Česká republika bude moct jednotlivcům nebo subjektům dopouštějícím se závažného protiprávního jednání v mezinárodním kontextu zabránit ve vstupu na své území, v pobytu na svém území nebo bude moct zmrazit jejich majetek. Umožní to takzvaný Magnitského zákon, který ve čtvrtek schválil senát. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky.

V době, kdy se vláda Magnitského zákonem zabývala, navštívil Česko jeho duchovní otec, podnikatel a aktivista Bill Browder. Ten v 90. letech v Rusku založil hedgeový fond Hermitage Capital, který se brzy stal nejvýkonnějším fondem na světě. V roce 2005 byl ale ze země vypovězen a poté skupina policistů vyrabovala jeho moskevskou kancelář. S pomocí úředníků z finančního úřadu ze státní pokladny ukradli 230 milionů dolarů, které Browderův investiční fond zaplatil na daních.

Půjdu po lidech, kteří ho zabili

Sergej Magnitskij, po kterém je zákon pojmenovaný, byl právníkem Billa Browdera a podařilo se mu korupční spiknutí ve státní správě rozplést. Za to ale zaplatil životem. V roce 2009 po 358 dnech v ruském vězení zemřel.

 „O jeho vraždě jsem se dozvěděl další ráno a slíbil jsem jeho rodině i sobě, že odložím všechny své aktivity a budu se soustředit na to, že půjdu po lidech, kteří ho zabili, aby čelili spravedlnosti,“ popsal Browner letos v červnu na akci v                   Černínském paláci, které se zúčastnil i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

„Zabili ho, protože odkryl únik 230 milionů dolarů. Tyto peníze nezůstaly v Rusku. Kupují si za ně domy ve Francii, zřizují si účty v Londýně, kupují nemovitosti v Karlových Varech. Řekl jsem si, že pokud můžeme zmrazit jejich majetek a přestat udělovat víza, tak to není totální spravedlnost, ale je to lepší než nic,“ dodal Browner.

Vladimir Putin se mohl zbláznit

V roce 2012 přijaly Magnitského zákon jako první na světě Spojené státy americké. „Vladimir Putin se z toho mohl zbláznit a jako odplatu zakázal adopci ruských sirotků americkými rodinami,“ popsal Browner.

Spojené státy přijaly Magnitského zákon v roce 2012. Následně se přidala Velká Británie a Kanada a celkem už zákon přijalo 34 zemí. Kromě České republiky, kde schválení závisí na podpisu prezidenta Miloše Zemana, se jím v Evropské unii řídí také Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Osm let po USA Rada Ministrů zahraničních věcí Evropské unie přijala usnesení o zavedení sankcí proti osobám porušujícím lidská práva, které vychází právě z Magnitského zákona.

„Viktor Orbán, který je považován za blízkého přítele Vladimira Putina, jeho přijetí vetoval hned několikrát. Další problém je, že vrahové Sergeje Magnitského nejsou na sankčním seznamu Evropské unie. Lidé, kteří ho zabili, jsou sankcionovaní v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii, Estonsku a Litvě, ale nejsou sankcionováni v České republice,“ řekl Browner novinářům v Černínském paláci. Jména, která by se na českém seznamu mohla objevit, ale ministr Lipavský ještě v červnu nechtěl komentovat.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Fakt, že Vladimira Putina naštvalo přijetí Magnitského zákona americkým senátem, podle Brownera ukazuje, že sankce mají na Ruskou federaci dopad, i když to tvrdí pravý opak. „Putin říká, že nás to bolí víc než je. Jak nás ale bolí zablokování peněz zkorumpovaných úředníků? Vůbec nás to nebolí. Bolí to je. Vytváří to mezi nimi strach, protože v momentě, kdy jsou přidáni na sankční seznam, jejich život je v podstatě u konce. Nemůžou utrácet peníze, mají problémy s cestováním,“ uvedl Browner.

Cílem podle něj je, aby zákon přijaly všechny právní státy. „Nepomohlo by mít na seznamu Čínu, protože se snažíme sankcionovat i čínské úředníky. Které právní státy stále nemají Magnitského zákon? Nový Zéland, Švýcarsko, Japonsko, Jižní Korea. To je asi všechno, máme skoro všechny.“

Jde po mně ruská policie

Kvůli jeho lobbování za přijetí Magnitského zákona na něj Rusko osmkrát vydalo mezinárodní zatykač. I proto se necítí bezpečně při cestování do mnoha států. „O mém příjezdu jsme dlouho jednali, než jsem se cítil bezpečně sem jet. Česko má prezidenta, který otevřeně podporoval Putina. Vlastním dům v Jihoafrické republice a několik dekád jsem tam nebyl. Bylo mi doporučeno, abych tam nejezdil, protože by to mohlo skončit mým zatčením.“

Jak sám Browner přiznal, dříve byl podporovatelem politiky Vladimira Putina. „V prvních letech vlády byl trochu technokratický. Dělal reformy a já jsem mu fandil. V Rusku je 22 oligarchů, kteří kontrolují celou zemi. Putin nechal zavřít nejbohatšího Michaila Chodorkovského. Říkal jsem si, jeden je dole, 21 jich ještě zbývá. Ostatní oligarchové se ho ptali, co mají udělat, aby je nezatkl. Řekl, že chce 50 procent a v ten moment se stal nejbohatším mužem na světě,“ popsal v červnu letošního roku Browner.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Chybí už jen podpis prezidenta

Český senát schválil takzvaný Magnitského zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Česká republika jim bude na jeho základě moct například zabránit ve vstupu na své území nebo v pobytu na něm nebo zmrazit majetek. Zákon podpořilo 53 z 65 přítomných senátorů a svým podpisem ho musí schválit ještě prezident Miloš Zeman.

O zařazení na sankční seznam České republiky bude podle jeho znění rozhodovat vláda na návrh ministerstva zahraničí. Zákon umožní využívat i jiné postihy než ty, které jsou uvedeny na sankčním seznamu Evropské unie.

Kabinet Petra Fialy (ODS) v programovém prohlášení předpokládal přijetí takzvaného Magnitského zákona pro lepší vymahatelnost ochrany lidských práv do konce příštího roku. Přípravu předlohy urychlila ruská invaze na Ukrajinu. Podobné zákony mají z unijních zemí Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko. Zákon stanoví podmínky zápisu subjektů na vnitrostátní sankční seznam a postup přípravy návrhů na zařazení subjektů na unijní sankční seznam z českého podnětu.