Ilustrační foto FOTO: AdobeStock
FOTO: AdobeStock
Od prvních dní nového školního roku měly být ruské děti vystaveny hodinám vlastenecké výchovy. Ty dostaly název „Rozhovory o vážných věcech“. V praxi však „rozhovory“ měly vypadat jako putinovská nacionalistická a proválečná propaganda, kde se dětem poskytly předem dané „správné“ odpovědi. Ne všude to však zřejmě jde hladce, informuje ruská redakce BBC.
Ta zjistila, že mnozí učitelé v Rusku tyto vyučovací hodiny tiše sabotují, zatímco jiní naopak nutí žáky, aby na ně chodili. Najdou se rodiče, kteří píšou odmítavé dopisy a sami vysvětlují svým dětem válku s Ukrajinou.
Zavádění vlasteneckých hodin mělo zvláštní vývoj. Podle rozhodnutí ruského ministerstva školství by se hodina „rozhovorů“ měla konat v každé škole jako první vyučovací hodina v pondělí. Program byl zveřejněn na oficiálních internetových stránkách. Byly tam lekce o „speciální operaci“, jejímž cílem bylo přesvědčit děti, že ruští vojáci jsou hrdinové a že přišli pomáhat lidem v takzvaných lidových republikách na východě Ukrajiny. Pak ale tyto výukové programy z webu najednou zmizely, načež se objevily v upravené podobě bez odkazů na válku s Ukrajinou. O „speciální operaci“ se ale mluvit má, jen se to rozloží do hodin v průběhu celého roku.
BBC získalo svědectví ruské matky Mariny (jméno změněno), která vypráví, jak všechno probíhá. Ve škole se každé pondělní ráno vztyčuje při ruské hymně vlajka. Ti nejmenší však nemusí přijít. Marinina nejstarší dcera tam často nechodí a zatím nebyla potrestána.
„Pokud se bude mluvit o SVO (speciální vojenské operaci, jak ruské úřady a propaganda nazývají invazi na Ukrajinu, pozn. red.), o Ukrajině nebo začnou zdůrazňovat velikost vlasti, důležitost služby jí a podporu nějakých ‚svých‘, ať si to dělají, ale já budu psát třídním učitelům a na diskusní fórum rodičovské skupiny,“ říká Marina. Zatím však její děti o hodinách vyprávějí hlavně to, že byly velmi nudné a všichni tam spali.
Metodické příručky ministerstva jsou oficiálně jen doporučením a nejsou závazné, takže se někteří učitelé rozhodli propagandě ve výuce vyhnout. Například Julia, učitelka ruštiny a literatury z Novoaltajsku.
„Ředitelka řekla, že tyto hodiny ‚rozhovorů o důležitých věcech‘ jsou návratem k mravní výchově,“ řekla Julia BBC. „Když jsme ty stránky ale viděli, ukázalo se, že tyto lekce nevychovávají k míru a úctě k druhým. Hodiny jsou koncipovány doslovně, vše je napsáno: dokonce i správné odpovědi žáků. Například: ‚S čím si spojujete slovo vlast?‘ A jedna ze správných odpovědí: ‚S rodnou vesnicí‘! Nejenže tyto lekce napsal člověk, který dětské psychologii příliš nerozumí, ale navíc studoval před 50 lety.“
Výsledkem je, že když děti dostanou k dispozici jednu „správnou“ odpověď, stejně se o ni začnou hádat. Podle Julie se většina učitelů na její škole rozhodla tyto hodiny v tichosti sabotovat. Některé školy povolují dětem spát 45 minut navíc a nevedou si absenci. Jinde se místo toho pořádají pravidelné třídní hodiny, kde se diskutuje o záležitostech třídy, nikoli o politice. Nebo učitelé požádají děti, aby něco dělaly a sami kontrolují sešity nebo se připravují na hodinu.
Laxní přístup učitelů má různé důvody. Někteří jsou proti válce, další se už ve své i tak napjaté pracovní době nechtějí obtěžovat něčím navíc. Učitelé v regionu mají negativní vztah k ministerstvu školství a mají dojem, že jsou špatně placeni. „Vlastenecké“ hodiny musejí odučit zadarmo, protože nejsou oficiálně součástí výuky. Tím pádem je to vlastně dobrovolné i pro děti a mládež; někteří žáci se ale obávají, že by to na ně mohlo vrhnout špatné světlo, tak se konformně podvolí.
Jedna učitelka ruského jazyka z Udmurtské republiky se kvůli tomu rozhodla metodiku nepoužívat: „Za tuto hodinu nejsem placená, nikdo se mnou nepodepsal smlouvu o mimoškolní činnosti a hodinu mohu odučit, jak uznám za vhodné. Myslím, že je důležitější mluvit s dětmi o rostoucí agresi, o tom, jaké jsou nálepky, předsudky, odkud se berou a jak se agresi ve společnosti bránit,“ řekla učitelka pro BBC.
Získat plošný přehled o situaci na ruských školách není možné. Je zřejmé, že někde dochází ke konfliktům mezi rodiči a školou i mezi žáky navzájem. Navíc to, že něco není formálně povinné, neznamená, že to není povinné fakticky.
Kromě těchto jednotlivých svědectví ale máme k dispozici i čísla. Ta jsou sice z oficiálních ruských výzkumů, ale právě proto, že nevypadají úplně příznivě, mohou působit důvěryhodně. Institut pro studium dětství, rodinu a výchovu Ruské akademie vzdělávání zjistil, že akce Ruska na Ukrajině podpořilo 59 procent „vlasteneckých“ školáků. Úroveň vlastenectví mezi mladými lidmi s věkem klesá. Šedesát osm procent studentů ruských středních škol uvedlo, že jsou vlastenci, a 46 procent z nich uvedlo, že by byli ochotni emigrovat. (Zřejmě by tedy chtěli emigrovat i někteří vlastenci.)
Průzkumu se zúčastnilo 150 tisíc žáků ve věku od 14 let a přibližně 100 tisíc rodičů a učitelů. Výzkumníci zjistili, že 97 procent učitelů a 87 procent rodičů se považuje za vlastence.
Úsilí o vlasteneckou výchovu bude pokračovat. Začátkem prosince se má v Sankt Petěrburgu konat „Všeruské vlastenecké fórum s předáváním národních cen Patriot 2022“.
Fórum má být „jedinečnou komunikační platformou“, která má „sjednotit úsilí“. Půjde tam také o „podporu vůdčích osobností v oblasti vlastenecké výchovy“ a „zvýšení zájmu občanů o vojenskou historii vlasti a o historii země jako celku a o památná data“. Též je cílem „spojení sil na podporu občanské, morální a vlastenecké výchovy nové generace“.
Nakolik pro Rusko nepříznivá vojenská situace na Ukrajině ovlivní další snahy o vlasteneckou výchovu a její přijímání dětmi, mládeží a rodiči, je zatím značně nejisté.
