ROZHOVOR / Nenalhávejme si, že to bude vláda vyloženě liberální, okomentoval analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška průběžné výsledky parlamentních voleb v Polsku. V rozhovoru pro deník FORUM 24 hovořil o tom, jak bude potenciální vláda Donalda Tuska vypadat, k jakým změnám by mohlo v Polsku dojít, zda si „polepší“, nebo jaká atmosféra mezi polskou veřejností panuje.

Aktuálně je sečteno přes 50 % okrsků (rozhovor probíhal v pondělí odpoledne, pozn. red.). Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) sice zvítězí, ale v Sejmu zřejmě nedosáhne na vládní většinu. Na vytvoření kabinetu se chce dohodnout Tuskova Občanská koalice, středová Třetí cesta a Nová levice. Jak dlouho by mohlo trvat, než se koalice dostane na řadu se sestavováním vlády? Prezident Andrzej Duda uvedl, že předsedou vlády zvolí lídra vítězné strany…

Je to skutečně tak. Prezident Duda již avizoval, že složením vlády pověří vítěze voleb, kterým je PiS v prvním pokusu, a zatím se nevyjádřil jinak, takže by to zřejmě mělo platit. V Polsku jsou poměrně jasně dané lhůty, takže by to nemělo trvat výrazně dlouho. Vláda se musí ucházet o důvěru v parlamentu, a pokud ji nedostane, druhý pokus má Sejm, který pověřuje kandidáta na premiéra. Zdržení tedy nebude zásadní.

Pokud jde o vyjednávání o koalici, lídři všech tří uskupení už de facto před volbami deklarovali ochotu jít spolu do koalice, vládnout spolu proti PiS. Na tom se nic měnit nebude, takže myslím, že základní dohoda bude rychlá.

Takže se bavíme rámcově o týdnech?

Určitě.

Jakou vládu navrhne PiS?

Těžko říct, jak přesně to bude navrženo. Myslím, že nejpravděpodobnější a nejlogičtější je, že ten, koho navrhnou a pověří ho prezident, bude současný premiér Mateusz Morawiecki s tím, že PiS se zatím tváří, že se chtějí pokusit vyjednávat o možné koalici s lidovci, kteří jsou součástí Třetí cesty. V minulosti by to možná bylo reálné, ale za současné situace je to nemožné a oni to už také avizovali.

Nenalhávejme si ovšem, že to bude vláda vyloženě liberální.

Jak moc si Polsko může polepšit, co se týče domácí politiky, ať už jde o ekonomickou situaci, která byla podle exit pollu pro voliče stěžejní, práva žen nebo potraty?

V první řadě je otázkou, co znamená polepšit si. Nevím, jestli bych to takto formuloval, ale ke změnám může dojít. Pokud jde o socioekonomická témata, kampaň o nich nakonec moc nebyla, ale jsou to věci, které Poláky nejvíce zajímají. Dlouhodobě to vyplývá z průzkumů. Životní úroveň, inflace a podobně jsou pro lidi nejdůležitější. Myslím, že v tomto směru se nic moc nezmění.

Směrem k voličům PiS se to Donald Tusk snažil před volbami avizovat s tím, že se nemusí bát toho, že by jim odebírali sociální dávky nebo různé třinácté, čtrnácté důchody, které vláda PiS vyplácela. Na tom se asi nic nezmění, a to tím spíš, že součástí vlády by měla být i levice, která má v tomto směru vlastní program, na který bude klást důraz, aby byla ve vládě vidět, takže by mohli přijít i s vlastními nápady.

Pokud jde o hodnotové věci, bude to složitější, a to ani ne kvůli tomu, že by na tom vyloženě nepanovala shoda v koalici. Nenalhávejme si ovšem, že to bude vláda vyloženě liberální, Občanská koalice je v jádru pravicová konzervativní strana, snaží se profilovat jako západoevropská křesťanská demokracie, Třetí cesta je také spíše konzervativní a jediná liberální je Levice a navíc v případě těchto otázek to narazí na prezidenta Dudu, který má silné právo veta, které koalice nepřehlasuje a všechny tyto věci může blokovat.

