Když včera hnutí ANO oznámilo, že funkční období vedení v čele s Andrejem Babišem se prodlouží o rok, do 17. února 2022, vyvolalo to pobavené reakce na téma, že by se takto mohl prodloužit Babišovi i mandát premiérský. Shodou okolností jen o den dříve vláda schválila novelu ústavního zákona, který odklad voleb až o půl roku obsahuje.

„Jestliže po dobu nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podmínky na území České republiky neumožní přípravu nebo konání voleb do Parlamentu České republiky, voleb do zastupitelstev územních samosprávných celků nebo volby prezidenta republiky, lze zákonem prodloužit volební období a lhůty pro přípravu a konání voleb, nejdéle však o 6 měsíců,“ zní příslušný paragraf novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky.

Pokud by novela parlamentem v této podobě prošla, byl by odklad voleb možný i v případě, že by nouzový stav byl vyhlášen třeba jen v jediném kraji (a tedy volebním obvodu). „Není možné posunout termín hlasování pouze v některých částech republiky, neboť výsledky z ostatních částí by nepochybně ovlivnily voliče,“ stojí v důvodové zprávě.

Vláda, která umí obejít ústavu

Podle vlády novela jen „zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb“. V původním návrhu však figurovala například i možnost, že by se odklad voleb a prodloužení volebního období mohlo předkládat opakovaně a jen se souhlasem poslanecké sněmovny.

Kritici v připomínkovém řízení namítali, že pokud by to tak mělo být, mohla by jakákoli vládní většina volební období ve sněmovně prodlužovat teoreticky neomezeně dlouho a „účinně eliminovat demokracii“.

Jak ukázalo nedávné parlamentní hlasování o prodloužení nouzového stavu, vláda ANO a ČSSD se sice již nemůže s jistotou spoléhat na hlasovací podporu komunistů, na druhé straně dokázala obejít ústavu tím, že nouzový stav bez ohledu na názor poslanecké sněmovny vyhlásila – prý na žádost hejtmanů.

Dále čtěte

Havlíčkovo cizí peří. Slavnostně oznámil otvírání obchodů, ale jen kvůli nálezu Ústavního soudu

Místní covidový folklór pokračuje. Den poté, kdy vláda vyhlásila nový stav nouze, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček velkou…

„Akceptace vyhlašování nouzového stavu na žádost by založila velmi nebezpečný a nepřijatelný precedent. Uvědomují si to hejtmané? Že si to neuvědomuje Andrej Babiš, to nepřekvapuje. Jeho ústavní vědomí je poněkud zastydlé,“ komentovala to na svém facebooku například bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš, jehož strana by mohla mít ve sněmovně při případném budoucím hlasování o odkladu zásadní roli, nyní konkrétní návrh novely umožňující odklad voleb detailně komentovat nechtěl. Obecně je ale podle něj nutné být u schvalování ústavních zákonů obezřetný.

„Ústavní zákon se vždy dotýká důležitých věcí. Má být postaven tak, aby byly jednotlivé kontroly vázané a vyvážené, a nemá tam být riziko zneužití. Počkám na stanovisko kolegů z ústavně právního výboru, ale myslím, že by se s tím nemělo spěchat a lepší by bylo se soustředit na pandemický zákon,“ řekl na dotaz HlídacíPes.org Dolejš.

Raději volby předčasné

Opatrná je i demokratická opozice. Ta se už v rámci příprav novely vymezila proti tomu, aby bylo možné volby odložit jednoduše jen díky většině ve sněmovně. „Jednali jsme o tom a byli jsme jednoznačně proti možnosti opakovaně odkládat volby,“ říká poslanec ODS a člen ústavně právního výboru Marek Benda.

Zákon potřebný k odložení voleb by měl podle aktuálního návrhu podléhat – jako jiné zákony – souhlasu obou komor parlamentu. Odklad by byl možný nejdéle o šest měsíců; z návrhu tedy nakonec vypadla možnost, aby tak mohla vláda činit opakovaně. S ohledem na současné složení horní komory parlamentu je tak nyní v zásadě nemožné, aby případný zákon o odkladu voleb prošel bez souhlasu stávajících opozičních stran.

