Ministr financí a velkopodnikatel Andrej Babiš prosadil ve vládě další nástroj ke sledování občanů a firem a získávání jejich citlivých informací. Kabinet schválil jeho návrh zákona o centrální evidenci účtů fyzických a právnických osob vedených u bank a záložen. Sdělil to premiér Bohuslav Sobotka. Evidence, kterou by měla spravovat Česká národní banka, nemá obsahovat údaje o zůstatcích na účtech. Cílem opatření je údajně boj proti daňovým únikům, informace mají podle ministerstva financí pomoci například finanční správě reagovat na přesun peněz získaných podvody.
Opoziční ODS s návrhem zákona nesouhlasí s tím, že bude narušena svoboda občanů. „Centrální registr účtů je prvním krokem k tomu, že bez jakékoli kontroly bude mít řada osob přehled o účtech všech občanů. Vzhledem k tomu, jak často dochází k úniku dat, je to další nebezpečný útok na soukromí slušných a poctivých lidí v rámci boje s daňovými podvody,“ komentoval krok vlády předseda ODS Petr Fiala.
Data v registru budou podle plánu aktualizována minimálně denně. Oprávněné orgány, které nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí, budou dotazy podávat elektronicky. Odpovědi mají putovat do datových schránek.
Registr podle ministerstva financí umožní na základě jednoho dotazu nejpozději do 24 hodin zjistit, ve které bankovní instituci má podezřelý subjekt zřízený účet. „Odpadne tím plošné dotazování řádově desítek institucí, jako je tomu nyní, minimalizuje se riziko úniku informací v citlivých kauzách a výrazně se zvýší rychlost přístupu k informacím,“ tvrdí Babiš. Současná doba odpovědi od jednotlivých institucí je v řádu dní až týdnů, uvedlo jeho ministerstvo.
„Technicky je tento záměr proveditelný. Česká bankovní asociace byla přizvána ke konzultacím záměru tohoto legislativního opatření a v tomto rámci upozorňovala na potřebu účinných kontrolních mechanismů, jak nakládají oprávněné osoby s informacemi, v této databázi obsaženými,“ řekl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.
Záměr zřídit evidenci účtů schválila vláda předloni v prosinci. Ministr Babiš chtěl původně kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. S tím nesouhlasila ČNB.
Finanční analytický útvar (FAÚ) ale tvrdí, že ministerstvo financí nikdy nepožadovalo ani nenavrhovalo, aby evidence obsahovala jakékoli informace o stavu účtu nebo dokonce pohybech na účtu. „Ministerstvo to zásadně odmítalo jako neúčelné a zbytečně zatěžující a prodražující celý systém. Dalším důvodem odmítnutí bylo i to, že systém z důvodu bezpečnosti dat nemůže být napojen přímo na systémy jednotlivých finančních institucím,“ říká Jiří Tvrdý z FAÚ. Navíc by tak podle něj informace o zůstatku byla kvůli každodenní aktualizaci vždy zastaralá. Státním orgánům podle Tvrdého k řádnému plnění jejich povinností stačí informace o tom, která finanční instituce vede účet, o který se zajímají.
Návrh zákona vychází z dohody ministerstva a ČNB. Podle ní se například bude evidence účtů týkat fyzických i právnických osob, údaje ale nebudou obsahovat zůstatky peněz na účtech. Historie údajů bude vytvářena až po zahájení provozu evidence, data mají být archivována po dobu pěti let a centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.
Informační systém by měla vytvořit ČNB a měla by ho provozovat na náklady státu. Náklady na vybudování systému by měly podle zprávy k návrhu zákona činit 12 milionů korun a roční náklady na provoz šest až osm milionů korun.
Podobný systém funguje například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku a v Itálii. Zřízení takového registru doporučuje nová směrnice EU a má jej v návrhu takzvaného protiteroristického balíčku Evropská komise. Registr účtů by měl začít fungovat po 16 měsících od uvedení zákona v účinnost. Podle ministerstva to zřejmě bude v první polovině roku 2018.
