Optimistické předpoklady končící vlády, že zavádění byrokratických nástrojů typu EET nebo protikuřáckého zákona provoz služeb v pohostinství nepostihne, se nenaplňují. Podle údajů Asociace hotelů a restaurací a Plzeňského prazdroje letos největší měrou přispěly ke snížení vytočeného piva o čtvrtinu a zavření 3000 hospod.

Takhle to dopadá, když do svobodného tržního prostředí vstoupí státní byrokracie. První vlna EET týkající se ubytování a restauračních služeb odstartovala loni v prosinci a přísný protikuřácký zákon letos koncem května. Souběh nových povinností a restrikcí velmi rychle přinesl své ovoce.

Propad točeného piva

Zatímco si vládní propaganda nové regulační zákony pochvaluje, exministr financí Andrej Babiš dokonce hovořil o nárůstu počtu hospod, pravý opak je pravdou. Naplňují se obavy mnoha lidí z branže, kteří očekávali zhoršení své situace, která jim komplikuje, ne-li definitivně znemožňuje pokračovat v podnikání.

[ctete postid=“168492″ title=“Babiš zve Fialu do vlády, zatímco se objímá s komunisty a Okamurou“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/Vondráček-Babiš-385×230.jpeg“ excerpt=“Andrej Babiš předvádí další nevěrohodné divadlo. Popírá, že existuje mocenský pakt “ permalink=“http://forum24.cz/babis-zve-fialu-do-vlady-zatimco-se-objima-s-komunisty-a-okamurou/“]168492[/ctete]

Nepříznivé signály v zasaženém sektoru byly zaznamenávány v průběhu celého letošního roku, zesílily však s přicházejícím podzimem. Odbyt piva letos meziročně poklesl nejvíce za předchozí roky, přičemž v září dokonce o 24 procent, kdy končil provoz letních zahrádek.

Takto skokový propad zájmu a s tím související sílící přechod k lahvovému pivu nemůže být v žádném případě vyvolán jen přirozenou změnou chování zákazníků, jejich motivace zásadně ovlivnil stát.

„Premiant“ střední Evropy

Zavedení EET přispělo ke zvýšení cen jídel a nápojů a dílo dokončil na středoevropské poměry nezvykle přísný protikuřácký zákon, který hospodským přináší řadu nových povinností. Jana Pikardová z pivovaru Heineken k tomu uvádí, že v řadě zemí Evropy, například v Německu, Rakousku, Polsku nebo Chorvatsku, není zákaz kouření tak striktní jako u nás.

K tomu se přidávají problémy s pracovní silou, částečně vyvolané vládou nařízeným zvyšováním minimální mzdy, zákaz hracích automatů a další byrokratické předpisy a nařízení, umocněné rostoucím počtem kontrol.

Dopady se liší případ o případu a rozdíl pochopitelně pociťují do té doby nekuřácké a (částečně) kuřácké podniky. Jestliže se výpadky tržeb těch druhých až o desítky procent dařilo zpočátku aspoň částečně nahrazovat zahrádkami, se zhoršujícím se počasím začal mnohým dalším docházet dech.

Konec 1500 hospod s „plzeňským“

Přímo s tím souvisejí údaje pivovarského lídra Plzeňského prazdroje zveřejněné v Lidových novinách (21. 11. 2017), který zásobuje téměř polovinu z 32 tisíc tuzemských pohostinství. Jeho průzkum poskytl zatím nejpřesnější a nejrozsáhlejší data o vlivu nových regulací na tuzemský trh.

Z výsledků vyplývá, že úplně svou činnost letos ukončilo 1500 odběratelů, přičemž nejsou započítány ty hospody, které přešly ke konkurenci. Nejvíc podniků zavřelo v méně lidnatých venkovských regionech, jako je Vysočina, Jihočeský kraj a jihozápad Plzeňska.

Celkové dopady na hospodský trh v České republice signalizují konec až 3000 hospod, tedy každé desáté – a to ještě jen těch, které čepují pivo. Každý rok přitom docházelo k tržním pohybům, kdy část pohostinství končila a jejich počty nahrazovaly nově otevřené provozy. Letos poprvé došlo k citelnému poklesu.

„Řada podniků, zejména těch, kde se i vaří, a těch ve větších městech, se dokáže se situací vyrovnat. Kritická situace je v malých obcích, kde vadí nejvíc zákaz kouření a EET,“ shrnuje průzkum obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.

Konec venkovských hospůdek

Přes polovinu zavřených pohostinství tvoří venkovské hospůdky „čtvrté cenové skupiny“. Typickým příkladem je Olbramov na Tachovsku, kde byly podle starostky Mirky Válové poslední ranou, v souladu s průzkumem, EET a zákaz kouření. „Takhle už hospodu neuživíte. Chystáme se ji provozovat jako klub, aby se nás pár místních ještě mělo kde scházet, ale ví bůh, jestli i tak vyděláme aspoň na provoz.“

„Je prokazatelné, že odliv z hospody je, řekl bych z padesáti procent, ale zima to může ještě zhoršit,“ dodává starosta Kostelce na Tachovsku František Trhlík, zobecňující obavy a vyhlídky stovek či tisíců dalších podnikatelů.

Závěry průzkumu Plzeňského prazdroje potvrzuje prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. „I naše zjištění potvrzují až desetiprocentní úbytek pohostinských zařízení. Hlavně vesnické hospody, které jsou tam prakticky jediným místem společenského setkávání a přitom nemají moc jiných možností, jak zastavit propad tržeb, je třeba nějakým způsobem podpořit.“

Východiskem socialistické dotace?

To se děje v době slušného růstu ekonomiky a spotřeby domácností. Na vině je tedy v první řadě aktivita vlády v čele s ministerstvem financí a zdravotnictví, které prosadily svoje „bohulibé“ záměry. Jelikož se hnutí ANO od všech negativních důsledků vládní politiky úspěšně distancuje, odnesla je úbytkem přízně hlavně ČSSD.

[ctete postid=“166324″ title=“Přes EET nejede vlak, tvrdí Babiš. Ohrozit ji ale může parlament“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/EET-Babiš-volby-385×230.jpeg“ excerpt=“Tři týdny po volbách se nerýsuje podpora Babišově vládě ani dohoda na rozložení sil “ permalink=“http://forum24.cz/pres-eet-nejede-vlak-tvrdi-babis-ohrozit-ji-ale-muze-parlament/“]166324[/ctete]

Skepsi potvrzuje i nedávný průzkum agentury Focus, podle kterého si 58 procent lidí nemyslí, že nový protikuřácký zákon přinese něco pozitivního. Liší se tak od opačně vyznívajících výzkumů placených ministerstvem zdravotnictví.

Končící Babišova a Sobotkova vláda nenavrhla k nápravě chybných plánů nic lepšího, než hospody (a obchody) postižené byrokracií, kterou jim sama naservírovala, socialisticky dotovat z kapes daňových poplatníků.

Její tlak na malé podnikatele je největší od Listopadu 1989 a téměř to vypadá, že jejím zájmem je zaměstnat co nejvíce lidí za nízké mzdy ve velkých korporacích. Menšinová vláda Agrofertu i z tohoto důvodu žádnou změnu k lepšímu nabídnout nemůže, protože Andrej Babiš žádnou z výše uvedených byrokratických překážek rušit nehodlá.