Aleš Michl FOTO: ČTK/Deml Ondřej
FOTO: ČTK/Deml Ondřej
V České republice se rychle zvyšují mzdy, za první čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostly o 7,2 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda u nás v těchto měsících činila 37 929 korun. Problém je však v tom, že ve stejném období zde panovala inflace, která dosáhla ještě vyšších hodnot. V uvedeném čtvrtletí to bylo 11,2 procenta. Mzdy tak reálně klesly. Je to další doklad toho, jak je důležité inflaci v Česku srazit a dostat na přijatelnou úroveň. Klíčová je v tomto ohledu Česká národní banka, která je za cenovou stabilitu u nás zodpovědná. Na tahu je nyní ovšem prezident Miloš Zeman, který ve středu jmenuje hned tři členy bankovní rady.
Pomalu, ale jistě začínáme být svědky toho, že přestože se u nás mzdy zvyšují, a to průměrně meziročně o zmíněných více než sedm procent za první čtvrtletí letošního roku, což je vysoké tempo, ve skutečnosti chudneme, protože po zahrnutí inflace mzdy poklesly o 3,6 procenta.
Hnutí ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová to samozřejmě interpretují v duchu jejich předvolební kampaně „za Babiše bylo líp“. Místopředsedkyně ANO a šéfka jeho poslaneckého klubu tak na twitteru napsala: „Už teď je jasné, že nás pod vedením vlády koalice SPOLU čeká největší pokles životní úrovně v novodobé historii ČR. Reálný pokles mezd je jen za první kvartál 2022 o 3,6 %. K tomu je třeba připočítat rostoucí ceny energií, potravin i dalších věcí. Vládo, začněte konečně pracovat!“
Na reálném poklesu mezd Fialova vláda nenese vinu, stejně tak není na místě přičítat nějaké velké zásluhy předchozí vládě Andreje Babiše na tom, že v době jeho vládnutí reálná mzda rostla. Zásadní je v tomto ohledu především inflace, která za Babiše byla relativně nízká, takže neoslabovala nominální růst mezd.
Ceny utržené ze řetězu
Nyní se sice mzdy nominálně zvyšují významně, tohle navýšení však pohltí růst cenové hladiny. V tomto ohledu mělo hnutí ANO štěstí, že bylo ve vládě v době, kdy ekonomika převážně fungovala dobře, mzdy rostly a inflace se neutrhla ze řetězu tak jako teď.
Naopak Fialova vláda odnáší to, že inflace se nastartovala už na konci předchozího volebního období i zásluhou některých kroků Babišovy vlády a nyní je živená především vnějšími faktory a zdražováním energií, které vláda nemůže ovlivnit a které se dále promítá do ceny dalších a dalších produktů a služeb.
Aktuálně zveřejněná čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) ohledně poklesu reálných mezd tak velmi názorně potvrzují, že hlavní problém vysoké inflace nespočívá v tom, že lidem znehodnocuje jejich úspory, ale že snižuje kupní sílu jejich mezd, a tedy i jejich životní úroveň. A může se to dít dokonce i v situaci, kdy nominálně docela silně rostou, stačí k tomu to, aby inflace dosahovala ještě vyšší úrovně.
Snižování inflace
Samozřejmě ne všechny sektory jsou na tom stejně. „Při zohlednění inflace si nyní polepšili pouze zaměstnanci v peněžnictví a pojišťovnictví a v činnostech v oblasti nemovitostí, kterým stouply reálné mzdy o 4,2 %, resp. 2,4 %. Tato skupina ale představuje jen 2,9 % zaměstnanců, 94 procentům naopak reálná kupní síla klesla. Nejvíce zaměstnancům ve veřejné správě, ve zdravotní a sociální péči a ve vzdělávání,“ vysvětlila vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Není proto překvapivé, že odborové svazy veřejné sféry tlačí na vládu a snaží se vyjednat takový růst platů ještě v letošním roce, aby pokryl inflaci a platy reálně neklesaly. Vládní koalice zatím navrhuje navýšení, se kterým odboráři nejsou spokojení. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se přitom letos od ledna zvedl základ výdělku o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.
Zvyšování mezd a platů je jistě řešením z pohledu daných skupin a jednotlivců, ve skutečnosti je však jedinou cestou, jak v aktuální situaci překonat pokles inflace. Stěžení roli v tomto ohledu hraje bankovní rada ČNB, která může zvýšit úrokové sazby a spolu s nimi přispět i k nižší inflaci.
V tomto směru bude určující, koho aktuálně jmenuje na tři místa členů bankovní rady prezident Miloš Zeman. Jestli půjde o radní, kteří budou mít k dalšímu zvyšování sazeb stejně odmítavý postoj jako nově jmenovaný guvernér centrální banky Aleš Michl, který nastoupí od července, nebo ne.
