Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Korespondenční volbu by mohli Češi v zahraničí poprvé využít ve volbách do sněmovny v roce 2025. Od roku 2026 by mohli dopisem hlasovat také v prezidentských a evropských volbách. Návrh koaličních poslanců podpořila vláda, uvedli Piráti v tiskové zprávě. Proti novele jsou opoziční hnutí ANO a SPD, mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Zavedení korespondenční volby má přinést lidem, kteří žijí a pracují v zahraničí, možnost naplnit jedno ze základních občanských práv, řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Korespondenční volba by se podle něj dotkla asi 300 000 lidí. „Věřím, že v poslanecké sněmovně nakonec přes všechny ohlašované obstrukce tato správná věc projde a bude prosazena“ uvedl Fiala.
Češi v zahraničí mohou nyní hlasovat na velvyslanectvích. Zastánci zavedení korespondenční volby poukazují na to, že je to časově i finančně nákladné pro ty voliče, kteří žijí daleko od jejich sídel. Poštu by podle nich mohlo využít k hlasování 600 000 Čechů, kteří v cizině žijí trvale nebo tam odjeli za prací či studiem.
Kritici z opozice naopak mluví o možném ohrožení demokracie a o možné kolizi s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné. Vládní koalice je prosazuje podle opozičních politiků jako součást kroků, aby se u moci udržela trvale. „Místo toho, aby pětikoalice řešila skutečné problémy ČR, zoufale hledá nové voliče. A pro jistotu především ty, kteří dlouhodobě nežijí v ČR,“ napsal předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček na síti X.
Opoziční hnutí ANO a SPD mají u Čechů v zahraničí minimální podporu, což koaliční zástupci uvádějí mezi důvody, proč opozice zavedení korespondenční volby nechce. Ve sněmovně lze očekávat k materiálu silné obstrukce opozice, SPD řadí předlohu k těm, jejichž schvalování hodlá důsledně brzdit. Podle premiéra postoj opozice ukazuje, že nemá věcné argumenty, ale snaží se stavět proti všemu, co vláda dělá. Připomněl, že vláda hnutí ANO měla zavedení korespondenční volby v programovém prohlášení.
Obdobnou senátní předlohu, která leží ve sněmovně od začátku volebního období, vláda podle Fialy nepodpořila, protože návrh předpokládal, že by se podle něj hlasovalo až pro volby od roku 2026. „Návrh, který Senát přijal, nepočítal s novou a nutnou změnou zákona o správě voleb, v tuto chvíli by byl tak, jak byl schválen, nepoužitelný,“ komentoval premiér další důvod pro podporu poslanecké novely.
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle návrhu mohli využít Češi, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu, včas o hlasování poštou požádají a nahlásí adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Volební lístek si vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu.
Okrskové volební komise v cizině otevřou po ukončení hlasování doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Systém podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič hlasoval dvakrát, tedy i osobně. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.
Česká republika je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není korespondenční volba ze zahraničí povolena. Kromě Česka neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí v EU ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí také na Islandu. Ve Francii se však dá od roku 2020 volit ze zahraničí přes internet.
