Vládní koalice řeší zavedení takzvané minimální srážky ze mzdy pro lidi v exekuci, jak po něm volá exekutorská komora. Neziskové organizace ale návrh kritizují, podle nich tvrdě dopadne na nejchudší a přivede je to do ještě větší nouze, jelikož by platili víc než nyní. Kvůli návrhu obeslala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková poslanecké kluby s žádostí o revizi.
„Chudoba v naší zemi ohrožuje více než 29 % domácností s dětmi. V tuto chvíli je velmi reálně diskutován návrh na zavedení tzv. fixní srážky v exekuci, který může situaci mnoha rodin s dětmi v naší zemi ještě výrazně zhoršit. Připomínám, že Česká republika se zavázala naplňovat Úmluvu o právech dětí a řadu dalších lidskoprávních závazků. Zavazujeme se v nich garantovat právo na bezpečné a stabilní dětství i těm dětem, které se narodily do rodin znevýhodněných a oslabených. Bezpečné dětství je cesta ke stabilní a funkční společnosti. Děti ze stabilního prostředí mají šanci naplnit svůj vzdělávací potenciál a vyrůstat v odolné, zdravé dospělé. Budou schopny plnit svou roli v rodině, ve vztazích a aktivně se zapojovat do běžného života,“ upozornila zmocněnkyně.
„Dovolila jsem si proto obeslat všechny poslanecké kluby s žádostí o revizi zamýšleného návrhu. Budu vděčná, když politická reprezentace svůj záměr ještě značně přehodnotí ve prospěch znevýhodněných dětí a rodin v naší zemi. Investice do stabilního dětství se nám výrazně vyplatí. Děti z nestabilního, vysoce stresového prostředí jsou ohrožené nejen školním neúspěchem, ale také předčasným odchodem ze vzdělávání, rozvojem vážných duševních onemocnění, drogových závislostí a nemalá část z nich v dospělosti čelí rovněž bezdomovectví a kriminalitě. Tomuto je potřeba účinně bránit,“ uvedla s tím, že dobrá sociální politika a podpora znevýhodněných dětí a rodin jsou nejen etické, ale také ekonomicky výhodné.
Dodala, že nesouhlas s návrhem vyjádřila ve společném prohlášení také řada neziskových organizací, včetně Člověka v tísni, Institutu prevence a řešení předlužení nebo Rubikon centra. Podle nich by fixní srážka prolomila zákonnou nezabavitelnou částku a umožnila srážet peníze i nízkopříjmovým dlužníkům včetně třeba invalidních a starobních důchodců. Efektivnější cestou k vyšší vymahatelnosti dluhů by podle organizací bylo výraznější zvýšení minimální mzdy a lepší postihování práce načerno.
Podle návrhu, který míří na vládu, by se dlužníkovi vždy strhla ze mzdy určitá minimální částka bez ohledu na výši příjmu. Aktuálně se vede diskuse o tom, že by tato částka činila deset procent minimální mzdy, tedy 1890 korun. U ekonomicky zranitelných osob by to bylo šest procent (1134 Kč).
Nezabavitelná částka na nezbytné životní náklady v posledních dvou letech rostla v důsledku razantního zdražování energií. Koncem loňska nezabavitelná srážka ze mzdy byla 13 638 Kč pro dlužníka a zvyšovala se o 3409,50 Kč za každého člověka, kterého dlužník vyživoval. Exekutorská komora v listopadu uvedla, že u dlužníků, kteří mají manžela či manželku a dvě děti, se nezabavitelná částka dostala na 23 867 Kč, což výrazně omezuje výši sumy, z níž může být dluh uspokojen.
Neziskové organizace ale poukázaly na to, že od počátku letoška se nezabavitelná částka pro dlužníka snížila o více než 900 korun, a vládní koalice se navíc dohodla, že zruší započítávání manželů do nezabavitelné částky. „Koalice se také již dohodla, že zruší započítávání manželů do nezabavitelné částky, což ji dále sníží až o 3176 Kč. Navíc se s růstem minimální mzdy zvýší srážky v exekuci a rozšíří počet dlužníků, kterým se bude nově srážet,“ píší v prohlášení.
Údaje o exekucích začaly před několika lety sledovat a analyzovat neziskové organizace ve svém projektu Mapa exekucí. Vyplývá z něj, že předloni bylo v Česku v exekucích 7,6 procenta obyvatel a vymáhalo se po nich zhruba 620 miliard korun.
V Česku se konala zatím dvě kola milostivého léta pro dlužníky. Pokud splatili původní dluh u veřejných institucí, odpustily se jim úroky, penále a další platby. Exekuce se zastavila. Ve třetím kole, které trvalo do konce loňského listopadu, bylo možné se za splnění určitých podmínek snadněji zbavit daňových nedoplatků a dluhů na sociálních odvodech.