Vláda na svém pondělním jednání stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Na tiskové konferenci to po jednání vlády řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že včetně regulované složky se celková cena elektřiny bude pohybovat mezi sedmi a devíti korunami za jednu kilowatthodinu. Domácnost, která elektřinou i topí, by podle něj měla ušetřit až 111 tisíc korun za rok.
Vláda podle premiéra připravuje řešení pro průmysl v důsledku vysokých cen energií. Představí ho ve středu 14. září po jednání se zástupci odvětví. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) s profesními svazy o vhodných opatřeních pro průmysl jednal už v pondělí odpoledne.
Svaz průmyslu a dopravy o víkendu uvedl, že nejpozději v říjnu by ministerstvo průmyslu a obchodu mělo vypsat podporu vytvořenou na základě dočasného krizového rámce, který členským státům umožnil okamžitou pomoc firmám v důsledku drahých energií a protiruských sankcí. Síkela už dříve avizoval, že právě s využitím dočasného krizového rámce počítá.
Rozpočtové dopady zastropování ceny elektrického proudu a plynu vyčíslil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na maximálně 130 miliard korun. Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl Stanjura po jednání kabinetu.
Výnos z daně z neočekávaných zisků očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Vláda dnes podle Stanjury plán daně probírala. České řešení musí ale podle něj zohlednit evropské, které by měla EK představit tento týden.