Vláda Petra Fialy (ODS) FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
Kabinet Petra Fialy (ODS) na svém dnešním jednání schválil plán na pomoc lidem a firmám postiženým vysokými cenami energií. Vláda chce zvýšit příspěvek na bydlení, využít bude možné také mimořádnou okamžitou pomoc, pro podnikatele se rozšíří program Záruka v souvislosti s vynucenou změnou dodavatele energií. Kabinet dále upravil podmínky pro očkování třetí dávkou, zvýšil platy sociálním pracovníkům, zdravotníkům a učitelům. Naopak platy státních úředníků na ministerstvech a dalších úřadech a všech ústavních činitelů vláda zmrazila.
„Místo plošné pomoci chceme pomáhat adresně, chceme pomáhat konkrétně a chceme se zaměřit přesně na ty lidi, kteří jsou postiženi energetickou chudobou,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS). Adresná pomoc podle něj méně zatíží státní rozpočet.
Vláda chce navýšit příspěvek na bydlení, avizovaný skokový nárůst nákladů domácností na energie však podle kabinetu nelze promítnout do pravidelné úpravy částek normativních nákladů na bydlení. Potřeba je novela zákona o státní sociální podpoře, která bude vládě předložena 5. ledna. Obsahem novely bude navýšení k normativním nákladům na bydlení pro rok 2022 tak, aby bylo pokryté zvyšování cen energií nebo rozšíření nároku na příspěvek na bydlení i pro podnájemní bydlení, dosud se příspěvek týkal pouze nájemního a vlastnického bydlení. Novela obsahuje i zmocnění pro vládu částky mimořádného navýšení v průběhu roku upravit v případě, kdy se odhad vývoje cen významně zvýší. Státní rozpočet bude novela stát 2,5 až tři miliardy korun. O příspěvek lze požádat až tři měsíce zpětně.
Další opatření, mimořádná okamžitá pomoc, má domácnostem pomoci jednorázově s úhradou nedoplatků, případně pomoci s jinými nutnými výdaji, na které domácnostem po úhradě nezbývají vlastní peníze. Základním předpokladem je, že domácnost přešla v dodávkách energií na standardní produkt a má k dispozici vyúčtování záloh za energie za období v režimu dodavatele poslední instance (DPI). Pomoc je určena rodinám, které by se vlivem uhrazení nedoplatků dostaly do hmotné nouze. Nově se umožní do odůvodněných nákladů na bydlení zohlednit i hypotéky či další závazky, jako jsou například leasingy. Posuzuje se příjem žadatele i ostatních členů rodiny a majetek.
Podnikatelé, kterým přestali dodavatelé energie poskytovat služby kvůli ukončení činnosti a kteří tak byli nuceni odebírat po přechodnou dobu energie od DPI a následně uzavřeli smlouvy s novým dodavatelem energií, mohou využít program Záruka. Nový produkt se jmenuje „Vynucená změna dodavatele energie“. Poskytuje se v rámci programu Záruka 2015 až 2023.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou chce poskytovat záruky až do 80 procent jistiny zaručovaného úvěru, jehož maximální výše může být dva miliony korun. Doba ručení bude až dva roky. Podnikatelům to má pomoci překlenout období spojené s prudkým nárůstem cen energií a umožní jim snadnější přístup k úvěrům od komerčních bank na pokrytích zvýšených provozních nákladů.
Pro poskytnutí této záruky musí podnik doložit, že se ceny energií zvýšily po 13. říjnu 2021, a to o více než 100 procent. Pokud podnikatelé odebírají energie od DPI, mohou požádat o podporu poté, co uzavřeli standardní smlouvy s dodavatelem.
Třetí dávka očkování
Od 4. ledna se mohou nechat očkovat třetí dávkou vakcíny všichni lidé starší 18 let, kteří splní podmínku, že od druhé dávky uplynulo pět měsíců. Po jednání kabinetu to oznámil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Zvýšení platů
Platy pracovníků v sociálních službách v příštím roce stoupnou o 700 korun. Zdravotníkům se vláda rozhodla platy zvýšit o šest procent a pedagogickým pracovníkům o dvě procenta. Zároveň vláda rozhodla zmrazit platy státních úředníků na ministerstvech a dalších úřadech a všech ústavních činitelů.
„Vláda se dohodla na zvýšení platů ve státní sféře, a to na takovém zvýšení, které zohledňuje stav rozpočtu a co nás čeká v příštích měsících,“ uvedl premiér. Dodal, že v případě pedagogů vláda přistoupila ke zvýšení mimo jiné také proto, aby platy učitelů neklesly pod 130 procent průměrné mzdy. V případě zmrazení platů ústavních činitelů už podle Fialy ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje příslušnou novelu zákona.
Minulá vláda počátkem listopadu rozhodla, že pracovníci státu a veřejných služeb dostanou plošně od ledna přidáno 1400 korun. Platy pedagogů měly stoupnout o tři procenta. Takové navýšení si ale nemůže podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dovolit státní rozpočet, který je podle něj v katastrofálním stavu. „Situace je pro vládu mimořádně složitá. Přesto jsme našli zdroje, abychom ocenili ty, co jsou v první linii boje s covidem, a pedagogům. Vzdělávání totiž bude prioritou vlády,“ řekl.
Stanjura zároveň v této souvislosti upozornil na to, že se v posledních letech rozevíraly nůžky mezi platy ve veřejné a soukromé sféře. V letech 2013 a 2014 byly podle něj platy ve veřejném sektoru o dvě až tři procenta vyšší než v soukromé sféře a nyní je to už o 15 procent. „Je to nezdravé, daňoví poplatníci tomu už příliš nerozumí. A náš krok je proto, aby se platy začaly zase přibližovat. A zvýšení platů můžeme chápat jako protiinflační krok,“ uvedl. Inflace v listopadu stoupla na šest procent a na počátku roku podle ekonomů může přesáhnout i osm procent.
Vedle toho vláda dnes rozhodla také o zvýšení platů ozbrojených složek, tedy například vojáků nebo policistů, o 700 korun.
Ohledně rozpočtu dnes Stanjura uvedl, že s výsledkem za celý letošní rok seznámí vládu příští týden ve středu a o den později bude o výsledcích hospodaření informovat veřejnost na tiskové konferenci. Ke konci listopadu skončil státní rozpočet ve schodku 401,5 miliardy korun.
Změna v programu Antivirus
Od začátku roku se pozastavuje vyplácení příspěvku B z programu Antivirus, splacena bude podpora za listopad a prosinec. Kabinet bude vyhodnocovat, zda v současné situaci jde o efektivní nástroj pomoci.
Pokud by bylo s ohledem na novou variantu koronaviru omikron nutné podporu zavést, vláda se podle Jurečky může k debatě o obnovení programu Antivirus B vrátit. V současné chvíli ale jeho pokračování neplánuje. Bude se naopak snažit, aby Evropská komise co nejdříve schválila program kurzarbeit. „Nenecháváme nikoho na holičkách, pamatujeme na pomoc firem, ale musí být efektivní, smysluplná a cílená,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Program Antivirus B má bránit propouštění. Při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin dorovnává 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun. Minulá vláda schválila, že příspěvek budou firmy moci čerpat od začátku listopadu do konce února.