Myslíte, že v rámci těchto věcí dojde ke sporu mezi vládou a prezidentem?

Myslím, že pokud bude prezident někde ustupovat méně, budou to otázky hodnotového rázu, případně pak se budou hledat kompromisy ve sporných otázkách soudnictví, médií a tak dále. Jestli něco může být problematické vzhledem k prezidentu Dudovi, budou to tyto otázky.

A změny na evropské úrovni? Robert Biedroń, jeden z lídrů levice prohlásil, že se Polsko vrací do Evropy. Je to tak?

Určitě se výrazně zklidní rétorika, která je ze strany PiS velmi ostrá a mnohdy se snaží až vyvolávat konflikty a neustále vytvářet pocit ohrožení. Svým způsobem vede neustále kampaň. Pro PiS je velmi charakteristické, že podřizují zahraniční politiku vnitropolitickému boji, to, myslím, bude s vládou opozice klidnější. Nutně to ale neznamená změny. Východní politika bude určitě podobná té doposud, ve vztahu k EU bude tendence se více přimknout k jádru unie a být silným hráčem. Tomu i odpovídá, že vládu s největší pravděpodobností povede Donald Tusk, který se v tom orientuje velmi dobře vzhledem k dlouhé době, po kterou působil v Bruselu.

Pro některé spory například o soudnictví jsou ovšem nutné legislativní změny a je možné, že narazí na prezidenta Dudu. Takže je otázka, nakolik se to může povést, například odblokovat zmražené fondy obnovy, které Polsko ještě nedostalo, to může být výrazně problematičtější.

Ve spoustě klíčových politik se toho moc nezmění.

Jak se promění přístup Polska k migrantům? To bylo velké téma předvolebních kampaní…

Rétorika v kampaních byla velmi podobná. Migranty ve finále strašil i Donald Tusk v souvislosti s takzvanou vízovou aférou, která vypukla pár týdnů před volbami, kdy se přišlo na to, že polští úředníci měli za úplatky rozdávat pracovní povolení a schengenská víza některým lidem v Asii a Africe. Tuskova strana to rámovala tak, že PiS pustilo do Polska 250 tisíc migrantů; z toho, co vidíme, to pravda není, ale využila se tato linka ke strašení také.

Myslím, že šlo o předvolební rétoriku, že se to uklidní a nepůjde o téma, které by se snažili více hnát do veřejného prostoru.

V praktické politice, myslím, že rozdíl nebude zásadní, protože byť PiS paradoxně migranty hodně strašilo, v posledních letech do Polska přicházelo hodně pracovníků ze třetích zemí a nárůst byl výrazný. To podle mě bude pokračovat, protože polská ekonomika toto evidentně potřebuje.

A co se týče podpory Ukrajiny?

Tam si myslím, že k zásadní změně nedojde. Mezi stranami bývá tradičně ve vztahu k Ukrajině a pokud jde o východní politiku přestřelka, kdo více podporuje Ukrajinu a kdo je případně více proruský. Podpora neoslabí, bezpečnostní určitě ne a projekty, ať už jde o opravy ukrajinské techniky v Polsku nebo dodávky zbraní z polských zbrojovek, budou pokračovat.

Pokud jde o obilnou krizi, asi bude snaha nalézt kompromis, ale na druhou stranu Donald Tusk kritizoval PiS v předvolební kampani, že nedostatečně chrání polské zemědělce před levným obilím, takže je otázkou, nakolik ten zákaz také nebude chtít protahovat. Myslím, že minimálně odpadnou sporné historické otázky, které opozice nebude tolik vytahovat. Na rétorické úrovni to bude mnohem klidnější, což vždy usnadňuje případnou dohodu.

