Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Je to zvláštní situace. Občanům České republiky se dramatickým způsobem zvyšují ceny energií a skupina ČEZ, ve které má stát bezmála sedmdesátiprocentní podíl, zaznamenává rekordní zisky. Fialova vláda je přitom ve velmi obtížné situaci, kdy uvízla mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně se zavázala snižovat rozpočtové deficity a na druhé je tlačena k tomu, aby vynakládala finanční prostředky na pomoc občanům postiženým zdražováním energií. Nebylo by proto namístě prosazovat výplatu vyšší dividendy na červnové valné hromadě této společnosti, když ta navržená je považovaná za nízkou?
Když se podíváme do programového prohlášení vlády, její prioritou číslo jedna je stabilizovat veřejné financE a zabránit nesmyslnému rozhazování peněz daňových poplatníků. Pod tlakem všudypřítomného zdražování, které je a ještě bude z velké části tažené vysokými cenami energií, však vláda zčásti dobrovolně a zčásti kvůli zákonným valorizacím daným inflací přichází s různými druhy pomoci občanům.
Na vládním webu Deštník proti drahotě tak aktuálně vládní koalice píše, že mezi občany rozdělí z prostředků státu navíc téměř 100 miliard korun, a už teď je jasné, že v žádném případě nepůjde o konečnou částku. Přitom rozpočet na letošní rok už teď obsahuje deficit 280 miliard korun a počítá se s jeho novelizací, kdy se jeho schodek pravděpodobně ještě zvýší.
V takové situaci by se vláda měla minimálně aktivně zajímat o další možné příjmy, které by mohla do státního rozpočtu dostat, a vyvinout tak maximální snahu, aby se naplnila její klíčová programová priorita a státní zadlužení rostlo co nejméně.
Do toho přichází valná hromada akcionářů skupiny ČEZ, na které se má rozhodovat o dividendě za loňský rok. Ta se má konat 28. června a vedení společnosti navrhnulo vyplatit dividendu ve výši 44 korun na akcii. Přitom v loňském roce to bylo 52 korun. Ve srovnání s loňskem se však dramaticky zvýšily ceny, za které skupina elektřinu prodává, a také zisky, které realizuje.
Prostor pro vyšší dividendu
Za první čtvrtletí letošního roku se tak čistý zisk ČEZ meziročně zvýšil o 218 procent na 26,7 miliardy korun a podle generálního ředitele skupiny Daniela Beneše očekávaný zisk za celý rok 2022 indikuje dividendu na úrovni 67 až 73 korun na akcii.
Je pravda, že jde o údaje za letošní krok, kdežto dividenda schvalovaná na červnové valné hromadě se má vyplácet z loňského zisku. Přesto zde podle všeho prostor pro vyšší dividendu existuje a vláda, která zastupuje vlastníka s většinou 70 procent společnosti, by minimálně mohla vyvinout trochu aktivity a zájmu a svá vlastnická práva vykonávat o něco agilněji.
Fialův kabinet se možná drží zpátky i z toho důvodu, že nejhlasitěji o penězích ze společnosti ČEZ hovoří předseda hnutí ANO Andrej Babiš, podle kterého by si stát odsud mohl vzít desítky miliard korun ve formě dividendy z nerozděleného zisku z minulých let, jak prohlásil před několika dny na celostátním sněmu Hospodářské komory v Olomouci.
Premiér Petr Fiala na to reagoval, že pokud by stát při rozdělování zisku ČEZ nyní postupoval podle Babišových představ, tak inflace „roste do nebe“ a zvýšila by se zadluženost. „To my dělat nemůžeme,“ řekl Fiala. Předseda vlády zdůraznil, že ČEZ není státem vlastněná firma a pokračoval: „Stát má sedmdesátiprocentní podíl, jsou tam menší akcionáři a je to také firma, která je kótovaná na burze. Představa, že přijdu a řeknu, tak teď bereme a rozdělujeme dividendy uprostřed roku, to je představa hodně naivní a nereálná.“
Nechat se vodit za ručičku vedením ČEZ
Ministr financí Zbyněk Stanjura pak pro týdeník Respekt k dividendě z ČEZ dokonce tento týden uvedl: „Nemyslím si, že je rozumné chtít větší dividendu, než kolik činí zisk firmy po zdanění. To byla politika minulé vlády, dá se to možná udělat jednou, ale ne opakovat dlouhodobě.“
Samozřejmě vláda by si měla počínat opatrně a rozhodně by si neměla dělat ze společnosti ČEZ pokladničku, do které sáhne pokaždé, když se jí to hodí, a vytěžovat ji takovým způsobem, který by ohrožoval investice nebo finanční stabilitu skupiny. Na druhé straně by se vládní představitelé nemuseli nechat vodit za ručičku vedením ČEZ a mohli by se o společnost trochu více zajímat.
Předně díky tomu, že se teď v červnu koná valná hromada, na které se má rozhodnout o dividendě za loňský rok, a tak zástupci státu opravdu mohou přijít a prosadit vyšší dividendu. To mají zcela ve svých rukou a stát na to má dostatečně velký podíl akcií. A odvolávat se na menšinové akcionáře také nedává valný smysl. Ti by vyšší dividendu naopak přivítali.
Druhá věc je, jak je to s tím, co říká Stanjura, že není rozumné chtít větší dividendu, než kolik činí zisk firmy po zdanění. Navržená dividenda 44 korun je složená ze 37 korun, které odpovídají 90 % očištěného konsolidovaného čistého zisku za rok 2021, a 7 korun, které tvoří příspěvek prodeje bulharských aktiv společnosti.
Jsou tady ale další faktory, které je třeba vzít v potaz, jak upozorňuje například menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr: „Dividenda je o zisku běžného roku, nerozděleném zisku minulých let, reálném cash flow, free cash flow, čistém dluh/EBITDA a v neposlední řadě o rentabilitě vlastního kapitálu, která klesá při nízkém zadlužení, a společnost je překapitalizovaná,“ napsal investor na twitteru. Podle Šnobra jde o peníze, které se v ČEZ budou „válet“ na účtech a paradoxně zhoršovat rentabilitu vlastního kapitálu akcionářů.
Ať už Fialova vláda k dividendě ze společnosti ČEZ přistoupí jakkoli, mělo by na jejím rozhodnutí být znát, že tak činí s rozmyslem a patřičnými znalostmi, svůj postoj má řádně odůvodněný a není ve vlaku managementu skupiny, ve které má stát výrazně většinový podíl.
