Premiér v demisi neustále zdůrazňuje, jak jeho vláda maká. To se jí to slibuje, když se rozdávají miliardy z kapes daňových poplatníků. Především však tvrdě hájí zájmy velkých podniků v čele s Agrofertem. Chce udržet vysoké zemědělské a potravinářské dotace – jak domácí, tak z evropských fondů.

[ctete postid=“195687″ title=“Tlak státu na živnostníky pokračuje. ANO a ČSSD se dohodly na 3. a 4. vlně EET“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Schillerová-EET-385×230.jpeg“ excerpt=“Rodící se programové prohlášení vlády hnutí ANO a ČSSD pokračuje v tlaku proti “ permalink=“http://forum24.cz/tlak-statu-na-zivnostniky-pokracuje-ano-a-cssd-se-dohodly-na-3-a-4-vlne-eet/“]195687[/ctete]

Programové prohlášení vlády hnutí ANO a ČSSD je hotovo, i když ještě může doznat kosmetických změn. Prakticky se příliš neliší od programu současného kabinetu. Sociálním demokratům se podařilo prosadit jen pár bodů v sociální oblasti, zvyšujících výdaje státu a zátěž podnikatelů, jako například povinnost firem zvyšovat minimální mzdu a platit náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci.

Dotace výhodné pro velké firmy

Co se však jistě měnit nebude, je státní podpora velkým podnikům a korporacím, pohříchu na úkor malých podnikatelů a živnostníků. Zatímco těm druhým vláda připravuje dokončení třetí a čtvrté vlny EET, velkým firmám zachová štědré dotace. Nemá na mysli jen dotační tituly ze státního rozpočtu, ale důrazně lobbuje i na evropské úrovni, což se v poslední době projevuje v případě zemědělských dotací.

V současné době jsou přímé evropské dotace vypláceny plošně na hektar. V praxi to vypadá tak, že čím větší zemědělskou plochu podnik obhospodařuje, tím víc peněz úměrně tomu dostává. To vyhovuje zemím jako je Česká republika, kde mají firmy jednu z největších průměrných výměr zemědělské půdy v rámci EU (133 hektarů).

Tento stav je nepříznivý a pro rozvoj venkova nežádoucí, protože finančně motivuje k expanzi velkých agrokoncernů. To potvrzuje i Asociace soukromého zemědělství sdružující sedláky hospodařící na malých farmách.

„Situace, kdy se nezanedbatelná část přímých plateb koncentruje u velkých subjektů, není rozhodně žádoucí. Takové podniky často využívají těchto dotací k dalšímu zvětšování své výměry, nebo dokonce ke skupování konkurenčních firem, čímž se negativní stav našeho venkova konzervuje či přímo prohlubuje,“ tvrdí tajemník asociace Jaroslav Šebek.

Dominantní Agrofert

Mezi těmito kolosy dominuje Agrofert s výměrou 103 tisíce hektarů. Je tak suverénně největším příjemcem evropských zemědělských dotací, jež se ročně blíží miliardě korun. Andrej Babiš, který svůj holding dočasně vložil do svěřenského fondu, se stále vymlouvá, že jen využívá nastavených pravidel. Když je však příležitost je změnit a uspořit v rozpočtu, jeho impérium je tvrdě proti.

Trnem v oku je mu plán Evropské komise zastropovat evropské dotace pro velké zemědělské holdingy od roku 2020. Cílem je snížit výdaje evropského rozpočtu související s brexitem. To zároveň vede k rozumné snaze ukončit štědrou podporu zemědělským kolosům, které ji v takové míře nepotřebují, ve prospěch podnikání malých farmářů, šetrnějšího pro krajinu.

V praxi by to znamenalo, že od určité výše výměry zemědělské plochy by už dotace nebyly vypláceny. To by snížilo motivaci k rozmachu podnikání agrobaronů z kapes daňových poplatníků.

Už dnes přitom některé evropské země dobrovolně zvolily razantní zastropování pro příjem eurodotací. Mezi nimi Rakousko, kde je tato hranice 60 tisíc eur (1,5 milionu korun). Česká republika, stále z minulosti zatížená dědictvím kolektivizace zemědělských družstev, se ubírá opačným směrem.