V případě hodnotových otázek vláda narazí na prezidenta Dudu, který má silné právo veta.

Před chvílí jste řekl, že byste to nenazýval polepšením. Každopádně se hovoří o tom, že dojde k radikální změně, jak na to tedy pohlížet?

Pokud hovoříme o zlepšení, v nějakých otázkách právního státu, nebo jak se PiS chová k médiím, kdy si de facto ta veřejnoprávní zestátnili, a v krocích, které se týkají narušování demokratických zásad, pak Polsko asi skutečně čekají lepší roky. Na druhou stranu ve spoustě klíčových politik se toho moc nezmění. Buď kvůli tomu, že v nich nová vláda bude chtít pokračovat, to se týká například socioekonomických otázek, nebo kvůli tomu, že narazí na prezidenta, což se může týkat hodnotových otázek.

Dá se tedy předpokládat, že se Donald Tusk stane premiérem?

Myslím, že ano. Je jednoznačným lídrem opozice a rozdíl mezi Občanskou koalicí a Třetí cestou je natolik velký, že je to logické. Kdyby šlo o pár procentních bodů, dovedu si představit tlak na to, aby se premiérem stal někdo jiný, ale při tomto výsledku to bude určitě Donald Tusk.

K volbám přišel rekordní počet Poláků, účast byla 72,9 procenta, co je zmobilizovalo?

V tento moment ještě skutečně těžko říct. Polská scéna je dlouhodobě silně polarizovaná, takže to mohla být právě polarizace s tím, že se evidentně více zmobilizovali voliči současné opozice, kteří toužili po změně a odsunutí PiS po osmi letech od vlády. Částečně tedy touha po změně a nějakým způsobem voliči vycítili, že nyní mají šanci a že ke změně může dojít.

Vláda se musí ucházet o důvěru v parlamentu, a pokud ji nedostane, druhý pokus má Sejm, který pověřuje kandidáta na premiéra. Zdržení tedy nebude zásadní.

Jaká atmosféra tedy mezi polskou veřejností panuje, jelikož je právě velmi rozdělená i vzhledem k výsledkům voleb…

Je polarizovaná, ale na druhou stranu část lidí k volbám nejde, přestože to byla menší část.

Výrazně polarizovaní jsou aktivní podporovatelé jednotlivých stran. Velmi často se mluví o tom, že lidé spolu nedokáží mluvit, hádají se doma a podobně, ale myslím – a slyšel jsem od voličů Občanské koalice, když jsem byl na jedné předvolební akci v Přemyšlu týden před volbami -, že o některých věcech se nemluví a většina lidí v takovém hovoru tyto věci neřeší. Vyloženě výrazně polarizovaná je aktivní menšina a většina lidí je pak nastavená více neutrálně a politiku řeší o něco méně. Nemusí to způsobovat nutně zásadní konflikty.

Co by znamenalo vítězství PiS a jeho vláda? Čemu se Polsko tedy vyhnulo? Chtěl by Kaczynski opravdu odejít z EU?

Určitě ne. To je věc, kterou zmiňuje Tusk, ale Poláci jsou dlouhodobě příznivci EU a není divu, protože v Polsku se od vstupu do unie obrovsky zvedla životní úroveň a Poláci to vědí, kolik do země přiteklo investic z evropských fondů. To je věc, které se Kaczynski snažil za každou cenu vyhnout, a myslím, že kdyby jeho vláda pokračovala, nic zásadního by se nezměnilo. Jeho většina byla relativně křehká a bylo možné protlačit věci na legislativní úrovni, bylo možné obsazovat si všechny možné funkce i ve státních firmách a dozorčích radách, ovládnout část médií, ale polská společnost je tak pestrá a silná, že například ovládnout veškerá média je v Polsku nemožné. Myslím, že i kdyby PiS zvítězilo tak, aby mohlo dál vládnout, v tomto směru by se nic nezměnilo a víceméně by se ten trend udržel.