Marian Jurečka (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN), Petr Fiala (ODS) a Jana Černochová (ODS) FOTO: Vláda ČR
FOTO: Vláda ČR
Vláda ve středu zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.
Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je na místě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.
Lipavský uvedl, že Sudlianková vedle GRU pracovala pro ruský státem financovaný Fond na podporu a ochranu práv krajanů žijících v zahraničí nebo organizaci Nesmrtelný pluk Ruska. „Její činnost byla financována přímo z Ruska. V posledních letech jí byly vyplaceny desetitisíce eur v kryptoměnách,“ řekl. Na základě pokynů řídicího důstojníka GRU také zařídila zveřejnění několika článků v českých médiích. Vyvíjela rovněž aktivity ve prospěch sankcionovaného ruského oligarchy Ališera Usmanova, což je také důvodem pro zařazení na seznam, řekl Lipavský.
Rakušan označil činnost novinářky za příklad hybridního působení cizí moci v ČR. „Je to součást dlouhodobého systematického úsilí, které Ruská federace vyvíjí proti demokratickým zemím a hodnotám, které sdílíme,“ uvedl. Právě na podobné případy má podle Rakušana mířit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, který kritizuje opozice. „V takovém případě bychom se už nebavili pouze o vyhoštění, ale o trestní odpovědnosti,“ řekl. Nyní bude mít Sudlianková povinnost do 30 dní opustit ČR, doplnil.
Na českém sankčním seznamu bylo dosud sedm fyzických osob a dvě společnosti. Je to patriarcha Kirill, syn ruského podnikatele Vladimira Jevtušenka Felix, zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova Rostislav Zorikov s jeho manželkou Olgou, ruský Podnik pro správu majetku v zahraničí Goszagransobstvennosť a mediální platforma Voice of Europe.
Naposledy kabinet rozšířil seznam koncem ledna o trojici představitelů gruzínského ministerstva vnitra. Na seznam tehdy přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Zařazení na sankční seznam znamená pro dané osoby zákaz vstupu a pobytu v Česku, znemožnění jakýchkoli finančních operací přes české subjekty nebo zmrazení případného majetku v zemi, které má na starosti Finanční analytický úřad. Zařazení na vnitrostátní sankční seznam vládě umožňuje takzvaný Magnitského zákon.
Vláda souhlasila s úpravou migračních pravidel
Úpravu českých azylových a migračních pravidel ve středu podpořila vláda, řekl po zasedání novinářům Rakušan. Koaliční novelu připravilo ministerstvo vnitra a podepsala skupina poslanců ze všech vládních stran včetně premiéra Fialy a ministra vnitra Rakušana. Sněmovna by mohla o předloze začít jednat v dubnu. Opoziční hnutí ANO a SPD ohlásila, že zablokují navrhované schválení zrychleně v úvodním kole. Chtějí podávat pozměňovací návrhy. Rakušan chce s opozicí jednat.
Novela reaguje na unijní migrační pakt, který ANO a SPD odmítají. Podle Rakušana jde o zpřísnění, které fakticky naplní povinnost převést do české legislativy nejdůležitější části paktu. „Nemáme čas čekat v zablokované Sněmovně a nechat se předběhnout všemi sousedními i jinými evropskými zeměmi, které se také různým zpřísněním azylové politiky zabývají,“ uvedl Rakušan. Na předchozí schůzku s opozicí nedorazili zástupci ANO, ministr chce opozici ještě jednou představit naléhavost tématu a vyslechnout si jejich návrhy.
Předloha například předpokládá, že pokud bude cizinec vyhoštěn, nebude už moci žádat o azyl, čímž by se mělo zamezit podávání účelových žádostí o mezinárodní ochranu. V případě, že o vyhoštění rozhodne jiný členský stát, v Česku už se znovu rozhodovat nebude. Do jednoho se spojí řízení o neudělení mezinárodní ochrany a o rozhodnutí o návratu cizince do země původu. Soudy budou muset zvážit, zda v případě, kdy bude cizinec odsouzen za trestnou činnost, je namístě uložit také trest vyhoštění.
