Vláda už pošesté v řadě požaduje prodloužení nouzového stavu. Podle ní jde o nezbytný úkon, díky kterému může nařizovat důležitá opatření, bez nichž by se epidemie v Česku vymkla kontrole. Množí se však názory upozorňující, že nouzový stav by měl být mimořádnou výjimkou. Podle kritiků však působí jako symbol vládního selhání. Kromě opozice už jej nechtějí ani komunisté, kteří se tak k Babišovi otočili zády. Jenže co když nebude ve sněmovně schválen?

Česko je ve stavu nouze již od 5. října, přes 120 dní, a od té doby je sněmovnou na žádost vlády neustále prodlužovaný. Požadavek ANO a ČSSD však v minulosti podporovali jen komunisté, díky kterým byl nakonec vždy schválen.

Minulý týden se však její předseda Vojtěch Filip ohradil proti vládnímu ignorování jejich požadavků (návrat žáků 1. stupně základních škol a otevření zimních středisek), což má být důvod, proč pro prodloužení nouzového stavu prý již nebudou hlasovat.

Opozice není k prodlužování vysloveně odmítavá, opakovaně však vyzývá k dialogu. Prodlužování stavu nouze vnímá jako symbol jejího selhání. „Vláda působí rezignovaně a sám ministr zdravotnictví říká, že opatření nefungují. Pokud chce vláda podporu nouzového stavu, měla by o tom zkusit alespoň jednat,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Některé opoziční strany si kladou vlastní požadavky – například lidovci požadují větší odškodnění pro podnikatele, které se však podle nich stále nedaří uspokojivě naplňovat.

Co by se stalo po zrušení nouzového stavu?
I proto by se vláda měla připravit na variantu, že by nouzový stav skutečně nebyl prodloužen. Obává se toho ministr vnitra Jan Hamáček. „Neprodloužit nouzový stav znamená hazard se zdravím a lidskými životy všech. Jsem připraven jednat o konkrétních opatřeních, ale handlovat hlasy za zrušení opatření je nedůstojné,” napsal na twitteru.

Předseda vlády Andrej Babiš mezitím vyhrožoval totálním kolapsem zdravotního systému, nekontrolovaným šíření epidemie a obrovským nárůstem úmrtnosti.

Nouzový stav vládě umožňuje zasahovat do některých občanských práv a svobod a jsou na něm závislá opatření, pomocí kterých vláda bojuje s aktuální stavem epidemie u nás. Omezuje volný pohyb, shromažďování nebo podnikání. Bez nouzového stavu by vláda nemohla zavést zákaz nočního vycházení, který je momentálně zaveden od 21 do 5 hodin.

Pokud by již neplatil nouzový stav, vláda by mohla úplně otevřít všechny obchody a služby,  vstup do provozoven by nebyl omezován určitými počty lidí. Otevřely by restaurace, hospody, kavárny nebo bary. Školy by zaplnili všichni žáci a studenti.

Zelenou by dostal také kulturní a společenský život, protože v případě zrušení nouzového stavu by již neplatil zákaz pořádání hromadných akcí – otevřely by koncertní haly, kluby, galerie, divadla, muzea a další.

Nouzový stav taktéž omezuje vstup na území České republiky cizincům, nasazení vojáků a hasičů v nemocnicích, uložení pracovní povinnosti (např. zdravotníkům). Bez něj by stát nemohl uložit pracovní povinnost medikům nebo studentům zdravotnických škol.

I proto musí vláda o tuto „prodlouženou ruku” každý měsíc žádat sněmovnu – totiž aby zdůvodnila své kroky a nedocházelo ke zneužití nebo rutině. To je ostatně argumentem kritiků nouzového stavu – trvá již dlouho a v její podstatě jde o mimořádnou výjimku pro mimořádné případy.

Sněmovna by mohla ale také poslance úplně obejít. Tím, že by po zrušení stávajícího nouzového stavu vyhlásila s časovým odstupem na 30 dní nový. Tento postup by však mohl být podle právníků protiústavní.

„Netvrdím, že nouzový stav nelze znovu vyhlásit ze stejného důvodu, ostatně letos se tak kvůli pandemii již dvakrát stalo, musí to ale být opodstatněné. Musel by tedy být vidět na vývoji pandemie, například že dojde k prudkému zhoršení. Když je stav víceméně konstantní, tak by šlo jen o snahu vlády vymknout se sněmovně,“ vysvětlil deníku Právo profesor ústavního práva Jan Kysela.

Jde to i bez nouzového stavu?
Vládní usnesení o nouzovém stavu půjde možná také na přezkum k Ústavnímu soudu. „Senátoři kritizují zejména nesrozumitelnost opatření a to, že vláda v boji proti pandemii sama sobě umožnila krizová opatření svévolně měnit bez ohledu na práva, do kterých zasahují,“ řekl manažer senátorského klubu STAN Jan Doležálek.

Vláda si podle Starostů a nezávislých sama vymezila neohraničené svévolné pravomoci. Další metodou, která by tak mohla připadat v úvahu, je úprava legislativy tak, aby prodlužování nouzového stavu již nebylo potřeba.

I o tom jednali předsedové koalice Pirátů a STAN s předsedou vlády Andrejem Babišem. „Překvapím vás, obsahem schůzky s premiérem a vicepremiérem nebyl nouzový stav. Řešili jsme JAK zvládat epidemii bez něj. Po 332 dnech od vyhlášení prvního lockdownu vítaná změna. Ale lepší pozdě nežli později,“ napsal po schůzce s Babišem předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

O přesném postupu budou jednat špičky sněmovních stran na úterní schůzce, kde se bude rozhodovat, jestli bude výhodnější změnit krizový zákon nebo navrhnout podobu nového pandemického zákona.