Ministerstvo zemědělství chce omezit slevové akce v obchodních řetězcích. Pokud svůj záměr prosadí, znamenalo by to citelný zásah do peněženek hlavně zákazníků s nízkými příjmy. Ti tvoří velkou část voličské základny vlády, která se tak paradoxně obrací proti nim.
Před dopady novely zákona o významné tržní síle, kterou ministr zemědělství Miroslav Toman rozeslal do připomínkového řízení, varuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj dokonce hrozí zákaz slevových akcí na vybrané zboží v osmi největších obchodních řetězcích. To ministerstvo popírá, ale navrhuje takové změny, které slevové akce výrazně omezí a současně posílí domácí velkoproducenty potravin.
Udělám pořádek
Toman, donedávna prezident Potravinářské i Agrární komory, horuje proti u nás hojně využívaným a populárním slevovým akcím od svého nástupu do vlády. Je přitom skutečností, že v České republice se v nich prodá 56 procent zboží, což je nejvíce v Evropě. Zdaleka se nejedná jen o potraviny, kde jsou nejrozšířenější.
Ministrovi leží v žaludku dlouhodobě a slibuje, že v nich „udělá pořádek“. Jak si to představuje, naznačil už loni v říjnu na Žofínském fóru, kde představil širokou škálu regulací obchodních řetězců, ať už omezení prodeje v promoakcích, zákaz prodeje zboží za „podnákladové“ ceny, zvýšení povinného podílu tuzemských producentů nebo nastavení maximální výše slevy zboží.
Vějíř nových regulací korunoval v Otázkách Václava Moravce (2. 12. 2018) návrhem na zákaz papírových letáků s aktuální slevovou nabídkou. S bizarním zdůvodněním, že tyto letáky jsou údajně pro obchodní řetězce neekonomické a zatěžují životní prostředí.
Politická sebevražda?
Toman veškeré nápady shrnul do jedné věty, že nová „pravidla by měla určit, v jakém množství by se směly výrobky ve slevových akcích prodávat“. Dnes jsou zhmotněna v novele zákona, která obchodníkům přináší řadu nových povinností. Nastoluje tak nové téma poté, co splaskla bublina dvojí kvality potravin, nastolená Andrejem Babišem před evropskými volbami. „Vyřešit“ ji má zřetelnější rozlišení dováženého zboží na obalech.
Tomáš Prouza, který pro pořádek z titulu své funkce zastupuje i obchodní řetězce, je k záměrům vlády velmi kritický. Varuje před tím, že vládní atak proti slevovým akcím poškodí především nízkopříjmové skupiny obyvatel, které jsou na nich závislé a počítají každou korunu, v první řadě důchodce. Tyto skupiny ovšem tvoří většinu voličské základny hnutí ANO, kam je Andrej Babiš přetáhl svojí populistickou rétorikou z rezervoáru ČSSD a KSČM.
Prouza upozorňuje na to, že zákon by měl vstoupit v platnost v roce 2021, tedy v období zpomalující ekonomiky, což je už dnes patrné na jejím celkovém výkonu v rámci EU. „Lidé začnou mít problém s penězi. Ve chvíli, kdy to pro ně bude nejhorší, tak by se jim zdražily potraviny? To je přece politická sebevražda,“ uvedl.
Ministerstvo mlží
Ministerstvo zemědělství namítá, že navrhované změny nebudou mít na ceny žádný vliv, což je zjevná nepravda. Do jejich výše se projeví už jen jeho záměr zakázat supermarketům dohodu na množstevní slevě za dodávané zboží, což popírá základní logiku obchodu platnou celá staletí. Takové byrokratické zásahy do tržního prostředí podlamují konkurenci a odrazí se v růstu cen.
Podobně nesmyslná je i nová povinnost obchodníků dopředu sjednat množství zboží, které půjde do slevové akce. Takový odhad je nereálný, a zároveň se tluče se zákonem na ochranu spotřebitelů, aby bylo zboží v akci dostupné po většinu délky jejího trvání.
Další návrhy nahrávají domácím méně konkurenceschopným velkoproducentům, mimo jiné zákaz společných marketingových aktivit obchodníků a výrobců při uvádění nového zboží na trh. Nemluvě o tom, že jim vznikne povinnost přepracovat obrovské množství smluv, což si celkově vyžádá stamilionové náklady.
Lobbistické tlaky
Zemědělský expert Petr Havel upozorňuje na to, že úplný zákaz slevových akcí není možný, jelikož by narazil na pravidla společného evropského trhu. Nicméně potvrzuje, že tlak vlády na omezení slevových akcí, ať už jejich počtu či rozsahu, což se projeví v cenách zboží, je zřetelný. Jde jen o to, v jaké míře to provede.
V této oblasti se projevují i silné lobbistické tlaky, zejména ze strany prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska, čelného představitele agroprůmyslu socialistického typu i směru uvažování. Nejraději by zasahoval i do výše marží obchodníků a zakázal by dovoz levnějších potravin ze zahraničí.
Je pravda, že supermarkety těží ze svého postavení na trhu, a mají tak konkurenční výhodu před malými prodejci a výrobci. Bylo by proto namístě některé jejich praktiky směrem zejména k malým dodavatelům upravit. Jenže takto vláda tuzemského agroprůmyslu neuvažuje, a její záměry se obracejí v neprospěch zákazníků.
Návrat centrálně plánované ekonomiky
Kritici nových plánů vlády varují, že to už tady jednou bylo, a víme, jako to dopadlo. Odkazují přitom na centrálně plánovanou ekonomiku, která se po třiceti letech stále více vrací do hry, aniž by si toho část obyvatel povšimla, nebo za to naopak z jisté nostalgie pléduje. Neuvědomují si přitom, že tehdy byla celková cenová hladina potravin v poměru k průměrné mzdě vyšší než dnes, přestože byly komunistickými vládami masivně dotovány.
Marketingová masírka potom zapůsobí, že vláda hodí zdražení cen (nejen) potravin na někoho jiného, zatímco domácím velkoproducentům v čele s Agrofertem nebo potravinářským kolosem Agrotrade rodiny Tomanových stoupnou zisky. Třeba na vnější nepříznivé ekonomické okolnosti, které „nedokáže ovlivnit“.