Migranti by měli procházet i novým epidemiologickým screeningem. Policie a úřady budou moci u migrantů použít informace z jejich mobilních telefonů k jejich identifikaci. Žadatelům o azyl budou moci úřady podle ministerstva vnitra také určit místo pobytu nebo nařídit povinnost pobývat v azylových zařízeních. Úřady budou moci omezit sociální standardy žadatelů o azyl na ubytování a stravu i omezit jejich přístup na pracovní trh. Ministerský odbor azylové a migrační politiky má rozhodovat v kratších lhůtách. Rychleji budou muset postupovat v případě odvolání soudy, podle konkrétního typu případu budou mít na verdikt pět týdnů až rok.
Ke změnám jednacího řádu sněmovny je kabinet neutrální
Vláda jako výkonný orgán nechce vstupovat do debaty o podobě jednacího řádu poslanecké sněmovny. K novele čtveřice poslankyň, která má vést ke zvýšení efektivity a věcnosti jednání sněmovny zejména omezením řečnické doby, se tak ve středu kabinet postavil neutrálně. Premiér novinářům řekl, že osobně je pro změnu, vláda ale nemá říkat poslancům, k jakým úpravám přistoupit.
Předkladatelky Lucie Potůčková (STAN), Marie Jílková (KDU-ČSL), Martina Ochodnická (TOP 09) a Klára Kocmanová (Piráti) nenavrhly, aby poslanci schválili úpravu pravidel svých jednání zrychleně v úvodním kole. „Je prakticky vyloučeno, aby došlo ke schválení navrhovaných změn ještě v tomto volebním období Poslanecké sněmovny,“ stojí ve stanovisku vládních legislativců, které po středečním vyjádření vlády dostanou zákonodárci.
Diskuse o neefektivním fungování sněmovny vyvolávají dlouhodobě obstrukce opozičních stran, rozsáhlé projevy při debatě o změnách programu schůzí, časté mimořádné schůze, které na rozdíl od minulých volebních období nechává většinou svolávat vládní tábor, i jednání dlouho do pozdního večera. Potůčková, Jílková a Ochodnická sepsaly v září 2022 iniciativu k úpravám chodu dolní komory tak, aby bylo možné lépe sladit pracovní a rodinný život. V podzimních sněmovních volbách z nich hodlá obhajovat mandát jen Potůčková.
Poslankyně o předloze uvádějí, že by každý poslanec mohl s návrhy na změnu nebo doplnění programu řádné schůze vystoupit nejvýše jednou v rozsahu pěti minut. Zákonodárci s právem přednostního vystoupení by mohli mluvit až půl hodiny. V současnosti pro debatu k návrhu programu v první den schůze žádné omezení neexistuje. V dalších dnech, když je program schůze schválený, mohou poslanci odůvodňovat každou navrhovanou změnu nejvýše pět minut, řečníci s přednostním právem mohou mluvit jakkoli dlouho a o čemkoli.
Novela pojednává o omezeních řečnické doby „při projednávání návrhu pořadu“ schůze. Škrtá nynější omezení při navrhování změn již schváleného programu. Vládní legislativci k tomu poznamenali, že by bylo vhodné vyjasnit, na které fáze projednávání programu schůze se mají navrhovaná omezení vztahovat. Při projednávání jednotlivých předloh či jiných bodů chce čtveřice poslankyň omezit vystoupení zpravodaje a první vystoupení poslance se stanoviskem klubu a řečníka s přednostním právem na nejvýše 30 minut, což by ale neplatilo pro členy vlády a pro prezidenta republiky. Obecně by byla podle novely možná nejvýše dvě až desetiminutová vystoupení ke každému bodu. Sněmovna by mohla omezení zmírnit.
