Vláda poškodila venkov, aby mu nyní, před volbami přispěchala na pomoc. Nejprve průzkumy ukázaly, jak vládní politika (společně s dalšími negativními vlivy) zlikvidovala významnou část venkovských prodejen, z nichž mnohé se drží jen díky dotacím.
V srpnu 2017 pak aktuální analýza odhalila, že bylo v tomto roce zlikvidováno nejvíce živnostníků v dějinách České republiky (přičemž pro srovnatelnost byla porovnávána vždy první pololetí jednotlivých let). Jedná se přitom o nejhorší výsledky v součtu. Nelze tedy vládu hájit argumentem, že sice hodně živností zaniklo, ale zároveň jich také hodně vzniklo.
Nejvíce živnostníků přitom vzdalo podnikání v sektorech, na které byla uvalena první a druhá vlna „on-line pokladen“ (EET). Tedy v pohostinství, ubytování a obchodě (a dále také v dopravě či ve stavebnictví). Nejhůř dopadly kraj Karlovarský a Ústecký, což jsou zrovna dva ze tří krajů s největšími sociálními problémy.
Sobotkova vláda (ČSSD, ANO i lidovci) záměrně ignorovala varování, že nové povinnosti (či zákazy) jako EET, kontrolní hlášení, vysoké odvody ze zvyšující se minimální mzdy či úplný zákaz kouření v hospodách dopadnou přednostně na nejmenší živnostníky. Ti jsou přitom pochopitelně častěji na venkově než ve městech, kde je prostor pro velké supermarkety či kadeřnické salony.
Stejně tak ani jedna z koaličních stran původně nevyslyšela varování, že „on-line pokladny“ dolehnou obzvláště negativně na farmářské trhy a na živnostníky, kteří si podnikáním pouze přivydělávají (ať už ke svému hlavnímu povolání, či k důchodu).
Teprve nyní vláda přichází s pomocí živnostníkům. Avšak s pomocí výběrovou, nespravedlivou, vycházející z paniky, že se „hroutí“ dostupnost služeb na vesnicích. Ve stejný den přitom vláda schvaluje další zvýšení přikázané minimální mzdy z 11 tisíc na 12 200 korun, což lze označit za nehorázné. Jedná se o mzdu, jaké jednotky procent českých zaměstnanců dosud nedosahovaly. Hrozí tak největší propouštění způsobené vládou v našich porevolučních dějinách. Kvůli vyšším daním z příjmů i odvodům za zaměstnance budou logicky nejvíce zasaženi opět ti nejmenší živnostníci (tedy ti z nich, kteří mají zaměstnance).
Náhlá snaha o pomoc venkovu ze strany vlády v tomto kontextu postrádá logiku. Jak budou nespravedlivé, výběrové dotace vypadat? Jak schválila vláda na návrh ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL), malí a střední podnikatelé, kteří ještě „přežili“, budou moci od příštího roku dosáhnout na zvýhodněné úvěry. Ale pouze ti, kteří podnikají na venkově.
„Budeme je podporovat tak, že jim budeme dotovat část úroků z úvěrů a zároveň jim budeme nabízet úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky, které budou mít odloženou dobu splatnosti až jeden rok, nebo odpustit část jistiny až 15 000 euro za tři roky,“ vysvětlil Jurečka.
Jak říkala Margaret Thatcherová blahé paměti: „Co se hýbe, je třeba zdanit. Když se to ještě hýbe, je třeba to regulovat. Když se to přestane hýbat, začneme to dotovat.“ Jestli se snad někomu v České republice zdál ještě nedávno tento citát jako ohraný, překonaný či příliš nadsazený, nyní zjistí, jak děsivě přesně popisuje postup naší vlády vůči venkovu.