Že vláda trestuhodně zaspala, je celkem jasné a přiznávají to i její členové. Tedy kromě zmateného premiéra Andreje Babiše, který si zřejmě pořád myslí, že všechno bylo v pořádku. Ty mrtvé, co mohli být dneska živí, má ale tato vláda na svědomí.
Zbytečné zpoždění opatření proti novému rychlému šíření koronaviru přiznává v rozhovoru na Seznam Zprávy nyní i ministr zahraničí Tomáš Petříček.
Petříček říká: „Myslím si, že některé kroky jsme měli udělat o 14 dní dřív, než byly učiněny. Vím od kolegů, že v průběhu srpna i zahraniční partneři upozorňovali na situaci v Praze. A nejen v Praze, myslím si, že tohoto rozdělování na Prahu a zbytek republiky už bylo dost. Vědělo se ale například, že mladí lidé z Německa se jezdili do Česka bavit, protože tam byla omezená provozní doba restaurací a barů a u nás nikoliv. A u nás se nakazili. Rozhodnutí se měla udělat dříve. Například i nošení roušek ve vnitřních prostorech, což chtěl dříve i ministr Vojtěch. To mohlo přispět k tomu, že by se situace vyvíjela pomaleji.“
Zajímavé je, co říká k tématu vyslovení nedůvěry vládě: „V tuto chvíli dělá vláda maximum, aby situaci vyřešila. Jsme demokratická země, máme svoje nástroje v parlamentu, jak se dá případně hovořit o nedůvěře vlády.“
Je zajímavé, že představu jednání o vyslovení nedůvěry ve sněmovně rozhořčeně a ukřivděně neodmítl. Andrej Babiš, který má jinak problém hledat slova, by s tím byl nepochybně hned hotov.
Nejde ale jen o nějaké poslední dva týdny. Jasno bylo už v srpnu, ale někteří lidé si to nechtěli připustit. Nebo spíše hráli o čas.
Ondřej Profant, poslanec za Piráty, o tom na jejich stránkách 15. října píše. Podle něj je už zřejmé, že vláda měla několik posledních týdnů jasná data a muselo jí být zcela zřejmé, co se bude dít. Podle jeho mínění se ale nic nedělo kvůli termínu blížících se krajských voleb: „Již v prezentaci na začátku srpna uvedlo Ministerstvo zdravotnictví aktuální hodnotu reprodukčního čísla R rovno 1,26. Pokud jej dosadíme do modelu WHO, vyjde číslo, které lehce překračuje dnešní hodnoty. Ministerstvo zdravotnictví tuto informaci patřičně nezhodnotilo a nezavedlo patřičná opatření. K nim se až na konci srpna odhodlal ministr Adam Vojtěch, jehož sice zmatečná, ale ospravedlnitelná opatření následně bez jakéhokoliv zdůvodnění odmítl premiér Babiš, zjevně pod tlakem mediálních poradců.“
Jaké to mělo následky? Takové, jaké se daly samozřejmě čekat:
„V září se situace začala rapidně zhoršovat a reprodukční číslo stouplo z 1,1 na 1,5. Od půlky měsíce bylo nade vší pochybnost, že je třeba zavést opatření. Když jsme v září překročili hranici 5 procent pozitivně testovaných, překročili jsme zároveň číslo, od kterého Evropská komise doporučuje lockdown, aniž by na to vláda jakkoliv reagovala. Již 17. září odhadoval ÚZIS reprodukční číslo R na 1,59 a načrtl scénář zavedení výrazných opatření již od 24. září. Podle poslední prezentace z 10. října je R odhadováno na 1,53. Při tomto čísle se počet nakažených zdvojnásobí každých 9 dní! Celé září a první půlku října tak nemoc postupovala touto rychlou geometrickou řadou bez efektivního brždění.“
Premiér Andrej Babiš nijak nereagoval. Vláda musela vědět, že trasování nefunguje, a kdyby nebylo voleb, nechápali bychom, proč nic nedělá. Jenže po předchozí kampani plné holedbání a výmyslů o tom, jak ANO skvěle modernizovalo nemocnice, by to nejspíš nedělalo dobrý dojem. Takže bylo potřeba získat čas a to bez ohledu na riziko. Bohužel nefunguje ani ta spravedlnost, že by důsledky nechytré volby, která přivedla k moci politickou divizi Agrofertu, postihla jen voliče tohoto útvaru. Je pravda, že za blbost se platí. V případě viru ale bohužel často platí i ti, co blbí nebyli. Milovat bližní je skutečně náročný úkol. Zvláště některé.
