Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vláda na pondělním jednání jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Na tiskové konferenci to oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největší změnou proti původnímu návrhu, který počítal s deficitem 270 miliard, jsou výdaje na zastropování cen elektřiny a plynu. Pokrýt by je měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Rozpočet dostane k posouzení sněmovna.
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a s výdaji 2,223 bilionu korun. Proti původnímu plánu z počátku září tak vzrostly příjmové položky o 179 miliard korun, výdajové o 204 miliard korun.
Hlavní změnou na výdajové straně je 100 miliard korun odhadovaných na zastropování ceny elektřiny a plynu. Na příjmové straně to kompenzuje 100 miliard, které vláda chce získat z daně z mimořádných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a ze stoprocentního odvodu, který budou výrobci elektřiny platit z prodejů nad cenovým stropem, který Evropská komise stanovila na 180 eur (4440 korun) na megawatthodinu. Schválení příslušných zákonů očekává Stanjura do konce roku, tedy před začátkem účinnosti rozpočtu.
Ministerstvo financí upozornilo, že příjmy a výdaje spojené s cenami energií jsou velmi hrubými odhady zatíženými velkou mírou nejistoty kvůli velkým výkyvům na spotovém trhu s elektřinou. Vývoj cen energií ale bude ovlivňovat příjmy i výdaje rozpočtu stejným směrem.
Proti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok se zvýšily také výdaje na růst platů ve veřejném sektoru o 23 miliard korun. Ministerstvo dopravy získá 29 miliard navíc na investice do dopravní infrastruktury. Zvýší se kapitola ministerstva pro místní rozvoj o 5,5 miliardy korun a kapitola ministerstva kultury o 4,1 miliardy korun.
Stanjura označil rozpočet za protikrizový či solidární. Kvůli inflaci podle něj porostou příjmy i výdaje rozpočtu proti letošnímu roku. Největší meziroční nárůst je v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí 141,4 miliardy korun, z toho 93,1 miliardy půjde na zvýšení důchodů. O 30 miliard korun se také zvýšily náklady na obsluhu státního dluhu, které budou činit 70 miliard, Stanjura to přičetl rozpočtovým deficitům v závěru minulého volebního období.
Schválený rozpočet pro letošní rok počítá se schodkem 280 miliard korun, Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Dnes schválené výdajové rámce předpokládají, že v roce 2024 by měl schodek činit 280 miliard korun, o rok později 260 miliard korun.
Vláda rozpočet podle zákona do konce září, tedy do pátku předloží do sněmovny. Stanjura předpokládá, že by projednávání rozpočtu mělo postupovat podle standardního harmonogramu a na konečné hlasování by mohlo dojít na počátku prosince. Senát státní rozpočet neschvaluje.
Kontroly na hranici se Slovenskem
Vláda kvůli nelegální migraci rozhodla také o dočasném obnovení kontrol na státní hranici se Slovenskem, oznámil premiér Petr Fiala. Opatření bude platit od půlnoci ze středy na čtvrtek po nezbytně nutnou dobu.
Od počátku června do začátku minulého týdne zajistila policie v Česku téměř 9500 migrantů, za celý loňský rok jich bylo 1330. Nejvíce jich odhalila v Jihomoravském a Zlínském kraji.
Bezpečnostní situace České republiky je podle Fialy stabilní. Cizinci přicházející zejména ze Sýrie využívají Česko jako tranzitní zemi, chtějí přes ně pokračovat do dalších států EU. „Ale musíme udělat toto preventivní opatření, abychom si dokázali s tou situací dlouhodobě poradit a abychom odradili nelegální migranty od využívání této trasy,“ doplnil předseda vlády.
Na pracovištích bude moct být chladněji než doposud
Minimální povolené teploty v pracovním prostředí budou moct být nižší než doposud. Vláda kvůli energetické krizi schválila příslušné nařízení připravené ministerstvem zdravotnictví. Strakova akademie o tom informovala na svém webu. Podle nařízení má například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní nejnižší povolená teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách bude moct spadnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.
„Hlavním důvodem návrhu je revidovat právní rámec ve vztahu k požadavkům na minimální teplotu na pracovišti s ohledem na současnou situaci, kdy v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině dochází k omezování a přerušování dodávek zemního plynu, kdy se předpokládá další nárůst a přetrvávání energetické krize,“ uvedlo v důvodové zprávě k nařízení ministerstvo.
