Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání v petici požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který na dnešním jednání schválila vláda. Novinářům to sdělil ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier. Návrh zákona o referendu, o němž se v Česku léta diskutovalo, má podle ministra příznivé podmínky, aby prošel. Některá ministerstva a ombudsmanka Anna Šabatová měly k návrhu výhrady. Podle veřejné ochránkyně práv by mělo stačit 100.000 podpisů. Zástupci Úsvitu tvrdí, že se jedná jen o výsměch a referendum zůstane jen na papíře.
Podle Úsvitu nebudou lidé rozhodovat o důležitých věcech
Kabinet posuzoval dvě varianty zákona. Ministři podpořili tu, která ve větší míře omezuje témata, jichž se otázka položená v referendu může týkat. „Referendum se může konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky,“ uvedl ministr. „Abych to uvedl srozumitelně, nelze například zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády,“ upřesnil. Jinak to však vidí předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch. „V návrhu jsou silná omezení. Občané nebudou moci rozhodovat o těch nejdůležitějších věcech, jako jsou daně, úprava volebního systému, mezinárodní smlouvy či odvolávání politiků z funkcí,“ vysvětluje. „Nemohli by například rozhodovat o odmítnutí nelegálních imigrantů. To jsou ty nejdůležitější věci, ke kterým má referendum právě být,“ myslí si Černoch.
Dienstbier doufá v přijetí zákona
Podle Dienstbiera je u této varianty zákona větší šance, že projde Parlamentem. „Více odpovídá jak koaličnímu jednání, tak i průběhu jednání na půdě Poslanecké sněmovny, kde proběhlo jednání mezi zástupci všech poslaneckých klubů,“ řekl. Takový optimismus však Černoch nesdílí. „K vypsání referenda je třeba 250 tisíc podpisů. Přitom, jak úřady podpisy z petic vyškrtávají, bude reálně třeba přes 300 tisíc,“ vypočítává člen Úsvitu. „Podle takového parametru se referendum vypíše jednou za 20 let. Takové referendum zůstane jen na papíře. Lidé nebudou moci reálně ovlivnit, co se děje,“ pokračuje Marek Černoch.
Referendum bude vyhlašovat prezident
Návrh na konání referenda by mohli podat občané ČR nad 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250.000 českých občanů nad 18 let. Referendum by měl vyhlašovat prezident. Rozhodnutí by se přijalo, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. „Takový výsledek by byl závazný pro vládu,“ uvedl Dienstbier. Kabinet by buď musel přijmout usnesení, nebo předložit návrh zákona.
Vůle občanů vyjádřená v referendu je do jisté míry závazná i pro Parlament. „Nelze donutit Parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu s výsledky referenda,“ přiblížil pozici zákonodárců ministr.
Pro přijetí nemohou být lepší podmínky
Vládní předlohu nyní bude schvalovat Parlament. Dienstbier věří, že ji podpoří dostatečný počet poslanců i senátorů. „Nikdy nebyly příznivější podmínky pro přijetí ústavního zákona než pří současném složení Poslanecké sněmovny i Senátu,“ míní ministr. Protože jde o ústavní zákon, nebude k jeho schválení stačit prostá většina hlasů. Koalice proto bude muset hledat spojence i u opozice.
Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit. Proti je dlouhodobě ODS. S vládním návrhem nesouhlasí ani člen sněmovního ústavně-právního výboru za TOP 09 a Starosty Martin Plíšek. „Podle něj se může konat referendum například o maximální rychlosti 200 kilometrů za hodinu na dálnici, což považuji za nepřijatelné,“ napsal ČTK.
První referendum se má týkat imigrantů
Podle předseda poslaneckého klubu Úsvitu je návrh tohoto zákona podstatným. „Přesto budeme na vládu tlačit, aby tento zákon projednala přednostně. Všechna ta omezení budeme chtít vypustit, nebo snížit na rozumnou úroveň. První referendum podle tohoto zákona bychom chtěli o odmítnutí přijímání nelegálních imigrantů. To je typická otázka, kde se musí rozhodovat občané,“ uzavírá poslanec Černoch.
