„Není to žádná korupce, žádný úplatek, nemá to nic společného s volbami,“ odmítá kritiku premiér Andrej Babiš. Tvrdit to může, ale platí pravý opak. Vládu zachvátil rozdávačný populismus a podobně jako ministryně Jana Maláčová už ani nepředstírá, že ji zajímá, kde na svoje plány vezme peníze.

Dále čtěte

Vládu nezajímá konsolidace veřejných financí, ale jejich tunelování. Maláčová překonává Středulu

Státní pokladna je prázdná, to nejtěžší poškozenou ekonomiku teprve čeká. Babišova vláda v této situaci rezignovala na rozpočtovou odpovědnost a…

Koaliční dohadování o superhrubé mzdě a rouškovném skončilo tradičně. Ještě před týdnem považoval šéf ČSSD Jan Hamáček nahrazení superhrubé mzdy patnáctiprocentní daní z hrubé mzdy za nereálné. Vláda prý nemůže plnit program opozice a vicepremiér změnu podmiňoval zavedením sektorové daně v bankovnictví. Nyní ustoupil, stejně jako v otázce navýšení penzí. Příští rok se nebudou valorizovat nad rámec zákona, ale senioři letos dostanou jednorázové předvánoční přilepšení 5000 korun.

Přesto lze důvodně pochybovat, že sociální demokracie na těchto transakcích cokoli vydělá. Premiér Babiš si za její asistence svoje voličské skupiny pohlídá a dnes prodá i to, co donedávna považoval za naprosto nepřijatelné.

Zničilo by to ekonomiku

„Zničilo by to celou ekonomiku, naše ratingy. Byly by ohroženy veřejné rozpočty a výplaty důchodů, Česká republika by šla do kopru,“ odmítl loni v lednu návrh ODS na 15procentní daň z příjmu a trval na sazbě 19 procent z programového prohlášení vlády.

Dnes ji premiér ve vládě prosadil bez ohledu na vlastní slova, že Česká republika půjde „do kopru“. Výpadkem 90 miliard korun se nezabývá a odhad, že se 15 miliard vrátí zpět na DPH, je jen velmi spekulativní. Nevěrohodné manévry vlády kolem koronaviru mohou spotřebu jen utlumit.

Zda a jakým způsobem zrušení superhrubé mzdy nakonec ve sněmovně projde, se ještě ukáže. Ostře se proti 15procentní dani stavěli komunisté. Začali vyhrožovat, že by nemuseli podpořit státní rozpočet na příští rok. Opozici zase vadí, že vládu netrápí, kde na předvolební hostinu vezme peníze, a ohrožuje tak do budoucna stabilitu veřejných financí.

Prostor pro snižování státních výdajů nepochybně je. Pokud se snižují daně, což je rozumné, není důvod udržovat štědré miliardové dotační programy – zejména pro velké firmy. Ty navíc mohou využít jiných nástrojů státní pomoci, jako je připravovaný tzv. kurzarbeit, tedy příspěvky na pracovní místa ohrožená v krizi propouštěním.

Šetřit se dá i ve státní správě, která za vlády ANO a ČSSD rekordně nakynula. Vládní koalice ovšem neplní své sliby. Provozní a mzdové náklady každoročně významně rostou a úspory jsou kosmetické, ne-li jen papírové. Populistická vládní formace nechce o nepopulárních „škrtech“ ani slyšet.

Únavná otázka

Chování celé Babišovy vlády dnes nejlépe charakterizuje upřímné vyznání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové k rouškovnému. „Strašně mě unavuje otázka, jestli si to můžeme dovolit, nebo ne. To je podle mě taková hloupá, plytká diskuse, kde na to vezmeme,“ nechala se slyšet v Radiožurnálu.

Dále čtěte

Jan Novák: Kundera mluvil o Havlovi jako o duševně chorém člověku

Nepamatujeme si, že by se někomu podařilo takhle rozzuřit velkou část české intelektuální obce, jako se to povedlo česko-americkému spisovateli…

Vláda dnes Maláčovou kopíruje. Je už celkem jasné, z jakého důvodu nafukovala letošní půlbilionový schodek státního rozpočtu a proč uvažuje o stomiliardových deficitech i v nejbližších letech.

Původní představa, že do konce roku proinvestuje 200 miliard korun, byla přitažená za vlasy. Nereálná chiméra „proinvestování“ se z krize měla zakrýt prostor pro nadstandardní zásahy do státního rozpočtu, které nemají s řešením koronakrize nic společného. Dnes tyto daňové a výdajové změny prohlubují jeho schodek o 120 miliard korun, a to ještě není započítán další štědrý růst mezd ve státním sektoru od 7 do 15 procent.

