Zanedlouho to budou dva měsíce, co vláda zavedla opatření v boji s koronavirem, a vypnula tak značnou část české ekonomiky. Ačkoli dotčeným firmám slibovala masivní a rychlou pomoc, praxe je poněkud odlišná. V rámci programů COVID čekají podnikatelé mnohdy i měsíc, aby se jim dostalo odmítnutí s univerzálním zdůvodněním. Stát mluví o poskytnutých miliardách, ve skutečnosti však obdržel finanční pomoc jen zlomek potřebných. Ukázalo se, že Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) schválila k 28. dubnu úvěr se státní garancí pouze 780 žadatelům z řad živnostníků a malých a středních firem.

Už jen v první vlně COVID I přitom usilovalo o pomoc 3200 podnikatelů, z nichž mnoho pražských firem dostalo zamítavé stanovisko s tím, že prostředky pro hlavní město již byly vyčerpány. Následující program COVID II se žadatelů z Prahy kvůli unijnímu financování určenému pro méně rozvinuté regiony netýkal, a tak vznikl COVID Praha, kam původně sliboval přispět dalšími miliardami i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Nakonec však svůj slib nesplnil, a tak během prvních deseti minut bojovalo 363 žadatelů o 600 milionů korun. Na tristní bilanci a chaotické vyřizování žádostí upozorňoval od začátku například i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Dále čtěte

Vláda v pomoci selhává, česká reakce na krizi je nejslabší, říká spoluzakladatel mezinárodní firmy

V rámci programů COVID požádaly tisíce firem o úvěr, a zatímco některé stále čekají, ostatní jsou odmítány s univerzálním vysvětlením.

Evropské prvenství v byrokracii

Česká vládní pomoc je mezi podnikateli často označována jak co do rychlosti, tak rozsahu za tu vůbec nejslabší v Evropě. Zatímco ve Švýcarsku podle zkušeností ředitele mezinárodní sítě startupů Creative Dock Group Martina Pejši obdrželi podnikatelé peníze na účet během dvou hodin, v Česku čekají mnohdy i měsíc na zamítavé stanovisko. Z mezinárodního dat také vyplývá, že v současnou chvíli získalo ve zmiňovaném Švýcarsku nějakou formu vládní pomoci již 20 % z celkového počtu firem v zemi, respektive každá pátá. V ČR zůstává situace mnohem komplikovanější, a to i v rámci sběru oficiálních dat.

Kritizována je dále především administrativní náročnost žádostí. Kvůli byrokracii se z nich stávají programy šité na míru velkým firmám, které disponují armádou právníků a ekonomů. Na to upozorňuje i hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal. „Neznám nikoho z mého okolí, kdo by na ten úvěr dosáhl. Jsou sice lidé, kterým se to povedlo, ale ti by na něj dosáhli stejně, akorát k tomu teď navíc dostanou garanci,“ řekl deníku FORUM 24.

Pomoc volebním preferencím, nikoli ekonomice

Na druhou stranu Stroukal připouští, že by se daly akceptovat pomalejší kroky na začátku krize, ale s odstupem času se podle něj jasně ukazuje, že program nefunguje. „Je to nic, které vypadá akorát objemově zajímavě, a tak se tím bude vláda následně chlubit. Na voliče to možná fungovat bude, ale ekonomice to vůbec nepomáhá,“ říká. Dále upozorňuje na to, že pokud se vyřizování půjček nechá na bankách, je to sice administrativně jednodušší, ovšem sám stát by mohl v době krize poskytovat i mnohem rizikovější úvěry.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Na otázku, proč tedy vláda alespoň nastavení žádostí přes opakované výtky ze strany opozice i samotných podnikatelů nezměnila, odpovídá, že se jí zřejmě nechtělo přejít od garancí k sahání do vlastní kapsy. „Sám to nejsem schopný pochopit. Každý by zřejmě vládě odpustil, že se v této situaci zadlužila. Ale vláda pouze hledala cesty, jak ty peníze pouze garantovat, případně je nalít dovnitř z fondů Evropské unie,“ doplňuje Stroukal. V opačném případě by podle něj mohlo být upuštěno i od některých podmínek, které v současnosti banky musí nutně požadovat. „Nepůjčí člověku, který v tuhle chvíli nemá žádné příjmy,“ zdůrazňuje ekonom.

Vedle zmiňovaných programů navíc stát neposkytuje ani žádnou výraznější pomoc ve formě slev na daních pro firmy a podnikatele. Za zmínku stojí snad jen tzv. kurzarbeit, příspěvek na platy zaměstnanců, ale i ten je u nás podle Stroukala v porovnání se zahraničím značně komplikovaný. Firem se dotýká především z hlediska cash-flow. „V Německu nezaplatíte zaměstnancům vy, ale úřady práce, takže nemáte výdaj. Zatímco v České republice musíte zaplatit zaměstnancům nejdříve vy, a pak o to zpětně žádat stát. Takže to vůbec neřeší problém s tím, že máte výpadek příjmů,“ vysvětluje ekonom. I tak přiznává, že to může ve finále fungovat, ale jedním dechem zároveň dodává, že firmy především potřebovaly překlenout kritický měsíc a situaci, kdy neměly kvůli uzavření svých provozoven dostatek finančních prostředků na výplaty. „Kvůli tomu, jak byl ten program postavený, musela podle mě spousta firem padnout,“ předpokládá.

COVID III aneb Připravenému štěstí přeje

Aktuálně se tedy mnoho firem upíná k poslední naději s názvem COVID III. Samovolné zázraky se však podle Stroukala čekat nedají. Situace se má zlepšit úměrně tomu, jak bude docházet k uvolnění vládních opatření a firmy budou mít příležitost znovu vydělávat, a tak dokazovat i bankám vlastní solventnost. „Bude to opticky vypadat, že toho bude v tomto programu více, ale nikoli díky tomu, že bude program lépe nastavený, nýbrž díky aktuálnímu dění kolem nás. Firmy to už jednou zkoušely, mají to předpřipravené, a tak se jim to možná napodruhé či napotřetí podaří. Pořád se ale nic nemění na tom, že když nemáte žádné příjmy, tak vám nikdo nepůjčí, přitom právě tyto firmy jsme chtěli zachraňovat,“ uzavírá paradoxem Stroukal.