Ruský diktátor Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Ozbrojené síly Ukrajiny způsobily Rusku velkou operační porážku a v rychlé protiofenzivě dobyly zpět téměř celou oblast Charkova. Přestože to válku okamžitě neukončí, obrací to její kurz, neboť bojová iniciativa je na straně Ukrajinců. Tak vidí současnou situaci na bojišti analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).
„Ruský prezident Vladimir Putin riskuje, že v tuto chvíli udělá běžnou, ale smrtelnou chybu, že příliš dlouho zdrží příkaz k vyslání posil do luhanského směru, čímž riskuje selhání ruské ‚obrany ‘ Chersonu nebo útočných operací kolem Bachmutu a Doněcku. Přitom se nepodaří stáhnout jednotky do pozic potřebných pro obranu před současnými ukrajinskými útoky v Luhanské oblasti,“ shrnují analytici situaci podle dostupných ověřitelných zdrojů.
Podle této analýzy se zdá, že tlak ukrajinských ozbrojených sil cíleně míří k tomu, aby Putina k této strategické chybě donutily a „těžily z téměř jakéhokoli rozhodnutí, které ruský prezident učiní“.
Tak značný úspěch ukrajinské ofenzivy byl podle ISW výsledkem obratného plánování a realizace kampaně, která zahrnovala snahy o co nejefektivnější využití západních zbraňových systémů, jako je HIMARS. „Ačkoli byly západní zbraňové systémy nezbytné, jejich přítomnost samotná by k zajištění úspěchu ozbrojených sil Ukrajiny nestačila,“ hodnotí kampaň ISW, podle kterého šlo především o pečlivě naplánovanou a dobře provedenou vojenskou operaci, při které se podařilo uvést ruskou armádu v omyl a více upozornit na protiofenzivu v Chersonské oblasti.
Ukrajinské osvobození Izjumu tak ukončilo vyhlídky Ruska na dosažení jakýchkoliv deklarovaných cílů v Doněcké oblasti, jsou přesvědčeni experti z ISW, kteří připomněli, že po ústupu z Kyjeva označila Ruská federace za primární cíl právě dobytí Luhanské a Doněcké oblasti.
„Ztráta Izjumu ohrožuje původní plán ruského tažení v této fázi války a zajišťuje, že Ruská federace nemůže dosáhnout rozhodujícího průlomu do Bachmutu nebo v Doněcké oblasti, pokud vůbec k takovému postupu dojde,“ domnívají se analytici s tím, že podle současného poměru sil na frontě je dobytí Bachmutu nepravděpodobné, protože ruské útočné operace v bachmutském směru, ale i v Doněcké oblasti „ztratily pro Moskvu jakýkoli skutečný operační význam a pouze plýtvají částí extrémně omezené bojové síly“.
Z analýzy rovněž plyne, že protiofenziva ozbrojených sil Ukrajiny v Chersonské oblasti není pouhou „kouřovou clonou k odlákání pozornosti“. Díky ní totiž Ukrajina získala několik důležitých bodů na západním břehu Dněpru a v této oblasti rozmístila významnou bojovou sílu. To by nedělala jen proto, aby sem odklonila ruské síly z jiných částí fronty.
Naopak to znamená, že díky tlaku ozbrojených sil Ukrajiny v Chersonské oblasti spolu s rychlou protiofenzivou u Charkova se ruská armáda ocitla „tváří v tvář strašlivému dilematu času a prostoru“. Rusku podle ISW pravděpodobně chybí záložní síly k dokončení formování nové obranné linie podél řeky Oskol. Analytici ISW naznačují, že by „zdravý rozum vyžadoval, aby útočníci stáhli síly z jiných sektorů fronty a vytvořili obranné linie východně od této řeky a pokusili se tak udržet hranici Luhanské oblasti nebo linii co nejblíže k ní“. Jenže ruské jednotky pokračují v útočných operacích u Bachmutu i v Doněcku, „jako by netušily, že to ohrožuje jejich síly v Luhanské oblasti“.
Američtí experti však konstatují, že ani současná ukrajinská ofenziva válku neukončí v horizontu dní či týdnů. Rychlé tažení na severovýchodě Ukrajiny nakonec skončí, až Rusové vytvoří novou obrannou linii, z níž možná zahájí i místní protiútoky. „K dokončení osvobození svého území bude muset Ukrajina provést další protiofenzivní operace – možná dokonce několik. A tak bude válka pravděpodobně pokračovat až do roku 2023,“ předpovídá analýza ISW.
