Kdo viděl pondělní Interview ČT24, nestačil se divit. Obhájce podnikatelů, prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý se v tomto pořadu na ČT24 vyslovil pro „on-line pokladny“, centrální plánování vzdělávání, znehodnocování našich úspor, snížení počtu důchodců i výhody pro zahraniční investory na úkor českých firem.

Stávající vláda je nespokojená, že naše ekonomika roste zejména díky zahraničním investorům. Chce proto do budoucna zavést sektorovou daň, aby dividendy neodcházely z České republiky. Zahraniční kapitál se tak dříve či později z naší ekonomiky stáhne a ekonomika růst přestane, jak si asi socialisté společně s ANO a lidovci přejí. Jinak by nechtěli dárce našeho růstu pokutovat. Je navíc zvláštní, že se o poškození zahraničních investorů snaží zrovna politické strany, které lákaly a dodnes lákají ve velkém zahraniční investory daňovými úlevami a dalšími vábítky. Firmy se zahraničními vlastníky podle vládní studie hrají klíčovou roli při sbližování (byť pomalejším, než mnozí mysleli v devadesátých letech) naší ekonomické (životní) úrovně se západní Evropou.

FORUM 24 navíc obdrželo tento pracovní materiál k diskuzi nad těmito daňovými omezeními. Podle vládních úředníků mají být omezována zejména tzv. „síťová odvětví“. Jenže do těchto odvětví je zahrnut také maloobchod a velkoobchod. Je sice pravda, že se v běžné řeči hovoří např. o síti prodejen, z ekonomického hlediska se však vůbec nejedná o síťové odvětví. V takovém odvětví jsou firmy, které mají vysoké náklady na počáteční investici (např. stavba jaderné elektrárny nebo položení kabelů či potrubí), ale nízké náklady na připojení každého dalšího zákazníka. Typickými příklady jsou telekomunikace či plynárenství. V prodejnách však není obsloužení stoprvního zákazníka o mnoho levnější než obsluha předchozí stovky zákazníků.

Návrh na daň pro vybraná odvětví s vysokým podílem zahraničního kapitálu propagovaný zejména premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) je už na první pohled natolik nebezpečný, že ho nepodpořily ani odbory. Stávající vládní koalice však stejně už nechce do voleb dělat žádné daňové změny.

Podle Vladimíra Dlouhého bychom měli zahraniční kapitál na našem území podporovat, avšak primárně nikoli pomocí investičních pobídek. Měli bychom mít lepší podnikatelské prostředí, lepší vymahatelnost práva, lepší podmínky (např. telekomunikační infrastrukturu).

Pokud investiční pobídky mají všichni okolo, nemůžeme je podle Dlouhého úplně zrušit, ale měly by se dávat do odvětví, kde to nejlépe pomůže růstu české ekonomiky. Otázkou je, proč si prezident Hospodářské komory myslí, že by pro nás bylo nevýhodné zrušit pobídky pro zahraniční investory. Pokud je mají státy okolo nás, samy si škodí. Vybírají vyšší daně jen proto, aby na úkor domácí konkurence podpořili zahraniční investory, kteří by se u nich jinak neuchytili (nebo uchytili, ale pak je chybou jim poskytovat daňové úlevy nebo je jinak privilegovat).

Na českém trhu práce dnes možná, podle některých odhadů, chybí stovky tisíc zaměstnanců, ale tato čísla jsou jen obtížně měřitelná. Nechybí nám přitom jen zaměstnanci velkých firem, nýbrž i třeba střední podnikatelé. Hospodářská komora za takové situace podporuje získávání Ukrajinců, ale jen proto, že je lepší něco než nic.

Dlouhodobým systémovým řešením je však podle Dlouhého změnit vzdělávací systém a zlepšit učňovské školství a technické vzdělávání. Takový názor však zavání nesvobodným centrálním plánováním. Vláda (popř. vládní úředníci) vám řekne, jaké vzdělání budete v následujících desítkách let svého života nejvíce potřebovat, a takové vzdělání vám nabídne.

