Zatímco boj s koronavirem Babišova vláda nezvládá, mnohé firmy z jeho impéria dopady krize příliš nepociťují a některé naopak zvýšily výdělky. Nahrává jim i rozhodnutí vlády neomezovat průmyslové podniky, zatímco zakazuje podnikání většině malých firem a limituje pohyb občanů.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný, který loni na jaře označoval covid-19 za „těžší chřipku“ a po nástupu do funkce se vyhýbal slovu lockdown, nedávno přiznal, že protiepidemická opatření nefungují. Odpovědí vlády na rekordní čísla ve světovém měřítku je plošné třítýdenní přitvrzení restrikcí, zavření všech stupňů škol, většiny malých firem a drakonické omezení volného pohybu lidí na území obce.
Dvojí metr na podnikání
Přísná vládní regulace je jednostranně zaměřena hlavně na malé firmy v sektoru obchodu a služeb, zatímco velké průmyslové podniky, vytvářející třetinu ekonomického výkonu země, zůstávají bez výraznějších omezení – s výjimkou dobrovolného testování zaměstnanců.
„Tato vláda používá na podnikání dvojí metr dlouhodobě a v covidové krizi se to jen zvýraznilo. Velké firmy, veškeré výrobní podniky, nechává vláda normálně fungovat. Provoz jim běží a mnohé velké firmy si stěžují na nedostatek lidí,“ reagoval pro deník FORUM 24 šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek.
„Oproti tomu malé podnikání je už rok zavřené a malí podnikatelé a živnostníci živoří za almužny, které vláda nazývá podporou. Velcí vydělávají, zatímco malé vláda odmítá odškodnit za ztráty, které jim svými chaotickými a nerozumnými rozhodnutími způsobila,“ dodal Bábek, zastupující malé podnikatele a živnostníky.
Tento přístup se také nelíbí prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáši Prouzovi. „Vláda opět sáhla pouze na děti a obchod. Každá fungující země přitom stojí na zásadě rovného zacházení. Rozdílný přístup vlády k různým sektorům ekonomiky ovšem tuto zásadu flagrantně porušuje,“ napsal na twitter. Podivil se, že současně nebyla zavedena daleko přísnější pravidla směrem k průmyslu.
„Chci, aby průmysl nesl férovou část nákladů na celou situaci. Zatím jste černí pasažéři, kteří zneužívají svou pozici,“ reagoval Prouza v diskusi na kritické ohlasy oponentů zastupujících velké průmyslové podniky.
Stabilní Agrofert
Stranou tohoto sporu stojí za pozornost, že se nerovný přístup vlády k různým sektorům podnikání v koronakrizi chtě nechtě promítá i do každodenního střetu zájmů premiéra Babiše, dnes už oficiálně potvrzeného evropskými audity.
Není žádným tajemstvím, že na rozdíl od stovek tisíc malých firem, sužovaných už téměř celý rok dramatickým propadem tržeb kvůli zásahům státu, proplouvá Babišovo impérium úskalími koronakrize mnohem jednodušeji.
Těžiště holdingu Agrofert stojí na chemickém, zemědělském a potravinářském průmyslu, který nenesl tíhu dlouhé měsíce zavřených či významně omezených provozů jako většina malých firem. Jeho produkty se stále velmi dobře uplatňují na trhu. Například pekárenské, masné a mlékárenské výrobky zaujímají podstatný podíl zboží na pultech mnoha supermarketů.
„Situaci v potravinářství bychom označili jako stabilní. Výsledky z loňského roku se zřejmě nebudou nijak zásadně lišit od roku 2019,“ potvrzuje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Zbohatl i premiér
Nestrádá ani samotný Andrej Babiš, což dokládá poslední žebříček nejbohatších lidí v zemi, zveřejněný loni v říjnu časopisem Forbes. Zařadil šéfa ANO na čtvrté místo s majetkem v celkové hodnotě 74 miliard korun a meziročním nárůstem o čtyři miliardy.
„Český premiér patří k vítězům koronavirové krize. Zemědělství, potravinářství a hnojiva se pochopitelně řadí mezi nejméně ovlivněné obory. Široký záběr jeho podnikatelských zájmů sice vyvolal značné kolísání, ve výsledku je na tom ale Andrej Babiš stále lépe,“ konstatoval Forbes.
„Zatímco země chudne a malí podnikatelé a živnostníci se často ocitají na hraně krachu, premiér takto postižené země bohatne. To je jev, který má asi obdobu jen v asijských či afrických autokraciích,“ komentuje tento vývoj Radomil Bábek.
Lukrativní byznys
K obchodním „úspěchům“ lze přičíst i některé vládní výjimky ze zákazu maloobchodního prodeje, kam patří i otevřená květinářství. „Shodou okolností“ tento obor spadá do byznysu Andreje Babiše, když předloni jeho investiční fond Hartenberg koupil většinový podíl v síti květinářství Flamengo.
Do sféry podnikání Hartenbergu náleží i společnost FutureLife, pod kterou spadá sedmnáct testovacích laboratoří Vidia-Diagnostika. Odběr a zpracování PCR testů a antigenních testů patří mezi ty lukrativní obory, které pochopitelně v koronakrizi prosperují.
Šéf ČSSD Jan Hamáček, který se v poslední době zviditelnil přikrytím pochybného čtvrtmiliardového obchodu s čínskými antigenními testy do škol, chce na nejbližším jednání vlády navrhnout uzavření méně důležitých průmyslových podniků. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze předpokládat, že mezi nimi nebude jediná firma premiéra Andreje Babiše.