Deficit státního rozpočtu stoupl z červnových 265,1 miliardy Kč na bezmála 280 miliard Kč. Jeho celkové příjmy stouply meziročně o 19,3 miliardy na 836,3 miliardy korun. Výdaje ke konci července vzrostly na 1,1 bilionu korun. Jde tak o nejhorší červencový deficit v historii samostatné České republiky (od roku 1993).

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že by rozpočet měl na konci roku skončit ve schodku zhruba 420 miliard, v čemž se shoduje s řadou expertů, jelikož jejich predikce se nejčastěji pohybují také okolo 400 miliard. Na příští rok ale vláda plánuje další obří schodek – 390 miliard – a již zmiňovaný bývalý předseda TOP 09 to pokládá za „rozpočtový zločin“. S konsolidací veřejných financí to nemá nic společného a tímto tempem zadlužování narazíme na dluhovou brzdu ve výši 55 % HDP již v roce 2024, jak předpokládá Národní rozpočtová rada. Poté ministerstvo financí bude muset předložit přebytkový či vyrovnaný rozpočet.

Dále čtěte

Vracíme Čechům noviny. Předplaťte si Týdeník FORUM

Jestli i vám od doby, kdy předseda vlády vzal Čechům dva klíčové deníky, institut papírových novin chybí, máte právě nyní…

Vláda sice představila svůj konvergenční program na ozdravení veřejných financí, ale ten je dle mnoha expertů nedostatečný a náraz na dluhovou brzdu by nijak nezastavil. Vezmeme-li v potaz, že Německo předložilo návrh státního rozpočtu na příští rok po přepočtu na velikost ekonomiky s více než dvakrát nižším deficitem, je žádoucí představit i náš věrohodný plán na konsolidaci. V opačném případě to pro nás bude znamenat zhoršení našeho ratingového výhledu od některé ze světově uznávaných agentur (například Moody’s či Fitch), což bude mít za důsledek i zhoršení samotného ratingu.

Následně to poznamená úroky z dluhopisů jejich zvýšením, což se promítne do konečných výdajů státního rozpočtu na obsluhu státního dluhu. Na rok 2021 očekává ministerstvo financí 52,9 miliardy na financování dluhu, na rok 2022 ze střednědobého výhledu 49,6 miliardy a v roce 2023 51,6 miliardy. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská ale jako reálnou částku na obsluhu dluhu vidí 100 miliard korun již v roce 2023, a to i kvůli zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Je téměř jisté, že tyto výše zmíněné výdaje budou mít vliv na jiné kapitoly státního rozpočtu.

Jak z toho ven?

Koalice SPOLU cílí na škrty na výdajové straně ve státní správě a například Piráti a Starostové chtějí zlepšit výběr daní, více zdanit těžbu nerostných surovin, zavést digitální daň a část svých slibů financovat z ekonomického pokoronavirového růstu. Dle ekonoma Lukáše Kovandy ale žádná z politických stran či koalic nenabízí ve svých programech uspokojivá řešení.

Miroslav Kalousek tvrdí, že 200 miliard z velikosti deficitu nesouvisí s koronavirem a nová vláda se tak bude muset postarat o jejich financování. Dle jeho slov zmíněných 200 miliard jde teoreticky financovat z úspor na výdajové straně rozpočtu (pravicové řešení), ale i z dalších příjmů například zvýšením daní (levicové řešení). Odhaduje však, že se nakonec bude jednat o mix obou opatření. Dodává také, že nedokáže odhadnout konec tohoto „mejdanu“ díky možnosti půjčovat si levně z důvodu expanzivní politiky centrálních bank.

Variant, jak spořit na výdajové straně a jak získat finanční prostředky na příjmovou stranu státního rozpočtu, je hned několik. Studii na toto téma vypracovala Raiffeisenbank a přináší hned několik možností, jak finanční prostředky získat zpět do rozpočtu.

Příjmová strana:

• Daň z příjmu fyzických osob zvýšit na 20-21 % při ponechání slevy na poplatníka (+110 mld.)
• Snížit sazbu sociálního pojištění hrazeného firmami (-36 mld.)
• Vrátit snížení daně z nafty (+6 mld.)
• Postupně zvyšovat „zelené“ daně (+10 mld.)
• Eliminovat výjimky osvobození od daní (+12 mld.)
• Prodej zbytného majetku (+1 mld.)
• Zkvalitnění řízení státních firem (agresivnější dividendová politika) (+5 až 10 mld.)
• Minimální korporátní daň 15 % (+2,5 mld.)
• Navýšit spotřební daně na spotřebu zatěžující zdraví a klima (+10-20 mld.)

Výdajová strana:

• Zlepšit čerpání EU fondů (podíl EU fondů na veřejných investicích zvýšit ze současných 45 % na 60 %) (+40 až 50 mld.)

• Snížit dotace (např. polovinu z nich nahradit financováním projektů z NGEU především v energetice) (+39 mld.)
• Zmrazit mzdy zaměstnancům vládních institucí na úrovni roku 2021 (+28 mld.)
• Zamezit jednorázovému zvyšování transferů obyvatelstvu nad rámec zákonné valorizace (+15 mld.)
• Snížení stavu „úředníků“ o 1 %, tj. o 2006 (z 200 552; ne pedagogů, ozbrojených a obranných složek) (+1 až 1,5 mld.)
• Zrušení selektivní slevy na jízdném (+6 mld.)
• Úspory za nákupy (modelově o 10 %) (+1,8 mld.)
• Úspory na nájmu a energiích za sdílená pracovní místa (modelově o 15 %) (+1,5 mld.)

Zdroj: Raiffeisenbank, twitterový účet Heleny Horské

Budoucí vládu čeká nelehký úkol, jelikož bude muset znovu nasměrovat veřejné finance na správnou trajektorii. Stále jsme mezi nejméně zadluženými zeměmi Evropské unie, ale dynamika zadlužování je obrovská. Česká republika nyní potřebuje sestavit plán konsolidace a zastavit nekontrolovaný pád veřejných financí. Jakékoliv škrty na straně výdajů či příjmů budou politicky nepopulární, ale v tuto chvíli jsou nanejvýš potřebné. V opačném případě zadlužení poroste a v konečném důsledku tím bude poznamenána celá společnost.