Premiér Petr Fiala (ODS) FOTO: ČTK / Krumphanzl Michal
FOTO: ČTK / Krumphanzl Michal
Třetí balíček opatření, která mají snížit množství byrokracie, schválila v úterý na návrh ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) vláda. Na tiskové konferenci po zasedání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Usnadnit se má například proces při žádosti o průkaz pro handicapované osoby a vrátit pracovně-lékařské prohlídky zpět k praktickým lékařům.
„Schválili jsme třetí antibyrokratický balíček! Rušíme tak další zbytečné regulace a otevíráme cestu k digitalizaci. Menší byrokracie znamená jednodušší život pro občany. Děláme, co je třeba,“ vzkázal později na sociální síti premiér Petr Fiala.
„Odbourat zatěžující povinnosti, které ubírají čas i energii, je dlouhodobá a trpělivá mravenčí práce, které se věnuji od svého nástupu do funkce. Vznikly tak postupně už tři antibyrokratické balíčky. Ten nejnovější se soustředí na tzv. samoreportovací povinnosti, které nedávají smysl,“ napsal k tomu v tiskové zprávě pirátský ministr Šalomoun.
Balíček počítá například se zrušením povinnosti předložit fyzickou fotografii pro vydání průkazu osoby se zdravotním postižením či rozšířením digitalizace u pracovněprávních vztahů například tím, že bude možné zasílat méně důležité dokumenty na e-mail nebo v rámci vnitřního informačního systému zaměstnavatele.
Předchozí dva takzvané antibyrokratické balíčky schválil kabinet v srpnu 2022 a loni v červnu. Přispěly například ke zrušení povinných periodických lékařských prohlídek pro zaměstnance v nerizikových profesích, ke zvýšení hranice obratu pro povinné placení DPH a hranice obratu k placení paušální daně na dva miliony korun či k zavedení možnosti podávat žádosti o všechny typy důchodů on-line.
Aktuální balíček obsahuje 29 opatření, která mají snížit administrativu podnikatelům, živnostníkům i občanům. Balíček usiluje o zrušení administrativy, případně tlačí na její omezení a digitalizaci. Schválené usnesení vlády dává jednotlivým ministerstvům za úkol připravit návrh řešení pro opatření z balíčku do konce září. „Je cestou k tomu, jak zrušit zbytečné regulace, které se ukazují jako zbytečné nebo zatěžující, a přesto je stát vyžadoval,“ řekl Fiala.
Třetí balíček počítá mimo jiné se zrušením ohlašovací povinnosti o povinném podílu pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají přes 50 procent osob se zdravotním postižením. „Tyto informace o počtech lze totiž získat ze čtvrtletních přehledů, které zaměstnavatelé odevzdávají průběžně,“ uvedl Šalomoun v tiskové zprávě. Digitalizovat by se mělo prokazování zaplacení spotřební daně při přepravě, počítá se i s dalšími změnami u pracovnělékařských prohlídek.
Šalomoun sbírá podněty na další balíček, nápady předkládají sama ministerstva. „Pořád v této aktivitě pokračujeme dále,“ řekl ministr.
Kabinet schválil také novely o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění. V Česku by tak mohly od příštího roku začít fungovat sociálně-zdravotní služby. Poskytovat by je mohly domovy pro seniory, centra duševního zdraví, stacionáře či odlehčovací zařízení. Pobyt v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) by se ze zdravotního pojištění měl od roku 2029 hradit jen tři měsíce. K pokračování úhrady by musely být zdravotní důvody. Omezit se mají takzvané sociální hospitalizace.
„Nastavujeme principy, aby se lidem ve zdravotnických zařízeních poskytovala kvalitní sociální služba, obráceně v sociálních zařízeních kvalitní zdravotní služba, abychom to vyvážili, aby lidé nedostávali jen jednu část služeb,“ prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by mohla vznikat sociálně-zdravotní lůžka „s jednotnou finanční úpravou, která se týká vykazování a úhrady“.
Normu připravila ministerstva práce a zdravotnictví. Shoda na ní nebyla. Kabinet ji začal projednávat minulý týden, dostal ji se 68 rozpory. Výhrady mělo ministerstvo financí, některé kraje, samosprávy i odbory. V jaké podobě vláda novelu schválila, není zatím jasné.
Sociální služby podporují soběstačnost. Hradí se z dotací, příspěvků na péči, plateb od klientů i z darů. Zdravotní služby a léčba se platí ze zdravotního pojištění. Nové sociálně-zdravotní služby podle podkladů budou moci zajišťovat centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory, se zvláštním režimem či pro postižené, centra duševního zdraví a odlehčovací zařízení. K poskytování zdravotních služeb by mělo být podle návrhu nutné oprávnění a u sociálních služeb registrace.
Podle novely by se od ledna 2029 měly zrušit sociální služby v nemocnicích či léčebnách. Autoři novely uvedli, že v nich sociální péče není dostatečná, není tedy vhodné v ní pokračovat. Poukazují na to, že nyní ve zdravotnických zařízeních zůstávají často lidé, kteří už léčení nepotřebují, ale není je kam propustit. Domácí péče chybí a domovů je nedostatek. Novela počítá s tím, že by se pobyt v LDN kvůli „nadužívání dlouhodobé lůžkové péče“ od roku 2029 hradil ze zdravotního pojištění jen tři měsíce. Dál by ho pojišťovny proplácely jen tehdy, pokud by revizní lékař potvrdil zdravotní důvody. Podle Jurečky by se klienti měli dostat do „vstřícnějších a příjemnějších“ zařízení s lepším zabezpečením jejich potřeb.
Zdravotní péči by hradily zdravotní pojišťovny a sociální služby by si lidé pokrývali z příspěvku na péči, řekli nedávno novinářům zástupci resortů. Klienti by si také platili za ubytování a stravu, tedy stejně jako dnes v seniorských domovech či stacionářích. Nastavit se mají pravidla pro vybavení a personál, platit by měla začít postupně od roku 2026 a 2027.
Vytvoření a vybavení nového zdravotně-sociálního lůžka by stálo asi 3,1 milionu korun. V domově by přeměna běžného lůžka na sociálně-zdravotní vyšla na 620 tisíc korun a v léčebně či nemocnici na 150 tisíc korun. Podle podkladů může Česko na modernizaci sociální péče a budování komunitních pobytových, ambulantních i terénních služeb využít asi devět miliard korun z Národního plánu obnovy. Ministerstvo práce vyčíslilo investice na příštích deset let na 6,2 miliardy korun, další peníze budou potřeba na personál.
Návrh zákona s omezením hrazeného pobytu v LDN zveřejnila ministerstva už předloni. Tehdy sklidil kritiku. Návrh poté resorty stáhly.
