Premiér Petr Fiala FOTO: Úřad vlády, se svolením
FOTO: Úřad vlády, se svolením
Vláda dnes schválila Konvergenční program, což je základní dokument země pro přijetí eura. Na twitteru o tom informovalo ministerstvo financí. Materiál každoročně popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Dokument kabinet každoročně odesílá do Bruselu. Spolu s Konvergenčním programem dnes vláda také schválila Rozpočtovou strategii veřejných institucí ČR.
Ministerstvo financí (MF) v programu stejně jako v dubnové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem schodku veřejných financí na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Schodek by měl přitom klesat i v dalších letech až na 2,7 procenta HDP v roce 2025, pod tři procenta by se měl dostat o rok dříve.
Schválená rozpočtová strategie pak stanovuje střednědobé výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů pro léta 2023 až 2025. Výdajové rámce lze během přípravy státního rozpočtu aktualizovat pouze o novou makroekonomickou prognózu a na ni navazující prognózu příjmů státního rozpočtu a státních fondů, příjmy z rozpočtu Evropské unie a z finančních mechanismů či o opatření nezbytné k pokrytí výjimečných událostí, jako je stav nouze, stav ohrožení státu nebo rozsáhlá živelní pohroma.
Zadlužení veřejných financí by mělo podle odhadů MF stoupnout ke konci letošního roku na 42,7 procenta HDP z loňských 41,9 procenta. Do roku 2025 by zadlužení mělo stoupnout na 45,4 procenta. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.
Ohledně konsolidace veřejných financí ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dříve uvedl, že na ni nechce i přes aktuální ekonomický vývoj rezignovat. „Čísla ve strategii financování dluhu, která počítají příští rok se snížením schodku rozpočtu na 270 miliard korun a o rok později na 250 miliard korun, jsou ale nyní poměrně ambiciózní s ohledem na současnou situaci. Na druhou stranu, kdyby nebyla válka na Ukrajině, určitě bych chtěl ještě nižší schodky,“ uvedl.
Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Již dříve Stanjura uvedl, že vzhledem k současné situaci neví, zda se podaří udržet letošní deficit rozpočtu pod 300 miliardami Kč. V neděli ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odhadl, že hospodaření státu letos skončí se schodkem kolem 300 miliard korun. Jasněji by mělo podle něho být zhruba za dva měsíce.
Samotné přijetí eura však není v ČR na pořadu dne. Kabinet Petra Fialy (ODS) sice deklaruje snahu splnit podmínky pro přijetí jednotné evropské měny, samotné přijetí eura ale podle dřívějšího vyjádření zástupců vládní koalice zatím neplánuje. Přijetí společné evropské měny je podle nich spíše až otázkou pro další vládu. Dnes tento postoj Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády zopakoval.
Do příštího jednání za týden vláda Petra Fialy (ODS) přerušila diskusi o žádosti ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) o půl miliardy korun na potraviny, které má dostat na nákupy Správa státních hmotných rezerv (SSHR). Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům po zasedání kabinetu řekl, že příští týden vláda posoudí celkový stav státních rezerv a ministři prodiskutují nároky na další položky a případné další priority pro SSHR.
Nekula před zasedáním řekl, že chce nákupy státu zvýšit „železnou rezervu“ potravin. „Tak, jak navyšujeme zásoby zemního plynu a ropy, tak je potřeba podpořit oblast potravin,“ uvedl s tím, že výčet jednotlivých položek je tajemstvím. Nejde přitom podle něj jen o obilniny, o jejichž dostupnosti ve světě se spekuluje kvůli konfliktu na Ukrajině.
Potraviny v Česku zdražují. Dubnový meziroční růst byl vyšší než v březnu. Například mouka v dubnu meziročně zdražila o více než polovinu, maso o 11 procent, polotučné trvanlivé mléko téměř o třetinu, vejce o více než 14 procent a cukr o více než čtvrtinu. Chleba byl tak proti loňsku dražší o víc než 20 procent, cena másla stoupla o 31,6 procenta a brambor o 19,2 procenta.