Současné stanovené teploty pocházejí z roku 2007. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jeho úřad návrh konzultoval s hygieniky a srovnával s jinými zeměmi. Změna má podle návrhu vstoupit v platnost dnem vyhlášení nového nařízení vlády.
Pro různé třídy práce práce nařízení stanoví jak minimální, tak maximální teplotu. Změnu ministerstvo navrhuje u práce kategorie 1, tedy vsedě s minimální celotělovou aktivitou, a kategorie 2a vsedě s lehkou manuální prací rukou. U kategorie 1, kam spadá kancelářská, administrativní nebo laboratorní práce, navrhuje pokles z dosud minimální teploty 22 na 18 stupňů. U kategorie 2a, kam spadají například řidiči, pokladní nebo montáž lehkých dílů, může teplota klesnout z 18 na 16 stupňů. Záleží ještě na způsobu ventilace a tepelném odporu oděvu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli energetické krizi už v srpnu navrhlo také zvláštní vyhlášku, podle které by se v případě výpadku dodávek plynu snížila teplota vytápění veřejných prostor. Například v centrálně vytápěných obývacích pokojích nebo kancelářích se má teplota snížit na 18 stupňů, ve školních učebnách na 19 stupňů.
Stavby obnovitelných zdrojů energie budou jednodušší
U staveb obnovitelných zdrojů energie do 50 kilowatt (kW) nebude třeba povolení stavebního úřadu ani licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzován vzhled stavby. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče. Po jednání vlády to oznámili ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Obnovitelné zdroje energie do 50 kW s výjimkou stavby vodního díla v zastavěném území nebo zastavitelné ploše se díky novele energetického zákona, kterou dnes ministři odsouhlasili, dostaly mezi stavby v tzv. volném režimu, napříště by tak neměly vyžadovat rozhodnutí o umístění ani územní souhlas, vyplývá z vládních materiálů. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu by nemělo být nově nutné při umístění obnovitelného zdroje energie s výkonem do 50 kW, pokud je součástí stavby, nezasahuje do nosných konstrukcí a nemění způsob užívání stavby.
Limit výkonu pro menší solární elektrárny, od kterého musejí jejich majitelé žádat o licenci na výrobu elektřiny a vyřizovat si živnost vzroste z deseti na 50 kW. Ministerstvo životního prostředí žádalo, aby byl limit zvýšen na 100 kW. Tuto připomínku ale ministerstvo průmyslu a obchodu nepřijalo.
„Jedná se o první krok směrem k většímu rozvoji energií z obnovitelných zdrojů, které letos na podzim uděláme, další budou následovat velmi brzy,“ uvedl Síkela. Doplnil, že jeho resort eviduje obrovský zájem o dotační program na podporu instalace fotovoltaických elektráren. Původně se podle něj počítalo s alokací čtyř miliard korun, ale vzhledem k velké poptávce ji resort zvýší až na devět miliard korun, řekl.
Díky takto podpořeným projektům by mohl objem elektřiny vyrobené ze solárních elektráren vzrůst až o třetinu, uvedl dále Síkela. Dodal, že by se tak mohlo České republice podařit dohnat ostatní země Evropské unie, za kterými v tomto ohledu zaostává.
Německé tanky Leopard pro českou armádu
Vláda také schválila postup při dodávce německých tanků Leopard české armádě. Patnáct tanků v hodnotě zhruba 3,85 miliardy korun předá Česku německá společnost Rheinmetall Landsysteme na základě dvou bilaterálních dokumentů, které za českou stranu s pověřením vlády podepíše ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Tanky Německo Česku darovalo jako kompenzaci za tanky sovětské výroby, které putovaly na Ukrajinu k ochraně před ruskou agresí. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku. Mluvčí ministerstva obrany Natálie Forsterová na začátku září sdělila, že v Německu se upravují první tanky tak, aby vyhovovaly potřebám českých vojáků.
Německou pomoc při nahrazení techniky darované na Ukrajinu na začátku května dohodl s německým kancléřem Olafem Scholzem premiér Petr Fiala. Černochová v květnu oznámila, že Německo daruje České republice 15 starších tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací, které by Česko pořídilo v příštích letech.
