Ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček narazil se svým záměrem prodloužit stav nouze nejméně do května. Premiér Babiš už dal najevo, že s tím nesouhlasí, stejně jako opozice. Hamáček s očividnou nechutí ustoupil a myje si ruce. Koaliční rozepře se prohlubují.
Vláda předvádí licoměrné divadlo. Premiér Andrej Babiš veřejně prohlašuje, jak krize vládu sblížila. „Moje komunikace s panem Hamáčkem je velice dobrá, řešíme plno věcí společně,“ svěřil se před několika dny. Ministryně financí Alena Schillerová šla ještě dál, když prohlašuje, že vztahy s ČSSD jsou lepší než kdykoli předtím. To všechno jsou jen vyfabrikované lži, nemající oporu v realitě.
Spory na pokračování
Ostré spory mezi členy vlády ANO a ČSSD kvůli řešení pandemie koronaviru probíhají od počátku března, kdy Babiš odmítl Hamáčkem navrhované vyhlášení nouzového stavu. Došlo k němu o deset dní později. Od té doby probíhají střety kvůli další strategii a odpovědnosti za poruchy v dodávkách ochranných pomůcek.
V poslední době je viditelné, že šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček nadále hájí plošná omezení, dramaticky zasahující do života společnosti. Uvolňování vládních restrikcí mu příliš nevoní, ačkoli k němu dnes přistupují i ty evropské země, které je zavedly později než Česká republika.
Koaliční sváry se nyní naplno rozhořely kolem druhého prodloužení stavu nouze. Vláda jej napoprvé ve Sněmovně uhrála do konce dubna, ačkoli žádala 11. květen. Hamáček už tehdy avizoval, že mu tento termín stačit nebude, a znovu požádá o jeho nastavení, jinak by nastaly „velké komplikace“.
Dopis premiérovi
Hamáček na tom trval i po posledním zasedání Ústředního krizového štábu. Podivné koaliční poměry dokládá skutečnost, že téhož dne (20. 4. 2020) poslal premiérovi dopis, kde svůj postoj obhajuje. Zveřejnil ho okamžitě poté, co nebyl vyslyšen.
„Jakožto člen vlády odpovědný za krizové řízení, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém sděluji, že mají-li být pozitivní výsledky dosavadního enormního úsilí směřujícího k eliminaci pandemie nemoci COVID-19 zachovány, respektive zmnoženy, je zcela nezbytné nouzový stav prodloužit,“ uvedl šéf ČSSD.
Premiér Babiš další prodlužování současného stavu odmítl, což oznámil o den později v televizi Prima. „Nevidíme k tomu žádné důvody,“ sdělil i za další ministry ANO. Podle kuloárových informací nepodpořila při orientačním hlasování prodloužení stavu nouze drtivá většina poslaneckého klubu ANO.
Na Babišova slova reagoval Hamáček na sociálních sítích. Až příliš nápadně dal najevo, jak si alibisticky myje ruce. Naznačil, že se koaliční partner rozhodl bez vědomí Ústředního krizového štábu, který tak ztrácí smysl své existence.
„Při povodních bylo vždy pravidlem, že krizová opatření se ruší až v případě, kdy začne klesat voda a přestalo pršet. Případy koronaviru zatím stále rostou, i když pomalu… Tak zásadní věci by se měly nejprve prodiskutovat s odborníky a pak na vládě. ANO však má většinu a s tím související větší odpovědnost,“ uvedl v dopise.
Ukončíme centrální dodávky
„Pokud si pan premiér nepřeje pokračování nouzového stavu, nemá smysl o prodloužení žádat. Zadám na ministerstvu vnitra pokyny k přípravě ukončení centrální distribuce ochranných pomůcek k 30. 4. s tím, že se od 1. 5. budeme řídit všichni standardním postupem podle zákona o zadávání veřejných zakázek,“ pokračuje Hamáček.
V praxi to podle něj znamená, že zdravotnictví zabezpečí ochranné pomůcky i testování, kraje a ostatní instituce si zajistí materiální i personální kapacity. „Policie, vojáci i hasiči se mohou vrátit ke své práci,“ uzavřel, a zbavuje se tak odpovědnosti za následující vývoj.
Hamáčkova reakce je nepřiměřená a hraničí s vydíráním. Šéf Ústředního krizového štábu dává až příliš okatě najevo, jak se mu nelíbí, že ztratí svůj dočasně získaný vliv a kontrolu nad neprůhlednými obchody zejména z Číny, omlouvané výjimečným stavem. Letecký most za miliardy korun organizuje se členem krizového štábu Jaroslavem Tvrdíkem a pod patronátem prezidenta Zemana, který Hamáčkovy kroky podporuje.
Zákon o veřejných zakázkách přitom umožňuje výjimky, které lze posílit i rychlou novelou zákona, umožňující vybírat dodavatele přímo, ale pod větší veřejnou kontrolou.
Hamáček tak jen mlží, že by musela být vypisována výběrová řízení, „která by se musela vyhodnotit včetně všech odvolání, a to je proces na několik měsíců“. Současně ovšem paradoxně platí, že standardní výběrová řízení trvající i několik měsíců vláda vypisuje i ve stavu nouze pro dodávky domácích výrobců, kteří jsou upozaďováni.
Hamáček nemá plán
Šéf ČSSD nenabízí představu, jak dlouho by měl nouzový stav trvat. Pokud naznačuje, že dokud potrvá epidemie, mohou to být i dlouhé měsíce. Jak uvádí, po celou tu dobu mu nouzový stav umožňuje „aplikaci specifických nástrojů, zvláštních postupů, razantního využití osob a materiálu a s tím spojeného zásadnějšího, leč nutného omezení základních lidských práv s cílem eliminovat hrozbu“.
Ani v tom nemá úplně pravdu, jelikož i zákon o ochraně veřejného zdraví, podle kterého dnes vláda postupuje, má dostatek nástrojů, jak řešit průběh epidemie. Hamáček má dnes spojence jen v KSČM, která iniciativně navrhla prodloužení nouzového stavu do 17. května.
Vládní spory se navzdory mediálnímu chlácholení ze strany ANO stupňují. Premiér Babiš zřejmě tuší, že dlouhodobější trvání na mimořádném režimu s tvrdými dopady na ekonomiku a kvalitu života ztrácí u nemalé části veřejnosti podporu. Z jeho pohledu Hamáček v nezaměnitelné rudé mikině svoji úlohu splnil a nastal čas ho zase stáhnout z přední mediální linie.
Problém však spočívá i v tom, že pokud měla vláda k zavedení přísných restrikcí zpočátku objektivní důvody, dnes není po šesti týdnech nouzového stavu schopna mnohým poškozeným podnikatelům i rodinám rychle a účinně pomoci, a ohrožuje tak jejich budoucnost.
Při pohledu na koaliční disharmonii jsou jen mizivé důvody k optimismu, zda je Babišova vláda schopna přechod k normálu rozumně zvládnout, tím spíše bez destrukce veřejných financí.
