Vztahy mezi příslušníky ruské menšiny v Česku se zhoršují. Důvodem je situace na Ukrajině, ale také soupeření a střety zájmů ruských podnikatelů a nerespektování pravidel života v Česku nově příchozími imigranty z Ruska. Uvádí to výroční zpráva o situaci menšin za rok 2015, kterou by měla projednat vláda.
Dokument, který připravila Rada vlády pro národnostní menšiny, zmiňuje také lobbování některých Rusů v politických stranách a parlamentu.
„Názorové rozdělení v ruské menšině už přesáhlo meze žádoucí názorové plurality a nebezpečně zasahuje i většinovou společnost. Jde o projevy propagace autoritářských systémů a politiků, které jsou v protikladu s demokratickými hodnotami státu,“ uvádí zpráva s odvoláním na vyjádření ruského zástupce v radě.
Situace se loni podle dokumentu ještě víc zkomplikovala, a to kvůli napětí mezi Ruskem a Evropskou unií kvůli Ukrajině. Dalším důvodem je i soupeření ruských podnikatelů a střety jejich zájmů v ČR.
Komplikovaný je vztah usazených Rusů a těch, kteří do země přicházejí. Mají prý vlastní představy o životě v Česku a zdejší pravidla a hodnoty nerespektují. Upřednostňují své zájmy a někteří agresivní jednotlivci lobbují v politických stranách i v parlamentu, uvádí zpráva.
Dokument se zmiňuje i o propagandě Putinova režimu. Jmenuje sekci ruské menšiny Institutu slovanských strategických studií a označuje ji za instituci s neprůhledným financováním. Sekce ve zprávě uvedla, že loni například pořádala s poslancem Tomiem Okamurou seminář, kde „byla pravdivě osvětlena humanitární role Ruska během vraždění civilního obyvatelstva ukrajinskou armádou na východě Ukrajiny“.
Podle zástupce ruské menšiny ve vládní radě je podstatná část ruské inteligence v Česku k počínání Kremlu kritická, avšak jen část lidí si to dovolí říct veřejně. Viditelní jsou spíš zastánci opačného konce názorového spektra, uvedl ve zprávě ruský člen rady.
Na ruskou komunitu upozorňovala už v roce 2012 tehdejší zpráva o národnostních menšinách. Uváděla, že v posledních letech „z popudu velvyslanectví a kremelské administrativy začaly v ČR vznikat kozácké organizace – uniformované a ozbrojené oddíly“. Tato sdružení jsou podle zprávy řízena přímo z Kremlu, plní ruské mocenské cíle, snaží se proniknout do státních struktur a formují pátou kolonu Ruska. Informace vyvolaly ostré reakce z různých stran. Kabinet pak schválenou zprávu stáhl a projednával nové znění.
O složitých vztazích uvnitř menšiny se zmiňují vedle Rusů i někteří Slováci. Podle jednoho z nich ve slovenské minoritě vyvolalo napětí zřízení slovenského domu v Praze bez předchozí diskuse se slovenskými spolky.
Zástupci menšin, kteří ve vládní radě zasedají, si stěžují na nedostatek peněz na činnost. Představitelé romské minority poukazují na diskriminaci Romů v práci či v bydlení. Vadí jim také to, že Romové mají na řešení problémů malý vliv.
Vietnamci zase poukazují na problém s uplatněním druhé generace či s umístěním vietnamských dětí do mateřských škol. Řekové zmínili předsudky vůči své menšině. Rusíni upozornili na stárnutí příslušníků své minority i na nechuť lidí zapojovat se do činnosti spolků. Podle chorvatských zástupců práci v chorvatské menšině znesnadňuje rozptýlení Chorvatů po celém Česku. Na podobný problém poukazují i příslušníci německé menšiny.