Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na jednání vlády FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
FOTO: Zbyněk Pecák / se svolením autora
Poslanecká sněmovna minulý týden schválila státní rozpočet na letošní rok s deficitem 280 miliard korun a v úterý ho podepsal prezident republiky Miloš Zeman. Už teď je ale zřejmé, že státní kasa bude pod velkým tlakem a s velkou pravděpodobností se rozpočtový schodek v této výši nepodaří udržet. Ekonomika dost možná zpomalí a vláda se bude muset vypořádat s velkým množstvím mimořádných výdajů. Vládní koalice bude navíc napadána populisty, podle kterých je státní rozpočet bezedný a je možné odpouštět daně a kompenzovat kdeco. Jak by Fialova vláda měla takovým útokům čelit?
V souvislosti s válkou na Ukrajině a jejími dopady už během schvalování státního rozpočtu dolní komora parlamentu odsouhlasila tři poslanecké pozměňovací návrhy. Ministerstvo vnitra tak dostane 1,5 miliardy korun na pomoc lidem utíkajícím před ruskou agresí, dalších 300 milionů korun pak představuje humanitární pomoc Ukrajině a miliarda korun byla přidělena Armádě ČR na nákup nových zbraní.
Přesto se však již nyní předpokládá, že rozpočet bude třeba novelizovat kvůli výdajům spojeným s ukrajinskými uprchlíky i dalším důsledkům válečného konfliktu: „Počítáme určitě s tím, že bude nutná úprava rozpočtu, ale nechceme to dělat zběsile, nechceme dělat takové nesmyslné kroky, jako dělala předcházející vláda Andreje Babiše v souvislosti s covidem,“ prohlásil předseda vlády Petr Fiala s tím, že rozpočet se novelizuje, až budou jasné konkrétní potřeby jeho úprav v návaznosti na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i českým občanům a firmám kvůli rostoucím cenám energií.
Je tím pádem velká otázka, jestli se vládní koalici podaří udržet schodek ve výši 280 miliard korun, případně za jakou cenu, nebo zda na něj ve výsledku vlivem okolností rezignuje a kam až nakonec rozpočtový deficit vystoupá. Další otazníky pak zůstávají směrem do budoucna. Ministr financí Zbyněk Stanjura plánoval do konce volebního období dosáhnout schodku státního rozpočtu 150 miliard korun a rovněž trval na tom, že vláda nebude zvyšovat daně.
Dopady na životní úroveň a profit firem
Splnit to v nově nastalé situaci nebude snadné, a to zvlášť vzhledem k tomu, že Fialův kabinet bude pod velkým tlakem, aby pomáhal i českým občanům, kterým se vlivem setrvalého zdražování výrazně zhorší životní úroveň. A nejenom jim, ale i různým dalším subjektům a celým sektorům, které se ocitají, a ještě ocitnou, v nelehké situaci.
Když ministr Stanjura dostal v Českém rozhlase Radiožurnál otázku, zda budou jednat s dopravci, kteří si stěžují na vysoké ceny pohonných hmot, odpověděl: „Vždycky jsme připravení jednat, nicméně je třeba říct jednu věc, která se neposlouchá úplně příjemně – jsme v ekonomické válce s Ruskem, i když faktická válka probíhá na Ukrajině. Taková válka má samozřejmě na ekonomickou situaci vliv a není realistické očekávat, že to nebude mít žádné dopady na životní úroveň nebo profit firem,“ zdůraznil šéf státní pokladny.
A posléze dodal: „Stát ale prostě nemá na to, aby kompenzoval a udržoval příjmy či zisky všech podniků ve všech odvětvích. Dříve nebo později budeme muset vybrat jen strategická odvětví, abychom zajistili bezproblémové fungování státu. To je klíčový nástroj vlády a já opakuji, že jsme po předchozím kabinetu zdědili veřejné finance ve špatném stavu.“
Ministr financí Zbyněk Stanjura a kabinet Petra Fialy se tak snaží držet programu, s jakým vyhráli volby a který je rovněž obsažen v programovém prohlášení vlády. Samozřejmě o něco těžší to bude, až zhoršená ekonomická situace a další růst spotřebních cen začnou ještě více doléhat na občany, a především některé jejich skupiny, a vládní koalice bude muset ještě více šetřit, pokud příští rok nebude chtít hospodařit s novým obřím schodkem.
Kompenzace a státní dluhy
Přitom státnímu rozpočtu zřejmě přibydou další velké výdaje spojené s integrací značného množství Ukrajinců. Do toho nastalou situaci i nespokojenost části občanů budou chtít využít nejrůznější populisté, kteří budou vládu kritizovat za její šetrnost a snahu hledat úspory a neutrhnout zadlužování státu ze řetězu i v aktuálních podmínkách.
Zatím se však zdá, že kabinet má nebývale velkou podporu, což vyplývá už jen z toho, že podle nejnovějšího průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi by koalice SPOLU ve volbách získala 32,5 procenta hlasů (v těch loňských měla 27,79 procenta) a druhé hnutí ANO jen 27,5 procenta.
Přesto však situace vlády v následujících měsících a letech nebude jednoduchá a bude muset najít strategii, jak se bránit především ANO, které jí bude vyčítat, že nezahodila všechny své předvolební sliby a nezačala Českou republiku masivně zadlužovat a sekat další obrovské rozpočtové deficity, a to vše proto, aby mohla rozdávat peníze lidem.
Stanjurova odpověď na to je zatím celkem jednoduchá: „Otázka ale zní: Z čeho ty kompenzace má stát platit? Schválený návrh státního rozpočtu vytváří dluh 280 miliard. Kvůli Putinovi rostou úrokové míry a nám se tedy prodraží i dluhy stávající. Stát prostě nemá na to, aby všechno kompenzoval – je to jen na dluh a ty dluhy nás doběhnou. Pak by se mohlo v poměrně krátké době přihodit, že stát nebude mít na výdaje, které bezesporu potřebuje, například na zdravotní péči nebo sociální systém,“ vysvětloval v Radiožurnálu.
Zatím není potřeba víc, a to zvlášť, pokud má Fialova vláda výsledky. Stačilo, aby oznámila, že ministerstvo financí bude kontrolovat marže prodejců pohonných hmot, a ceny benzinu a nafty šly dolů. Do budoucna ale možná bude třeba mít opravdu jasno v tom, co jsou skutečně nutné výdaje státu, které stojí i za nějaké to zadlužení, a které jsou zbytné a stát na nich může šetřit. Ta hranice je stále trochu v mlze, což by se vládě mohlo v nadcházejícím období vymstít.