Agrobaron ministrem

Babišova vláda povinný limit pro přímé eurodotace důrazně odmítla už v lednu letošního roku. Argumentovala „specifickými podmínkami“ českého zemědělství. Hnutí ANO si pro jistotu vtělilo požadavek na odmítnutí zastropování dotací pro velké zemědělské firmy do vládního programu.

Nezůstalo jen u slov. Ministr zemědělství Jiří Milek mezi unijními kolegy lobboval proti záměru Evropské komise. Už se pochlubil, že většina zemí následkem jeho úsilí údajně podpoří dobrovolné stanovení výše podpory, což se vyjasní počátkem června. Sluší se připomenout, že Milek, jehož jako „odborníka“ do vlády vyslala Agrární komora, je spolumajitelem obřího zemědělského koncernu Úsovsko. Jeho firmy obhospodařují 20 tisíc hektarů, a je tudíž nikoli nevýznamným příjemcem dotací.

Více peněz do rozpočtu EU za zrušení zastropování

Lobbing proti limitům pro dotace však probíhá i na jiných úrovních. Server Neovlivní (17. 5. 2018) zjistil, že klíčovým vyjednávačem za Českou republiku na evropské úrovni je první místopředseda hnutí ANO a dlouholetý Babišův souputník z Agrofertu Jaroslav Faltýnek.

Na konci minulého měsíce v Bruselu proběhla schůzka se zástupci Evropské komise. Skupina českých politiků v čele s Jaroslavem Faltýnkem před nimi hájila zachování vysokých dotací pro velké zemědělské holdingy. Schůzky s Generálním ředitelem pro zemědělskou politiku Jerzym Plewou se kromě Faltýnka zúčastnili lidovecký exministr Marian Jurečka a senátoři Petr Orel (KDU-ČSL) a Karel Kratochvíle (ČSSD).

Česká delegace podle těchto zpráv dokonce jednala o tom, že Česká republika by byla ochotna jednat o navýšení plateb do unijního rozpočtu s podmínkou zrušení zastropování. Tuto informaci potvrdil samotný Faltýnek.

„Deklaroval jsem, že jsme jako Česká republika připraveni jednat o navýšení plateb do EU (dnes je cca 1 procento HDP) a Komise požaduje 1,1 až 1,2 procenta vzhledem k pokrytí brexitu a nových výzev, ale že musí mít ten rozpočet hlavu a patu a Komise nesmí zavádět další byrokratické zbytečnosti, jako je například tento návrh zastropování, který nic neřeší, jenom další papíry,“ uvedl.

Evropská dotační podpora velkým molochům v čele s Agrofertem by tedy v plné míře proudila nadále výměnou za to, že český daňový poplatník zaplatí do unijního rozpočtu víc. To by byl ovšem zcela nepřijatelný handl.

Co je za potravinovou soběstačností?

Podobně se vyvíjí postoj vlády i k potravinářským dotacím. V programu se zavazuje zvýšit potravinovou soběstačnost – jinými slovy státní podporou zvýhodnit domácí produkci před zahraniční. To je ovšem vodou na mlýn hlavně velkým producentům na potravinářském trhu, kde rovněž dominuje Agrofert.

[ctete postid=“197899″ title=“Je Ištvan připraven? Premiér se chystá uplácet komunisty“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/05/Šlachta-Ištvan-385×230.jpeg“ excerpt=“Z otevřených zdrojů je zřejmé, že se připravuje korupce obřích rozměrů. Alespoň podle “ permalink=“http://forum24.cz/je-istvan-pripraven-premier-se-chysta-uplacet-komunisty/“]197899[/ctete]

„S pomocí investic do potravinářství vyrovnáme z evropských i národních zdrojů zemědělský zahraniční obchodní deficit a zajistíme udržení a další zvýšení konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu efektivním užitím dotací pro inovaci a zvyšování efektivity a bezpečnosti produkce potravin,“ uvádí vládní prohlášení, přičemž v této kostrbaté větě je obsaženo vše.

Stačí jen dodat, že i loni pohltil největší objem potravinářských dotací Agrofert. Na investice do svých fabrik dostal rekordních 106 milionů korun, tedy plnou čtvrtinu z celkového objemu dotací. Za posledních pět let si jen na potravinářských dotacích přilepšil o 316 milionů korun.

Až zase bude premiér vlády štědrých dotací slibovat, že bude líp, velkým podnikům a korporacím určitě.

.