Vláda Petra Fialy (ODS) FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
Ministerstvo práce a sociálních věcí tento týden oznámilo, že důchody se od června průměrně zvýší o 1017 korun. Jde o mimořádnou valorizaci penzí v důsledku vysokého růstu cen. Ta vedla k tomu, že se výdaje na důchody ve státním rozpočtu, který schválila vláda Petra Fialy, zvýšily o 21 miliard korun oproti návrhu rozpočtu, který připravila Babišova vláda. Velmi dobře se na tom ukazuje, jaké množství finančních prostředků dnes putuje na penze a jak tato částka neustále roste, a to vládní koalice ani nemusí zvyšovat důchody nad rámec zákonné valorizace. Navíc největší nárůst výdajů teprve přijde spolu se stárnutím populace.
Díky mimořádné valorizaci penzí v důsledku vysoké inflace mají důchodci dostávat o 8,2 procenta větší procentní výměru svých důchodů (penze se skládá ze základní výměry 3900 korun, kterou mají všichni stejnou, a procentní výměry, respektive zásluhové části, která se liší). Důchody se naposledy navýšily v průměru o 805 korun od ledna letošního roku a s další řádnou valorizací, kdy se penze zvyšují o nárůst cen a o polovinu růstu reálných mezd, se počítá od ledna 2023.
Mimořádná valorizace je pak ve hře kvůli tomu, že od loňského června růst cen dosáhl minimálně 5 procent. Důležité je, že jde o zvýšení, které vyplývá ze zákona a na které současná vláda v podstatě nemá žádný vliv. Jedině, že by se rozhodla změnit legislativu a upravit vzorec pro výpočet valorizace.
Přitom 1017 korun není vůbec malá částka. Pro srovnání zatím nejvíce si penzisté polepšili v lednu 2019 a 2020, kdy se jejich důchody průměrně zvedly o 900 korun (pokud ponecháme stranou jednorázový mimořádný bonus 5000 korun, který důchodci dostali v roce 2020). Přičemž toto navýšení mělo i složku, která byla nad rámec zákonné valorizace.
Nyní se ovšem jedná o valorizaci mimořádnou, takže jedno zvýšení penzí se odehrálo v lednu a druhé se uskuteční v červnu a celkově půjde o částku 1805 korun. Dodejme, že to není poprvé, kdy se penze mimořádně zvyšovaly kvůli růstu spotřebitelských cen. V srpnu 2008 to bylo o 470 korun.
Dlouhodobá udržitelnost důchodového systému
Zároveň je pravda, že vláda Andreje Babiše zvyšovala důchody i nad rámec zákonné valorizace. V lednu 2019 a letos šlo o navýšení 300 korun měsíčně pro každého a v roce 2020 o 151 korun. Navíc připomeňme, že i bez tohoto zvýšení se penze průměrně zvedly kvůli zákonné valorizaci v roce 2019 o 600 korun, o rok později o 749 korun, v roce 2021 o 839 korun a letos od ledna o 505 korun.
Balík peněz určený na penze se tak výrazným způsobem zvětšuje a spolu s tím se zhoršuje i dlouhodobá udržitelnost důchodového systému, k čemuž samozřejmě v první řadě přispívá také demografická změna, tedy to, že se postupně mění poměr lidí v penzi a v produktivním věku ve prospěch těch prvních.
Nárůst prostředků směřujících na důchody můžeme celkem výmluvně pozorovat na vývoji velikosti celé rozpočtové kapitoly ministerstva práce a sociálních věcí. Ta v roce 2021 byla 714 miliard korun, v rozpočtu Aleny Schillerové na letošní rok už dosáhla 740 miliard korun a podle návrhu ministra financí Zbyňka Stanjury tato kapitola i přes jisté škrty představuje již 758 miliard korun.
Pro představu, výdaje ministerstva vnitra jsou podle aktuálního návrhu rozpočtu 90,7 miliardy korun, ministerstva obrany 88,1 miliardy a ministerstva dopravy 107 miliard korun, a dokonce i ministerstvo školství, jehož rozpočet je druhý největší hned po rezortu práce a sociálních věcí, má výdaje jen 249,5 miliardy korun.
Efekt stárnutí populace
Udržitelnost penzijního systému a růst výdajů na důchody je něčím, co chce současná vláda řešit. Proto také Fialův kabinet slibuje, že už konečně prosadí důchodovou reformu. Tu v programovém prohlášení vlády najdeme hned jako třetí prioritu v pořadí za stabilizací veřejných financí a orientací na NATO a EU. Vládní koalice tak chce realizovat a do konce roku 2023 předložit skutečnou penzijní reformu s cílem nastavit „stabilní systém férových důchodů“.
Na neudržitelnost důchodového systému rovněž setrvale upozorňuje Národní rozpočtová rada (NRR). Naposledy loni v prosinci ve svém stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky uvedla: „NRR dále v souladu se svým mandátem upozorňuje, že kroky budoucí vlády v oblasti veřejných financí by se neměly koncentrovat pouze na eliminaci střednědobé nerovnováhy, ale je nutné věnovat pozornost i nerovnováze dlouhodobé,“ zdůraznil úřad vedený Evou Zamrazilovou.
A pokračoval: „Ta je spojena s efektem stárnutí populace, který na české veřejné finance začne doléhat od začátku 30. let. Je tedy nutné začít připravovat takové úpravy hlavních výdajových oblastí, zejména pak systému důchodového pojištění, aby byla do budoucna zajištěna jejich finanční udržitelnost.“
Současná situace je totiž taková, že výdaje na důchody sice pořád rostou, ale stále ještě z velké části kvůli jejich zvyšování v rámci zákonné valorizace či nad její rámec, což není málo peněz, ovšem až do toho začne plně vstupovat demografická změna, tak to bude teprve šrumec, na který je třeba se připravit co nejdříve.
