Alena Schillerová a Andrej Babiš (oba ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Středeční mimořádná schůze Poslanecké sněmovny se nesla ve znamení pokračujícího trápení kabinetu v čele s šéfkou rezortu financí Alenou Schillerovou (ANO). Vláda naslibovala na příští rok vyšší penze, mateřskou nebo rodičovou, ale rázem zjistila, že jí chybí dostatek prostředků, aby všechno ufinancovala. Ministerstvo financí tedy připravilo daňový balíček, který by přinesl do státní kasy kolem 10 miliard korun. Ale samotné hlasování bylo opět odsunuto.
Vládní většina podpořená komunisty sice disponuje i dostatkem hlasů na jeho schválení, ale opozice již dříve avizovala mimořádně dlouhou diskuzi. Jejím úvodním cílem bylo přesunout schvalování na příští kalendářní rok. Jenže to by značně zkomplikovalo situaci na samotném Ministerstvu financí, protože s plánovanou legislativní úpravou daní počítá již státní rozpočet na rok 2020, který byl v říjnu schválen v prvním čtení.
Na začátku schůze si vzal slovo šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, který navázal na projev z minulého týdne a probral během téměř tří hodin jednotlivé body zákona. „Nemůžete čekat, že budeme rychle hlasovat pro zvyšování daní. Vaši voliči si to možná přejí, ale naši ne a my budeme hájit jejich zájmy,“ obrátil se na kolegy ve vládních lavicích.
Návrh by totiž vedle zvýšení daně na alkohol, tabákové výrobky či hazard zavedl nově i kontroverzní zdanění technických rezerv pojišťoven. „Máme tu jediný segment ekonomiky, který si může již dvacet let tvořit daňově uznatelné rezervy bez jakéhokoliv omezení. To nemá žádná jiná právnická osoba,“ trvá na svém Schillerová. Ale kritici dlouhodobě namítají, že by to oslabovalo odolnost českého finančního sektoru vůči mimořádným situacím a možným krizím. „Jde o velké nebezpečí,“ apeloval dříve na poslance Miroslav Kalousek (TOP 09).
Na druhou stranu na zvýšení rodičovského příspěvku panuje shoda napříč politickým spektrem. Jenže vláda podmiňuje jeho schválení právě dřívějším hlasováním o daňovém balíčku. Aktuálně se tedy zástupci opozice i vlády navzájem obviňují z toho, že si berou rodiče jako rukojmí.
Samy nevládní strany připravily i velké množství pozměňovacích návrhů. V dolní komoře tedy nyní leží například návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti nebo superhrubé mzdy. Ta byla paradoxně zavedena během období vlády opozičních stran, které nyní rovněž prosazují její zrušení.
Ale hlavním cílem zůstává vládní snaha zafinancovat veškeré navyšování sociálních příspěvků. Líbí se jí tedy i příjmy plynoucí z dřívějšího zvyšování daní ze strany opozice, kterou za to dnes zároveň vesele kritizuje. De facto by návrh tedy znamenal pouze další přerozdělování peněz mezi různými skupinami obyvatel.
Vláda nyní trvá na hlasování o daňovém balíčku v původním znění. I přes původní argumenty o ochraně zdraví občanů, začíná být tedy čím dál jasnější, že rezortu financí šlo od počátku pouze o nárůst příjmů směřujících do státního rozpočtu.
Středeční rozprava následně skončila ve 14 hodin. Podle očekávání nebyli zástupci opozice ochotni hlasovat o vládním daňovém balíčku během mimořádné schůze, která byla svolána ze strany samotných vládních představitelů. V tomto případě by totiž mohl kabinet vyjít z celé situace jako jednoznačný vítěz, který si prosadil svoje.
Na základě původních předpokladů bude projednávání pokračovat v pátek 1. listopadu v 10:30. V tento den sice již od devíti hodin začíná mimořádná schůze o zmiňovaném rodičovského příspěvku, ale její program pravděpodobně schválen nebude.
Svolání iniciovali občanští demokraté, kterým se podařilo nasbírat dostatek podpisů na její konání, jenže vláda stále odmítá zahájit rozpravu na toto téma před daňovým balíčkem. Zde budou tedy nevládní poslanci v pozici, kdy by mohli „svolit“ k hlasování o zvyšování daní, aby se i debata o samotné rodičovské posunula vpřed.
