovitosti: Ministryně Schillerová radí představitelům měst, aby chybějící peníze v rozpočtu vykompenzovali zvýšením daně z nemovitosti. Mohou použít až pětinásobný koeficient. Stát na samosprávy přenáší stále více povinností, ale neodpovídá tomu přesun rozpočtových prostředků. „Rada nad zlato“ ministryně financí by vedla ke zvýšení daně z nemovitosti ve městech až o tisíce korun. To je absurdní nápad zejména v situaci, kdy je pořízení bydlení nejdražší v historii.

Složená daňová kvóta roste

I když ještě o všech daňových změnách není úplně jasno, je očividné, že vláda ANO navzdory proklamacím a slibům daně zvyšuje. Ani kosmetické snižování některých vybraných položek DPH, které se navíc neprojevuje ve snížení cen, nezabránilo tomu, že celkové daňové zatížení, tedy složená daňová kvóta, loni stoupla na 34,6 procenta. Je zhruba o jeden procentní bod vyšší, než v roce 2013.

Tento trend se výrazněji zhorší poté, co se vláda ocitla v úzkých a šetřit se jí příliš nechce. Škrty jsou přece nepopulární, což je u populistického kabinetu klíčový faktor. Zato potřebuje vybrat více peněz, aby mohla nadále uplácet svoje cílové voličské skupiny.