Vláda se pohybuje ode zdi ke zdi. Nejprve kývla opozici na ukončení nouzového stavu, pokud bude schválený pandemický zákon. Nyní chce ve sněmovně současný nouzový stav prodloužit, což podle ústavních právníků skrývá brizantní rizika kvůli rozporu s Ústavou.

Babišova vláda projevuje zjevnou nekompetenci nejen na poli boje s koronavirem, kde momentálně dosahuje nejhorších výsledků na světě, ale i právního povědomí. 14. února vyhlásila nový nouzový stav na dva týdny den poté, kdy přestal platit předchozí, zrušený poslaneckou sněmovnou. Premiér podcenil vyjednávání a do poslední chvíle spoléhal na tradiční podporu komunistů, kteří tentokrát vypověděli poslušnost.

Dále čtěte

Vláda využila hejtmany k protiústavnímu vyhlášení nouzového stavu, tvrdí ústavní právníci

Hejtmani vytrhli Babišově vládě trn z paty. Nahradili rebelující komunisty a požádali o nové vyhlášení nouzového stavu, což může přinést…

Evidentně protiústavní krok

Většina ústavních právníků nenavázaných na vládu už tehdy považovala vyhlášení nového nouzového stavu za protiústavní obcházení vůle poslanecké sněmovny. Nehledě na to, že se vláda alibisticky odvolává na žádost hejtmanů, která rovněž nemá oporu v ústavním pořádku.

Ústavně konformní by bylo vyčkat minimálně týden, přičemž drtivá většina opatření by mohla nadále platit podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Teprve poté by v případě nelepšící se situace mohla vláda znovu vyhlásit nouzový stav na vlastní odpovědnost.

„Myslím si, že je to evidentně protiústavní krok,“ řekl tehdy ústavní právník Jan Wintr a nebyl s tímto názorem sám. „Tím, že vláda vyhlásila nový nouzový stav v návaznosti na dosavadní, odstranila pojistku, kterou v tom představuje sněmovna.“

Oporu v Ústavě nemá podle Wintra ani vyhlášení nového nouzového stavu na dva týdny. Vláda potřebuje souhlas poslanecké sněmovny na jeho prodloužení nad třicet dnů. „Čili chodit po čtrnácti dnech do sněmovny pro nějaký souhlas nemá žádnou oporu v ústavním zákonu o bezpečnosti.“

Jediné správné řešení?

Vláda je ovšem jiného názoru. Ministryně financí Alena Schillerová, původním povoláním právnička, prohlásila, že právně a politicky je jediné správné řešení požádat o prodloužení současného nouzového stavu. Jenže lze důvodně předpokládat, že Schillerová je stejně odborně „zdatná“ v právu jako ve financích.

Vláda nebere na vědomí ani čerstvý pravomocný rozsudek Městského soudu v Praze, který označil současný nouzový stav za protiústavní. Týká se sice pouze pražského Gymnázia Na Zatlance, kterému proto přikázal obnovit denní formu vzdělávání. Pokud ale neuspěje případná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, může mít mnohem širší dopady.

Městský soud vycházel při svém verdiktu z toho, že sněmovna s dalším prodloužením nouzového stavu nevyslovila souhlas. Aktuální nouzový stav vyhlášený usnesením vlády z 14. února není podle jeho názoru novým nouzovým stavem, ale faktickým pokračováním předchozího, který vláda vyhlásila proti vůli sněmovny.

Pokračování právního nihilismu

Babišův kabinet hodlá v tomto právním nihilismu pokračovat. Chce požádat poslance nejen o prodloužení sporně vyhlášeného nouzového stavu, ale i o revokaci zrušovacího usnesení sněmovny, jímž má nouzový stav skončit s přijetím pandemického zákona či nejpozději 27. února.

Ústavní právník Jan Kysela v reakci rozeslal vybraným poslancům a senátorům svůj kritický pohled, a „naléhavě“ varoval před touto „ústavně pochybnou cestou spojenou s riziky“. Podle něj je právně čistší, pokud vláda nyní sama vyhlásí nový nouzový stav.

„Nouzový stav byl minulý týden vyhlášen přinejmenším sporně, spíše protiústavně. Máme k tomu první rozsudek, přibýt mohou další, otevřena jsou řízení před Ústavním soudem. Tohoto nouzového stavu je třeba se zbavit, jinak hrozí jeho budoucí zrušení s brizantními dopady,“ píše Kysela.

Hrozí brizantní dopady

Sněmovna také podle Kysely nemůže prodlužovat nouzový stav, netrvá-li déle než 30 dnů. Tento trvá necelé dva týdny. „Zrušovací usnesení nelze revokovat. Bylo publikováno ve Sbírce zákonů, je to definitivní rozhodnutí ve věci, nikoliv rozhodnutí zatímní či procesní. Když se o něco podobného před lety pokoušela sněmovna u tzv. technické novely obchodního zákoníku, Ústavní soud ji celou zrušil,“  připomíná právník.

Dále čtěte

Havlíčkovy falešné naděje na otevření obchodů připravily firmy o desítky milionů korun

„Situace se mění ze dne na den,“ brání se ministr Karel Havlíček kritice, že vyvolal falešné očekávání obnovení prodeje zavřených…

Nejčistším řešením tíživé situace je podle něj „využít přijetí pandemického zákona s docela slušnými kontrolními mechanismy a vystavět nouzový stav jen jako doplněk kvůli přetížení nemocnic z důvodů mutací“.

Vyhlášení nového nouzového stavu a související restrikce ovšem musí být přesvědčivě doloženy tvrdými daty, což vláda dosud arogantně ignorovala. Musí tak reagovat na první rozsudky včetně nálezu Ústavního soudu k protizákonně zavřeným obchodům. Plošný a neodůvodněný boj s pandemií by už neuspěl.

„Na cestě, kterou si vybrala vláda, nevidím žádnou výhodu, jen nevýhody. Proč to tak udělali, nechápu,“ dodal Kysela. Považuje za nepřijatelné, „abychom se místo potlačování pandemie utopili v kumulovaných chybách souladu s ústavností možných postupů“.

Ačkoli je covidová situace vinou neschopnosti Babišovy vlády velmi komplikovaná, nemůže to nikdy znamenat rezignaci na dodržování právního státu. Nyní je patrné, že chce vláda do svého zřejmě protiprávního počínání zatáhnout kvůli společné odpovědnosti i opozici, která by měla její bezbřehý avanturismus odmítnout.