Vláda dnes vyhlásila na 30 dnů nouzový stav na celém území České republiky kvůli šíření koronaviru. Začal platit od dnešních 14:00 hodin. Důvodem je ohrožení zdraví obyvatel. Na tiskové konferenci po mimořádném zasedání vlády to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Návrh na vyhlášení nouzového stavu avizoval před jednáním kabinetu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Hamáček řekl, že vyhlášení nouzového stavu umožní vládě pružněji reagovat na situaci kolem koronaviru. Podle Babiše mají ministři právo přijímat zvláštní opatření, vláda se ale rozhodla, že budou své rozhodnutí s kabinetem konzultovat.
Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných situací, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví či majetek občanů, anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vláda o vyhlášení nouzového stavu musí podle ústavního zákona neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit. Nouzový stav může trvat až 30 dnů, se souhlasem Sněmovny i déle.
Vláda zakázala vstup na sportoviště, omezila provoz restaurací
Vláda od pátečních 06:00 zakázala vstup veřejnosti na sportoviště, do posiloven, na koupaliště, do wellness zařízení a saun, hudebních a společenských klubů, knihoven či galerií. Od pátku bude také mezi 20:00 a 06:00 hodinou zakázán vstup do provozoven stravovacích služeb. Od pátečních 06:00 musí zastavit provoz stravovací služby v nákupních centrech. Kabinet o tom dnes rozhodl v reakci na rozšíření nákazy koronavirem.
V Česku je 96 lidí s nemocí COVID-19. Nejvíc případů lékaři odhalili v Praze.
Stát od pátečních 06:00 zakáže akce nad 30 účastníků
Stát od pátečních 06:00 zakáže do odvolání akce s účastí přesahující 30 lidí. Opatření se vztahuje na kulturní, sportovní, náboženské akce, slavnosti, poutě, přehlídky, trhy a další akce. Na tiskové konferenci po dnešním mimořádném zasedání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zákaz se nevztahuje na schůze a zasedání ústavních orgánů, orgánů veřejné moci či soudů a na pohřby.
Česko nyní čelí nárůstu počtu pacientů nakažených novým typem koronaviru, podle Babiše jich je v současnosti 96. Onemocnění se už objevilo ve všech 14 krajích, nejvíc je jich v Praze.
Na německé a rakouské hranice se vrátí kontroly
Na německých a rakouských hranicích budou o půlnoci z pátku na sobotu kvůli koronaviru znovu zavedeny kontroly. Hranice bude možné přejít na čtyřech přechodech s Rakouskem a na sedmi s Německem. Dalších sedm bude otevřeno pro přeshraniční styk. Na pomoc policii při kontrole hranic bude povolána armáda. Uzavření hranic dnes vláda nařídila ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD). Uzavření hranic Hamáček avizoval už před jednáním vlády.
Na hranicích už byly od pondělního rána zavedeny namátkové kontroly, při kterých hasiči cestujícím měří teplotu. Hasičům, policistům a celníkům pomáhá i armáda. Zkontrolovali desítky tisíc vozidel, několik lidí poslali do karantény.
Vláda zakázala vstup do ČR cizincům z rizikových zemí
Vláda kvůli nákaze koronavirem vyhlásila zákaz vstupu do ČR cizincům z rizikových zemí. Jsou mezi nimi i Rakousko a Německo, z toho důvodu nebude pro cizince možné vstupovat do Česka přes hraniční přechody s těmito zeměmi, řekli dnes na tiskové konferenci premiér Babiš a vicepremiér Hamáček. Českým občanům vláda zakázala cestovat do těchto zemí, výjimka platí pro řidiče zásobování nebo záchranáře.
Hamáček také uvedl, že vláda zastavila vydávání víz i přijímání žádostí o ně. Nebudou se vydávat ani nová povolení k pobytu nad 90 dní, rozhodování o nich úřady přeruší.
V Česku bylo dosud potvrzeno 96 nakažených, stovky dalších lidí jsou v karanténě, včetně dvou senátorů. Více než třetina českých průmyslových firem kvůli šířící se nákaze podle Svazu průmyslu a dopravy pociťuje potíže, v propadu pokračují i akcie na pražské burze a koruna oslabila na úroveň, kde byla naposledy v červenci 2018.
Do karantény se kvůli epidemii dostali senátoři Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21) a Šárka Jelínková (KDU-ČSL), kteří navštívili Itálii. Nákazu koronavirem u nich ale testy neprokázaly. Sněmovna se kvůli koronaviru ve středu rozhodla předčasně ukončit své zasedání. V případě Senátu by stejný krok znamenal, že zákony, které má projednat, by byly postoupeny prezidentovi jako přijaté. Horní komora má na rozdíl od Sněmovny z ústavy na projednání zákonů pouze 30 dní od obdržení tisku s výjimkou zákonů ústavních.
