Poslanci se dnes zabývali zvyšováním rodičovského příspěvku ve třetím čtení. Hlasovat ovšem zase nestihli. Mimořádná schůze byla přerušena, neboť vládní představitelé protlačili na 10:30 opět projednávání daňového balíčku. Zde opozici obviňují kvůli dlouhým projevům z obstrukcí. Hlasování tedy dnes pevně zařadili na středu 6. listopadu v 10 hodin. Ale podle lidovců je násilné přerušení rozpravy protiústavní a už avizovali, že jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud.
„Zrada na rodinách. Nehrajte si na to, že vám jde o lidi,“ komentoval události Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jednání totiž zahájila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) projevem, který trval necelou hodinu z celkových 90 minut, které poslanci na projednání rodičovského příspěvku měli.
Podle zástupců opozice by se sice během tohoto času bez problémů stihlo hlasovat o všech pozměňovacích návrzích, ale sama překladatelka tuto možnost dlouhým proslovem znemožnila, aby se o nich před schválením daňového balíčku nehlasovalo.
V dolní komoře tedy leží dnes hned dvě varianty. Širší zahrnuje plošné zvýšení příspěvku z 220 na 330 tisíc korun všem rodinám, které splňují zákonné náležitosti a vychovávají děti do čtyř let věku. Tuto variantu plošného navyšování rodičovského příspěvku podporuje kromě SPD i občanská demokracie, která pro něj hledala i podporu mezi ostatními politickými stranami.
Oproti tomu vládní omezená varianta prosazovaná šéfkou rezortu financí Alenou Schillerovou (ANO) by znamenala vyplacení vyššího příspěvku pouze těm rodičům, kteří rodičovský příspěvek doposud nevyčerpali. Což by snížilo počet rodin přibližně o dvacet procent, ale ušetřilo státnímu rozpočtu 2,6 miliardy korun.
Zástupci ODS ale dlouhodobě upozorňují na to, že by toto vyloučení určité skupiny mohlo být zároveň v rozporu s ústavním principem retroaktivity. Jejich další kritika pak míří především na vyjádření Schillerové, která i přes úvodní sliby, že rezort na zvýšení rodičovské peníze najde, přiznala potřebu dodatečných příjmů z připravovaného daňového balíčku. Podle opozice by tedy vláda pouze ráda zvýšila daně, aby mohla posléze financovat vlastní „rozhazovačnou politiku“.
Nutnost daňového balíčku ze strany Ministerstva financí vychází především z aktuálního zpomalování ekonomiky. Vládní rozpočty totiž dlouhodobě těžily z období ekonomického růstu. V důsledku aktuálního posunu hospodářského cyklu se tedy nyní rozhodla Schillerová příjmy navýšit, aby ufinancovala koaliční předvolební sliby.
„Nenechme se zmanipulovat tím, že pokud neprojde daňový balíček, tak na rodičovské příspěvky nebudou peníze. Příjmy do státního rozpočtu jsou enormní. Je tam kolem 150 miliard navíc, a je tedy zcela namístě, abychom se všichni ptali, kam jdou ty peníze,“ uvedla Alexandra Udženija (ODS) na páteční tiskové konferenci.
Že by rodičovská navýšena být měla, se ale shodnou politici napříč politickým spektrem. Zatímco před třemi lety odpovídala tříletá rodičovská průměrné mzdě, dnes je to přibližně polovina. I proto by občanská demokracie ráda prosadila dřívější schválení před projednáváním kontroverzního daňového balíčku.
Jenže vláda stále trvá na svém. Schillerová chce mít nejdříve jistotu, že získá dostatek financí na příští rok. Paradoxně s nimi počítá v připravovaném návrhu státního rozpočtu na rok 2020, který byl již schválen v prvním čtení. Zbytek pátečního jednání tedy zřejmě zasvětí projednávání daňového balíčku.
Pro jeho prosazení má sice vládní většina podpořená komunisty dostatek hlasů, ale opozice již avizovala dlouhou rozpravu, aby bylo hlasování odsunuto, a schválení se tak do konce kalendářního roku nestihlo. Aby se této variantě vládní poslanci vyhnuli, podařilo se jim prosadit procedurální návrh na pevné zařazení hlasování na pořad středeční schůze 6. listopadu v 10 hodin.
Podle předsedy lidovců Marka Výborného by byla tímto násilným přerušením rozpravy porušena Ústava. Připomněl zároveň obdobný případ hlasování o EET, kdy kabinet rovněž rozpravu přerušil a přistoupil rovnou k hlasování. Závěrem avizoval, že KDU-ČSL je připravena se v situaci, kdy nebude rozprava ukončená, obrátit i na Ústavní soud. Pro tento návrh předpokládají podporu z řad občanských demokratů, TOP 09, STAN či Pirátů.