„Osobně myslím, že by bylo lepší naopak volby urychlit, mít předčasné třeba v červnu než je teoreticky odkládat ještě o půl roku. Bývá to tak, že ti, co jsou u moci, mají buď pocit, že bez nich to nepůjde, nebo se prostě chtějí u moci udržet co nejdéle. To nejsou dobré motivace. A navíc prodlužovat volební období a zároveň blokovat korespondenční volby dohromady nedává smysl,“ říká poslanec STAN a člen ústavně právního výboru Jan Farský.

Dále čtěte

Hamáček opět před Babišem zalezl pod stůl. Měl se Veselého zastat a zbaběle nemlčet

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD vyprávěl o tom, jak vypadá jednání vlády. Ondřej Veselý přitom nezapomněl zmínit, že často zaznívá řev…

Vláda navržené změny odůvodňuje zkušenostmi s loňským odkladem doplňovacích voleb do senátu na Teplicku v souvislosti s náhlým úmrtím předsedy senátu Jaroslava Kubery (ODS). Konat se původně měly 27. a 28. března, druhé kolo pak 3. a 4. dubna. Vláda však kvůli opatřením proti šíření koronaviru a omezením volného pohybu rozhodla, že se tyto volby odloží.

Podle pozdějšího výroku Nejvyššího správního soudu tím překročila svou pravomoc, protože to udělala bez souhlasu poslanecké sněmovny.

„Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát,“ konstatoval soud ve svém rozhodnutí a vládní usnesení označil za akt, který je v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti a je nutné jej považovat za „natolik vadný, až je nicotný“. Vláda měla podle Nejvyššího správního soudu předložit parlamentu zákon o odložení voleb, což neudělala. Volby na Teplicku se konaly až počátkem června (v druhém kole zvítězil Hynek Hanza z ODS).

S touto mírou chaosu? Uvidíme…

Novelu ústavního zákona o bezpečnosti připravilo ministerstvo vnitra v čele s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. „Pandemie koronaviru nám ukázala, že musíme zásadně novelizovat krizovou legislativu. Jen tak zvýšíme akceschopnost státu a naše možnosti, jak řešit podobné krizové situace,“ komentoval novelu, ale i další dva „krizové zákony“, které prošly vládou, ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).

Novinkou má být i možnost, aby vláda vyhlásila na 30 dnů celorepublikově nebo jen v části země stav nebezpečí – tuto pravomoc mají nyní jen hejtmané. Stav nebezpečí je mírnějším stupněm než nouzový stav; oba ale může zrušit poslanecká sněmovna. Vláda, stejně jako hejtmani, by ve stavu nebezpečí mohla například nařídit omezení pohybu nebo pracovní povinnost, na rozdíl od nouzového stavu by ale nešlo mimo jiné omezit podnikatelskou činnost.

Dále čtěte

Deset otázek, které bychom položili Babišovi na tiskovce vlády. FORUM 24 tam nesmí

Deník FORUM 24 nesmí na tiskové konference vlády premiéra Andreje Babiše. Na sociálních sítích je často zjevné, že některé otázky…

Protože jde o ústavní zákon, vláda potřebuje pro prosazení novely dohodu s opozicí; nutný je souhlas tří pětin všech poslanců. S nabytím účinnosti návrhu ústavního zákona se počítá od 1. července 2021.

„Uvidíme obecně, jaká bude atmosféra. V zásadě s touto ústavní novelou obsahově problém nemáme, ale nejsem si jistý tím, jestli ji pomáhat schválit této vládě, s její mírou chaosu, kolapsu dodávek vakcín, kdy nic nefunguje. Takže negarantuji nic,“ řekl už dříve pro HlídacíPes.org k navrhované novele poslanec ODS Marek Benda.