Přestože členové ČSSD v referendu potvrdili, že se chtějí účastnit vládního angažmá, stále se ještě čeká, co řeknou komunisté. Pro někoho je stále situace dramatická, ale opak je patrně pravdou. Takovou šanci zase spoluvládnout bolševici neměli téměř třicet let a rozhodně si ji nenechají uniknout kvůli nějakým drobnostem, které by se jim v Babišově mocenském plánu nelíbili.

S mizerným volebním výsledkem a patnácti poslanci nemají bez spolupráce s hnutím ANO komunisté žádnou šanci jakkoliv ovlivňovat směřování naší země. A to setsakra chtějí. Dřív to nešlo a vzhledem k současné atmosféře ve společnosti, kde stále kolem 30 procent voličů neprocitlo z omámení Babišovým hnutím, není ani moc reálné, že by své bývalé spolustraníky potřeboval designovaný premiér v budoucnu.

Komunisté tak stojí na křižovatce, na níž si nemohou dovolit váhat, kam zahnout. Jednoznačně musí za Babišem, tedy podpořit jeho vládu a doufat, že dostanou dárky, které jim šéf hnutí ANO nasliboval. Vojtěch Filip a někteří jeho spolustraníci sice prohlašují, že mají seznam věci, které musí nový vládní kabinet splnit, ale dá se předpokládat, že se nejedná o požadavky, které není možné dále diskutovat, nebo se jedná o body, u nichž už dávno vědí, že jsou předem splněny, neboť má na nich Babiš stejný zájem jako oni.

Názorový střet nenastane, i když se obě vyjednávací strany dozajista budou snažit budit na veřejnosti dojem, že jednání o podpoře vlády jsou vypjatá a designovaný premiér není tak úplně komunista. To by mu totiž mohlo poškodit jeho mediální obraz, což je pro Babiše věc nepřípustná. Jakákoliv demonstrace nebo projev nevole občanů mu totiž přidělává vrásky a nerad je vidí. Stále si totiž uvědomuje, že zatím jeho moc není absolutní a je třeba voliče krmit, aby i nadále věřili pohádce o hodném strýčkovi, který spasí naši zemi.

Ve skutečnosti se ovšem mění režim, který se pozvolna začíná podobat tomu, kterého jsme se snažili po roce 1989 zbavit. Rychle jsme však zapomněli a instalovali jsme si do čele země lidi, kterým jde v první řadě o jejich prospěch, a zájmy občanů jsou jim zcela jedno.