Názory ministryně financí? Nezájem

Absurdnost tohoto divadla završují současná vyjádření Aleny Schillerové, že se „jako ministryně financí především musí chovat rozpočtově odpovědně“. Její skutečná role je jiná. Bez protestů si osvojit a obhájit každý pokyn premiéra, jehož dnes téma rozpočtové odpovědnosti obtěžuje.

Názorově fluidní Schillerová je jen pouhým nástrojem, jak zatnout sekeru do státní kasy v libovolné výši. Babiš její výstupy nebere vážně, o čemž pro orientaci svědčí i její nedávný rozhovor v Lidových novinách.

„Než se na tom dohodneme, musím znát především výhled rozpočtu na rok 2021,“ reagovala na dotaz, jak bude kompenzovat výpadek, pokud na koaliční radě projde 15procentní daň z příjmu. „V tuto chvíli ho neznám. Makroekonomickou predikci budeme dělat začátkem září,“ dodala. Zajímá to někoho? Premiéra evidentně ne.

Neudržitelné zatěžování rozpočtů

Tento přístup kritizuje Národní rozpočtová rada, o které je v poslední době čím dál víc slyšet. Růst penzí nad rámec zákona v kombinaci se zrušením superhrubé mzdy bez adekvátní kompenzace považuje za neudržitelné zatížení veřejných rozpočtů nejen v příštím roce, ale i v dalších letech.

Premiér Babiš se sice odvolává na nízkou míru zadlužení České republiky, dosaženého nikoli geniální politikou vlády, ale především výkonem podnikatelské sféry v období hospodářského růstu. Jak ale upozorňuje šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, to se může relativně brzy změnit.

Dále čtěte

Vláda se chová k živnostníkům přezíravě až nepřátelsky. Nejen lpěním na EET, říká Bábek

Od vyhlášení nouzového stavu uplynulo pět měsíců a drtivá většina živnostníků a malých firem se dosud přes vládní proklamace nedočkala…

Ministryně Schillerová nemá představu konsolidace veřejných financí v nejbližších letech, o níž sama hovoří a kterou po ní požaduje opozice. V souvislosti s rouškovným upozorňuje Zamrazilová i na to, že letos už dosáhla valorizace penzí navýšená nad rámec zákona 7 procent, tedy dvojnásobku průměrné inflace.

Vstřícně se k nesystémovému počínání Babišova kabinetu nestavějí ani další ekonomové. „Ve skutečnosti jde v případě rouškovného mnohem spíše než o stres důchodců o jejich voličskou přízeň. Navíc mnozí penzisté mají pocit, že vláda na jaře třeba OSVČ rozdávala až příliš,“ říká hlavní ekonom Trinity Bank Karel Kovanda. Vytýká vládě, že rezignovala na důchodovou reformu a zaměřuje se na nesystémové bonusy.

Fabulace o příliš „štědrém“ rozdávání peněz živnostníkům šíří i vláda v čele s ministrem Karlem Havlíčkem, který tvrdí, že každý dostal za poslední tři měsíce 80 tisíc korun. Nejenže to bylo podstatně méně, ale ministr záměrně pomíjí, že v téže době přišli mnozí z nich zásahem vlády o veškeré tržby a zůstala jim povinnost platit fixní náklady. Škody jdou až do stovek tisíc korun, navíc s nejistou budoucností.

Orgie nezodpovědnosti

„Považuji za skoro neuvěřitelné, že v situaci největšího absolutního schodku v dějinách a naprosté nejistoty ohledně schodku na příští rok někteří nezodpovědní politici vůbec uvažují o dalších valorizacích důchodů nad rámec zákona (rouškovné je jednorázovou verzí takové valorizace),“ říká ekonom KPMG a člen expertní skupiny KoroNERV-20 Mojmír Hampl.

„Je to jako kdyby firma v době, kdy nemá příjmy ani zakázky a rekordně se zadlužuje, radostně přidávala na dluh všem zaměstnancům nejen podle platné kolektivní smlouvy, ale ještě i nad její rámec. V případě manažerů takové firmy by se dalo s úspěchem dotazovat, zda postupují s péčí řádného hospodáře. Co říct u politiků? Že člověk teď neví, co má čekat v roce parlamentních voleb, když tyto orgie nezodpovědnosti spouštějí ‚jenom‘ volby krajské,“ dodává bývalý člen bankovní rady ČNB.

Není co dodat.