Pan Dlouhý také upozorňuje jako na problém trhu práce na nízkou mobilitu (malou ochotu cestovat) ze strany zaměstnanců. Např. v okrese Zlín nabízeli příspěvky na dopravu pro lidi ze severní Moravy (kde jsou v poslední době velké problémy s OKD kvůli uzavírání dolů i další problémy), ale nesetkalo se to s odezvou.

Dále pan Dlouhý doporučuje zkrátit délku vysokoškolského studia nebo také snížit množství tzv. „mladých důchodců“, tedy lidí, kteří jsou ochotni pobírat i nižší důchod, jen když mohou jít do důchodu o několik let dříve. Jenže opět, proč by měla taková rozhodnutí činit za lidi vláda? Proč by lidé nemohli chodit třeba i do výrazně předčasného důchodu, pokud je „ztráta“ v důchodovém systému zohledněna v nižších důchodech?

Dále pan Dlouhý varuje, že již zanedlouho budou moci Ukrajinci díky přístupovým dohodám s Evropskou unií pobývat na našem území bez víz jako turisté až 90 dní. Budou mít k dispozici 90 dní na kontaktování potenciálního zaměstnavatele a na dojednání tajných dohod. Pokud tedy mají české firmy o ukrajinské pracovníky zájem, zpružněme jim podmínky, jinak budou provádět totéž bez dohledu státu. Firmám podle něj dochází trpělivost a zbytečně bychom si jinak omezili předvídaný hospodářský růst. Mají zájem o zaměstnance a navíc budou pociťovat růst produktivity, takže mzdy porostou, bez ohledu na tlak na pokles kvůli levné pracovní síle z Ukrajiny.

Dále s potěšením uvádí, že jsme si v minulosti i v době obou porevolučních recesí (hospodářských poklesů) pohlídali růst mezd na úrovni růstu produktivity a navíc jsme v době recese na úrovni vlády příliš neutráceli.

Někteří podnikatelé si stěžují na on-line evidenci tržeb či kontrolní hlášení, Hospodářská komora však tato opatření prostřednictvím svého šéfa vítá, byť v případě EET nikoli výsledné provedení, kdy podle Dlouhého nebylo reagováno na některé rozumné výtky podnikatelů. Asi polovina členů Hospodářské komory je proti „on-line pokladnám“, protože přinášejí zbytečné náklady, a zbývající přibližně polovina je vítá, protože si od nich slibuje rovnější podnikatelské prostředí. Daní (včetně DPH) se asi opravdu vybralo procentuálně více, než rostla nominálně ekonomika. Kontrolní hlášení tedy, zdá se, funguje.

Hezky se však ukazuje, že Hospodářská komora hájí zájmy spíše větších podniků. Kontrolní hlášení je časově náročné (tedy nákladné), nemluvě o nutnosti komunikovat s finančním úřadem elektronicky. „On-line pokladny“ poškozují nejvíce nejmenší podnikatele, zejména ty, kteří podnikají třeba jen nárazově (o prázdninách, o víkendech apod.). Představují vysoké náklady, zbytečné komplikace (např. při dlouhém či „nevhodně“ načasovaném výpadku on-line spojení), ale také riziko likvidačních pokut i za pouhé opominutí či chybu zaměstnance a riziko zneužití cenných podrobných obchodních údajů (byť vládě nelze upřít, že se snaží toto riziko v rámci možností snižovat).

Faktory našeho úspěchu jsou podle Dlouhého především německá ekonomika, která solidně roste, a fakt, že jsme byli i v dobách hospodářského úpadku rozpočtově rozumní, za což si zaslouží díky vlády z let 2006 až 2012, byť si podle Dlouhého jinak zasluhují hodně kritiky. Pozitivní vliv podle něj měly i stále ještě probíhající devizové nákupy prováděné Českou národní bankou. Ty nákupy, kvůli kterým jsou znehodnocovány naše úspory (a tudíž podporováni spotřebitelé z ciziny nakupující české zboží a služby) Nakoupené cizí měny přitom leží do jisté míry „ladem“, takže na promarněných úrocích přicházíme odhadem o miliardy korun ročně, aniž by z toho měl kdokoli další prospěch.